Přesně po 90 letech od naměření rekordní teploty vzduchu na světě, zpochybnila tento záznam a následně jej zrušila kvůli chybám v měření Světová meteorologická organizace (WMO). Záznam ze 13. září 1922, kdy bylo v Libyi naměřeno 57,8°C byl smazán a do čela žebříčku se dostala hodnota  56,7 °C, naměřená v roce 1923 v Údolí smrti v USA.

Teplotní objemové roztažnosti se využívá k regulaci tepelného výkonu otopných těles v systémech vytápění. Běžnou součástí vytápěcích systému je termostatický ventil, který zabraňuje přetápění místností a reguluje průtok teplé vody podle vnější teploty. Tím výrazně přispívá k úsporám tepla a financí. Instalace termostatických ventilů oproti obyčejným ventilům přinést úsporu 5 až 15 % spotřebované energie. Jak termostatický ventil funguje a k čemu je dobrý?

V internetových obchodech lze nalézt spoustu zajímavých fyzikálních pomůcek. Jednou z nich je Hand Boiler označovaný také jako Love meter. Jedná se o skleněný dekorativní předmět složený obvykle ze dvou větších baněk propojených různě tvarovanou trubičkou a naplněný barevnou kapalinou. Při dotyku rukou dolní baňky s kapalinou se začne kapalina vlivem dodaného tepla intenzivně vypařovat a přesunuje se do horní části.

Mraky vznikají ze vzdušné vlhkosti. Když obsah vodních par ve vzduchu přesáhne tzv. stav nasycení, dojde ke kondenzaci přebytečné vodní páry a ta se mění v drobounké kapičky vody. Čím je teplota vzduchu nižší, tím rychleji dochází k nasycení. Mraky vznikají ve vyšších chladnějších vrstvách atmosféry, kam stoupají vzdušné proudy obsahující vodní páru.  K přeměně vodní páry v kapalné nebo pevné skupenství,  však dochází kolem tzv. kondenzačních jader, tvořených například drobnými nečistotami  částicemi prachu či pylu. K výrobě vlastního mlhavého mraku v láhvi existuje několik způsobů. Dnes se dají běžně používat plastové láhve s ventilkem zabudovaným do zátky nebo s uzávěrem, který je součástí některých čisticích prostředků. Do dostatečně velké plastové láhve nalijeme trochu vody, láhev uzavřeme uzávěrem a zmáčkneme láhev a povolíme ji. Tlak vyvolaný vnější silou na stěny nádoby zatím nevyvolá vznik mlhy v láhvi. Proto budeme potřebovat hořící špejli.

Opakem exploze je imploze. Při ní se těleso zbortí do vlastního objemu, nebo je jeho tvar narušen vyšším tlakem prostředí, ve kterém se nachází. Obvykle se imploze předvádí s hliníkovou plechovkou, do které se napustí ode dna asi 2 cm vody a zahřívá se až k teplotě varu. Pak plechovku uchopíme do kleští nebo rukavic, rychle ji otočíme dnem vzhůru a vložíme do nádoby se studenou vodou. Ta zabrání okolnímu vzduchu, aby mohl proniknout do nádoby. Těsně před ochlazením plechovky je její prostor vyplněný vodní parou o přibližně stejném tlaku, jako je okolní atmosférický tlak (1013 hPa). Rychlým ponořením do studené vody vodní páry v plechovce zkondenzují na vodu. Tlak působící na stěny plechovky zevnitř se tím výrazně sníží a vnější atmosférický tlak plechovku okamžitě rozdrtí. Co však způsobilo implozi vagónové cisterny?

