Tentokrát dáme pod vývěvu holící krém, který vyfoukneme z tuby. Zapneme vývěvu a pozorujeme něco podobného jako "hrnečku vař". Objem holícího krému se začíná zvětšovat. Holící krém totiž obsahuje hnací plyn a další plyny, které z něj vytvářejí vhodnou konzistenci. Pokud se tlak plynu p zmenšuje, tak začíná růst jeho objem V a obráceně. Kolikrát zvětšíme tlak plynu, tolikrát se zmenší jeho objem. To vše se děje za stálé teploty T pod vývěvou. Takový děj s plynem nazýváme izotermický děj.

Maxwellovo-Boltzmannovo rozdělení popisuje ve statistické fyzice systémy složené z klasických rozlišitelných částic například molekul plynu. Rozdělení je nazváno podle fyziků J. C. Maxwella a L. Boltzmanna, kteří zavedli statistický popis plynů jako systémů mnoha molekul a vypočetli rozdělení jejich rychlostí a energií.

Proč je topné těleso ve varné konvici umístěno u dna konvice a ne nahoře u hladiny? A jak konvice pozná, že se má vypnout?

Entropie je v běžném životě definována jako míra neuspořádanosti systému. Často ji intuitivně chápeme jako chaos či dezorganizaci určitého systému. S pojmem entropie se v našem životě nesetkáváme v takové míře jako když se bavíme o jednotlivých energiích a jejich přeměnách.

Zatímco jako klasicky používaná teplotní stupnice pro běžné použití a pro většinu technických aplikací je Celsiova stupnice dělená ve stupních, soustava SI používá jako jednotku kelvin.

V 18. století bylo teplo nesprávně považováno za zvláštní látku (flogiston či fluidum), která při tepelné výměně přechází z teplejšího tělesa na chladnější. První snahy o určení vztahu mezi prací a teplem se pojí se jménem fyzika Rumforda (1753 – 1814). Rumford pracoval v továrně na výrobu děl.