Docela mě "baví" neotřelé nápady (internet je jejich bezedná studnice) a "kutilství", které tyto nesmysly uvádí v život. Posledním příkladem je domácí klimatizace, kterou si můžete vyrobit sami podle návodu zde. Spíše se dá hovořit o domácím ochlazovači, který se dal koupit v obchodním řetězci specializujícím se na dům a zahradu.

Velké diskuse na internetu způsobily informace o pokrytí vodní nádrže Van Norman v Kalifornii vrstvou 96 miliónů černých míčků o velikosti jablek. Míčky mají zabezpečit ochranu pitné vody a zamezit jejímu vypařování v současném horkém létě, které panuje i v okolí Los Angeles. Podle návrhu biologů má vrstva míčků navíc zamezit přístupu ptactva a znečišťování vody. Jenže proč jsou ty míčky černé, když každý přece ví, že černá barva pohlcuje sluneční záření, roste teplota a tím pádem bude vypařování rychlejší?

Vedro ve městě je v letošním létě k zbláznění. Dlouhodobě neprší a ani po krátké přeháňce nejde poznat, že pršelo. A tak do ulic některých měst vyjíždějí kropicí vozy.  I tam, kde to nebývalo nikdy zvykem, pomáhají s kropením silnic třeba místní dobrovolní hasiči. Proč se vlastně ulice v létě kropí?

Internet se hemží experimenty se záhadnou, čirou kapalinou. Když do ní při varu ponoříte celou dlaň, neopaříte se. Chcete-li si v ní uvařit sáčkový čaj, máte problém jej do ní vůbec ponořit. A co teprve kostka cukru – ta v ní dokonce plave. Rozpustná káva se v ní odmítá rozpustit a vrcholem všech ukázek je ponoření mobilu, tabletu či celé zapnuté obrazovky, kdy technika nepřestane pracovat. Tak si klidně můžete sledovat televizi zapnutou v napuštěném akváriu nebo si v něm zapnete elektrickou žárovku v lampičce. Co je to za zázračnou kapalinu a k čemu se hodí?

Efektní experiment, kdy do láhve vcucneme oloupané natrvrdo uvařené vajíčko zná snad každý. Vegetariáni také mohou použít obměnu tohoto pokusu s banánem, který se při vtažení do láhve, sám sloupne. Oblíbeným pokusem je také nasátí vody do láhve, když v jejím nitru zhasne zapálená svíčka. Méně známé jsou pokusy, kdy voda se "sama" nasaje do dnem vzhůru obrácené lahve.

Elektronické indikátory topných nákladů jsou od letošního roku povinnými prvky na radiátorech v bytových jednotkách, kde dochází k rozúčtování nákladů na vytápění. Nejedná se však o měřiče tepla, jak bývá mylně uváděno, protože neukazují žádné fyzikální jednotky. Tyto indikátory sledují povrchovou teplotu jednotlivých topných těles a lze podle nich určit podíl topného tělesa na celkovém množství předávaného tepla. Tyto přístroje tedy teplo neměří, pouze pomáhají spravedlivěji vyúčtovat spotřebované teplo v jednotlivých bytech.  

Při likvidaci vašeho přírodního vánočního stromečku můžete vyzkoušet následující experiment, který vám zejména v období bez sněhu, může zlepšit náladu. Budeme potřebovat například větvičku z jedličky, zavařovací sklenici s víčkem a pak kyselinu benzoovou. Výsledkem experimentu bude zasněžená větvička.

K Vánocům a k dalším slavnostním okamžikům patří odjakživa svíčky. Pohled do plamene svíčky je fascinující a vede k mnoha zajímavým úvahám a experimentům. Viděli jste někdy znovuzapálení svíčky po jejím sfouknutí, bez toho, že bychom se dotknuly plamenem knotu?

Znáte to. Chcete si rychle namazat chleba nebo toust máslem, jenže máslo vytáhnete ještě ztuhlé z ledničky. Nožem se sice podaří oddělit jednotlivé plátky másla, ale vlastní roztírání je problém. Máslo na noži drží a ne a ne se pustit. Řada lidí tento problém řeší například tak, že místo másla používá rychle roztíratelné margaríny, které s máslem sice nemají nic společného, ale snadno se natírají. Jaký nůž zvolit na natírání másla?

Existují kovy, které mají na tento materiál, nezvykle nízkou teplotu tání. Dosahuje se toho tím, že se nejedná o jediný kov, ale o směs několika kovů, která pak má výrazně nižší teplotu tání než je teplota tání jednotlivých složek. Takovým materiálům říkáme eutektika (z řeckého eu-tektós = " brzy tající"). Mezi nimi vyniká Woodův kov s teplotou tání 60 až 70 °C.