Tato stará jednotka hmotnosti nese u nás lidové označení metrák. Patří mezi ty jednotky hmotnosti, které se používají v zemích, kde byl cent (62 kg nebo 100 kg) ustanoven jako stonásobek základní jednotky hmotnosti - libry. Jednotka byla a ještě je používána v arabském světě, kde známá jako qintar. S obchodníky se pak dostala i do používání v Evropě. Označení metrického centu q bylo zřejmě odvozeno z francouzského quintal métrique.

S tím, jak roste rozsah vědeckých poznatků bude zřejmě docházet k novým definicím fyzikálních jednotek na základě přesnějších metod, založených na jevech probíhajících v atomech. Dojde zřejmě i k přehodnocení Mezinárodní soustavy jednotek SI. Možná vzniknou i nové fyzikální veličiny a odpovídající jednotky pro jejich vyjádření. Na vině je zejména jednotka hmotnosti kilogram, která je doposud definována na základě platinoiridového prototypu. Jednotka elektrického proudu ampér je rovněž s ohledem na současnou přesnost měření stanovena poněkud problematicky. Současná soustava jednotek SI má své slabiny, uvažuje se o jejich předefinování.

Dnes si připomínáme výročí zavedení pásmového času. Při určování času používáme čas sluneční. Země se však otáčí kolem své osy a tak na každém poledníku by měl být jiný čas. Takovýchto poledníků je však na zeměkouli nekonečně mnoho a proto bychom měli nekonečný počet místních časů, které se budou lišit podle polohy daného místa. Při určování místního času bychom měli uvádět i přesnou zeměpisnou délku, což je samozřejmě nepraktické. Proto se přešlo na zavedení času pásmového.

Za "jednotku" objemu při vaření bývá používán objem čajové lžičky nebo polévkové lžíce. Tyto kuchyňské nástroje se používají jako odměrky surovin při přípravě pokrmů. Stačí v receptu napsat: "přidáme 3 polévkové lžíce mouky a čajovou lžičku octa" a zkušená kuchařka si jistě poradí. Dokonce pomocí lžic lze odhadnout i hmotnost sypkého materiálu. Například pokud máme přidat vrchovatou polévkovou lžíci sypkého materiálu (cukr, mouka,) znamená to, že nabereme asi 15 g této suroviny. Nebo lžičkami krystalového cukru nahrazujeme dříve běžnější dávkování cukru na kostky. Horší však to bude s běžně používaným dávkováním léků (třeba sirupů) na lžičku. Zjistilo se, že objem lžiček je velmi rozdílný a proto ke správnému dávkování léků přikládají výrobci i vhodnou odměrku.

Snaha fyziků popsat velmi vysoké hodnoty některých veličin údajně naráží na jeden problém. V soustavě jednotek SI je největším násobkem číslo s 24 nulami označované jako předpona yotta. Poslední změna SI v systému předpon byla v roce 1991, kdy byly schváleny předpony yotta a zetta (21 nul). Dosavadní rozsah předpon prý přestává stačit a Austin Sendek, student fyziky z Kalifornské univerzity zahájil prostřednictvím sítě Facebook  kampaň za rozšíření systému SI.  Novým návrhem odborníků pro novou předponu je slovo hella.

To, jak vznikly jednotky času, je nám docela zřejmé. Víme jak dlouho trvá den. Řečtí astronomové definovali hodinu jako čtyřiadvacetinu středního slunečního dne. Hodina se rozdělila na 60 stejných částí - minuty. Minuty se opět dělí na 60 dílů – sekund. A teprve sekunda je základní jednotkou času a zároveň základní jednotkou Mezinárodní soustavy jednotek SI.

Slanost vody (salinita) je koncentrace minerálních látek (solí) rozpuštěných ve vodě. Bývá měřena v gramech na litr roztoku nebo se udává v promile (‰). Největší podíl rozpuštěných látek má chlorid sodný (asi 70 %).  Pokud je salinita mořské vody 3 ‰, znamená to že každý kilogram mořské vody obsahuje 30 gramů soli. Slanost mořské vody není všude stejná, zejména mezi vnitřními moři jsou rozdíly.  Průměrná salinita mořské vody je asi 35 ‰. Salinita je ovlivněna přítoky řek, táním ledovců, cirkulací mořské vody, srážkami a především výparem.

Jednotka uzel (knot, značí se kt nebo někdy kn) má svůj původ v mořeplavectví, kde se taky převážně používá k vyjádření rychlosti lodi nebo vodního proudu. Kromě této oblasti se s ní můžeme setkat i v letectví či k určování rychlosti větru v meteorologii. Byla navržena tak, aby se rychlost v uzlech rovnala počtu obloukových minut zeměpisné šířky, které loď ujede za hodinu při jízdě ve směru poledníku.

Ručičky hodinek se otáčejí právě v tom směru, na který jsme zvyklí. Je to proto, že první mechanické hodiny byly vynalezené na severní polokouli. Když se pozorovatel ze severní polokoule dívá na Slunce jižním směrem, vidí ho pohybovat se na obloze směrem z východu na západ, což je pro něho zleva doprava.

Nadmořská výška je běžně používaným pojmem nejenom v zeměpise, ale i ve fyzice. Intuitivně tušíte, že se zřejmě měří od hladiny moře. Ale jak se stanoví správná úroveň hladiny moře, když hladina moří a oceánů není podstatě nikdy v klidu a navíc se projevuje také příliv, odliv a další vlivy?