Ke kouzlům Vánoc patří také mechanická zvonkohra, někdy také nazývaná "andělské zvonění". Počátky výroby této zvonkohry sahají do 50. minulého století do Frýdlantu v Čechách.  V 70. letech se výroba přestěhovala do Horné Štubně u slovenské Kremnice, kde se zvonění vyrábělo až do roku 1989. Letos zažívá zvonící stromeček na internetu svůj velký comeback.

Kovová pěna je forma materiálu, kterou lze snižovat hmotnost součástek a konstrukcí z nich vytvořených, aniž by se přitom snižovala jejich pevnost a odolnost. Stavba této pěny připomíná stavbu kostí s množstvím dutin a pórů. Jednotlivé póry jsou buď izolované a uzavřené, nebo vzájemně propojené. Pórovitost kovové pěny se pohybuje okolo 75 až 90 %. Tím se ve fyzikální struktuře kovového materiálu spojuje lehkost s vysokou pevností. Hustota pěny je samozřejmě nižší než u kovu, ale její pevnost, tvrdost a odolnost tím není dotčena. Nejčastěji se jedná o pěnu hliníkovou anebo takovou, jejímž základem jsou hliníkové slitiny. Jak se tato kovová struktura vyrábí?

Máte rádi vychlazené nápoje? Pokud je nemáte přímo vytažené z chladničky, je nutné do nich sypat kostky ledu, které však nápoj v patřičném množství chuťově zředí. Naštěstí se dnes na internetu najde vychytávka, která nápoj ochladí i bez přidávání ledu. Je to ledová klouzačka.

Je to překvapivé, ale skutečná podoba německého fyzika Daniela Gabriela Fahrenheita není známa. Nezachovala se jeho jediná podobizna a z posmrtného ohledání jeho ostatků se pouze vědělo, že nosil paruku – dokonalý Jára Cimrman. Jeho podobu se nyní podařilo zrekonstruovat pomocí genetického algoritmu vytvořeného pro počítačový program polskými vědci z gdaňské univerzity.

Měrná tepelná kapacita udává množství tepla, které musíme dodat 1 kg látky, aby zvýšila svoji teplotu o 1° C (nebo o jeden kelvin).  Měrná tepelná kapacita závisí na teplotě a tak bývá zvykem uvádět teplotu, při které je stanovena. Obvykle se udává při 20°C. Mezi látky s největší měrnou tepelnou kapacitou patří voda. Její hodnotu  c =  4180 J/kg°C stanovil přesným pokusem Joule.  Je to však největší hodnota měrné tepelné kapacity, jak bývá někdy uváděno?  

Přesně po 90 letech od naměření rekordní teploty vzduchu na světě, zpochybnila tento záznam a následně jej zrušila kvůli chybám v měření Světová meteorologická organizace (WMO). Záznam ze 13. září 1922, kdy bylo v Libyi naměřeno 57,8°C byl smazán a do čela žebříčku se dostala hodnota  56,7 °C, naměřená v roce 1923 v Údolí smrti v USA.

Teplotní objemové roztažnosti se využívá k regulaci tepelného výkonu otopných těles v systémech vytápění. Běžnou součástí vytápěcích systému je termostatický ventil, který zabraňuje přetápění místností a reguluje průtok teplé vody podle vnější teploty. Tím výrazně přispívá k úsporám tepla a financí. Instalace termostatických ventilů oproti obyčejným ventilům přinést úsporu 5 až 15 % spotřebované energie. Jak termostatický ventil funguje a k čemu je dobrý?

V internetových obchodech lze nalézt spoustu zajímavých fyzikálních pomůcek. Jednou z nich je Hand Boiler označovaný také jako Love meter. Jedná se o skleněný dekorativní předmět složený obvykle ze dvou větších baněk propojených různě tvarovanou trubičkou a naplněný barevnou kapalinou. Při dotyku rukou dolní baňky s kapalinou se začne kapalina vlivem dodaného tepla intenzivně vypařovat a přesunuje se do horní části.

Mraky vznikají ze vzdušné vlhkosti. Když obsah vodních par ve vzduchu přesáhne tzv. stav nasycení, dojde ke kondenzaci přebytečné vodní páry a ta se mění v drobounké kapičky vody. Čím je teplota vzduchu nižší, tím rychleji dochází k nasycení. Mraky vznikají ve vyšších chladnějších vrstvách atmosféry, kam stoupají vzdušné proudy obsahující vodní páru.  K přeměně vodní páry v kapalné nebo pevné skupenství,  však dochází kolem tzv. kondenzačních jader, tvořených například drobnými nečistotami  částicemi prachu či pylu. K výrobě vlastního mlhavého mraku v láhvi existuje několik způsobů. Dnes se dají běžně používat plastové láhve s ventilkem zabudovaným do zátky nebo s uzávěrem, který je součástí některých čisticích prostředků. Do dostatečně velké plastové láhve nalijeme trochu vody, láhev uzavřeme uzávěrem a zmáčkneme láhev a povolíme ji. Tlak vyvolaný vnější silou na stěny nádoby zatím nevyvolá vznik mlhy v láhvi. Proto budeme potřebovat hořící špejli.

Opakem exploze je imploze. Při ní se těleso zbortí do vlastního objemu, nebo je jeho tvar narušen vyšším tlakem prostředí, ve kterém se nachází. Obvykle se imploze předvádí s hliníkovou plechovkou, do které se napustí ode dna asi 2 cm vody a zahřívá se až k teplotě varu. Pak plechovku uchopíme do kleští nebo rukavic, rychle ji otočíme dnem vzhůru a vložíme do nádoby se studenou vodou. Ta zabrání okolnímu vzduchu, aby mohl proniknout do nádoby. Těsně před ochlazením plechovky je její prostor vyplněný vodní parou o přibližně stejném tlaku, jako je okolní atmosférický tlak (1013 hPa). Rychlým ponořením do studené vody vodní páry v plechovce zkondenzují na vodu. Tlak působící na stěny plechovky zevnitř se tím výrazně sníží a vnější atmosférický tlak plechovku okamžitě rozdrtí. Co však způsobilo implozi vagónové cisterny?