Zatímco nejnižší teplotu fyzikové již znají – je jí absolutní nula a podle 3. věty termodynamiky jí nelze dosáhnout, teplotní rekordy v oblasti maximálních teplot se začnou třást v samotných základech. Podobně jako nejnižších teplot bývá dosahováno v pozemských podmínkách, tak i na cestě k maximálním teplotám se blíží fyzikové na Zemi.  Nedávno ohlásili nový rekord 4 biliónů stupňů Celsia, vědci z americké Brookhavenské národní laboratoře

Oxid uhličitý je bezbarvý plyn bez chuti a zápachu, který je běžnou součástí zemské atmosféry. Jeho koncentrace  v ovzduší kolísá v závislosti na místních podmínkách, na výšce nad povrchem a na relativní vlhkosti vzduchu v ovzduší. Při ochlazení pod -78,5 °C mění plynný oxid uhličitý svoje skupenství přímo na pevné (desublimuje) za vzniku bezbarvé tuhé látky, nazývané suchý led. Suchý led se uchovává v izolované nádobě. Čím je izolace silnější, tím pomaleji sublimuje na plynnou fázi. V závislosti na klimatických podmínkách a tloušťce stěny nádoby vysublimuje denně asi 2 až 10 % suchého ledu. Při své sublimaci 1 kg suchého ledu vyprodukuje asi 500 litrů plynného CO2. Při koncentraci nad 7 % v dýchaném vzduchu způsobuje bezvědomí a při koncentracích nad 8 % dokonce hrozí nebezpečí zadušení. Protože je plynný CO2 asi 1,5krát těžší než vzduch, klesá k zemi, kde se může hromadit. Jak se suchý led chová v mikrovlnce?

V mořích a oceánech se nepřetržitě přemísťují obrovské masy vod prostřednictvím mořských proudů.  Mořská voda v nich neustále cirkuluje, mohutné proudy stoupají k hladině, aby se o tisíce kilometrů dál zase zanořily do hlubin. Jejich proudění může být vyvoláno nejrůznějšími příčinami. Například rozdílnou teplotou vody, slapovými silami, rozdílnou slaností vody, rotací Země nebo prouděním vzduchu nad jeho hladinami. Mořské proudy mají velký vliv na klima na naší planetě. Povrchové proudy se v oblasti rovníku ohřívají a nashromážděné teplo nesou do chladnějších oblastí. Tam ho pak předávají do ovzduší nad hladinou a vítr je dostane nad pevninu. Spolu s teplými větry se k pobřeží dostávají i vodní páry, které se z ohřáté mořské vody odpařují, a přinášejí nad pevninu deště. Právě takto ovlivňuje teplý Golfský proud podnebí v Evropě a tím i u nás. V oblastech, kde se naopak z hlubin vynořují k povrchu studené proudy, je pobřeží ochlazováno a chladný vítr od moře přináší minimum srážek. Takto např. ochlazuje vzestupný Humboltův proud jihozápadní pobřeží Jižní Ameriky. Proto není divu, že se jejich přesné směry podrobně mapují.  

V americké škole ve Watertown asi straší. Údajně ze zcela neznámých důvodů v ní začaly najednou z podlahy vystřelovat dlaždice. Nejprve se ve školní jídelně začaly dlaždičky prolamovat a pak praskat. Poté se začala dlažba zvedat a kuchařka v kuchyni popisuje, jak následně dlaždičky začaly létat po celé kuchyni.  Připomínalo to scénu  z hororu, při které by podlaha byla něčím provrtávána. Vyděšené vedení školy nechalo školu evakuovat a další záhada je na světě.

Lékařský rtuťový teploměr je cenným kouskem v naší domácnosti. Proč?  No protože díky nařízení EU už takový teploměr se rtutí nekoupíte.  Podle směrnice Evropské unie bylo konstatováno, že rtuť natolik zatěžuje životní prostředí, že nepatří běžně lidem do rukou. A tak se začaly používat teploměry digitální. Mají jednou nevýhodu a to zásadní – mnohdy měří tělesnou teplotu nepřesně. Rozdíly činí několik desetin až stupeň Celsia. Zvláště, když nedodržíte postup a správné místo měření tělesné teploty. Z kapalinových teploměrů jsou nyní dostupné teploměry lihové a galiové. Mají také nevýhodu – nejdou prý sklepat.