Mezi zajímavé a dosud nevyužívané zdroje energie patří metan hydrát. Jde o chemickou sloučeninu metanu s aditivními molekulami vody, která je uložena ve vrstvách ledových krystalů, často zvaných ohnivé kameny. Ložiska hydrátu metanu a jsou světu známá už pěkně dlouho. Nalézají se zejména v oceánském dně a pod permafrostem. Pokusy o těžbu ale byly zatím ve fázi výzkumu, o který se pokouší řada zemí od Ruska, přes Čínu, Indii až po Kanadu. Avšak japonským technikům se nyní metanhydrát jako prvním na světě podařilo vytěžit.
Po dlouhé zimní fázi nedostatku slunečního záření, brzy nastane okamžik, kdy se bude opalovat i nový typ mobilů. Proč jej budeme ochotni vystavovat slunečním paprskům? No přece, aby se bez připojení k nabíječce dobíjel. Místo opalovacího krému však dostane nově vyvinutou tenkou plastovou fólii.
O orientaci brouků podle hvězd se toho dosud mnoho nevědělo. Jejich zrak nemůže v žádném případě rozpoznat Polárku nebo dokonce celá souhvězdí, aby se podle nich mohli úspěšně orientovat. Přesto se vědcům ze Švédska a Jihoafrické republiky podařilo prokázat, že skarabeové (hovniválové nebo přesněji vrubouni) si válejí získanou kuličku trusu podle hvězd i za bezměsíčné noci. Pokud je však obloha zatažená a na obloze není vidět Mléčná dráha, skarabeové tuto schopnost ztrácejí
Na internetu koluje poplašná zpráva (hoax), že mlékárny mohou mléko s prošlou dobou spotřeby až pětkrát přepasterizovat a uvést tedy znovu do prodeje. Zejména u mléka, které je v obchodních řetězcích v akci, je to úplně jasné, o čemž svědčí velmi neobvyklá nízká cena. A jak poznáte, že mléko je několikrát přepasterizované a znovu v prodeji? Rozbalte dno tetrapakové krabice a najdete neúplnou řadu čísel od 1 do 5. Například pokud najdete řadu 123 5 - tj. chybí v ní číslo 4 - pak se jedná o mléko, jež čtyřikrát prošlo a bylo čtyřikrát přepasterizované. Co skutečně znamenají čísla na tetrapaku?
K obvyklým vánočním tradicím patří pouštění lodiček zhotovených ze skořápek rozlousknutých vlašských ořechů, vybavených maličkou zapálenou dortovou svíčkou. Vybraný větší vlašský ořech opatrně rozloupneme nožem na dvě části a vydlabeme obsah. Vhodnou svíčku nakrájíme asi na 3 cm kousky a odstraníme vosk kolem knotu. Zapálením knotu se mění vosk na kapalný. Vosk nemá určitou teplotu tání, proto patří mezi amorfní látky. Roztátý vosk rychle odkápneme dovnitř ořechu, abychom při jeho ztuhnutí do něj postavili hořící svíčku. Svíčka by neměla být příliš vysoká, aby lodička měla od samého počátku větší stabilitu. Odhoříváním knotu a stékáním vosku do podpalubí lodičky se snižuje těžiště plavidla a loďka se pak na hladině snadno nepřevhrne. Důkladnou přípravou lodičky a praktickou znalostí Archimédova zákona si tak můžete podle pověr zajistit dlouhý a spokojený život.
Ve čtvrtek 20. října 2011 začíná Evropská vesmírná agentur (ESA) umísťovat na oběžnou dráhu kolem Země první dvě družice navigačního systému Galileo. Budou vyneseny nosnou raketou Sojuz z evropského kosmodromu ve Francouzské Guayaně. Konečně dojde na praktickou realizaci navigačního systému nezávislého na GPS, který je v plánech od roku 1999. Zprovozněn by měl být až s 18 družicemi, přičemž plně funkční bude až se 30 satelity v roce 2019. Proč chce Evropa svůj vlastní navigační systém?
Také v České republice se podařilo nadšencům dostat svůj balón do stratosféry. Počátkem září 2011 byl po bezmála jeden a půl roční přípravě vypuštěn skupinou czANSO vyrobený balón napuštěný heliem do vesmíru. Už při přípravě balónu, jehož cestu k vesmíru chtěli zdokumentovat, musela skupina nadšenců zdolat nejrůznější nástrahy. Nemalé problémy jistě měli s nízkými teplotami, kdy vypovídají službu baterie, nebo s modulem GPS, který ve výškách nad 18 km správně neměří. Přesto jejich balón vystoupal do výšky 31 km a pořídil úchvatné záběry a videa naší planety.
Podle zpráv některých médií dochází na Sicílii v poslední době k předbíhání hodin. Obyvatelé jsou překvapeni, že se jim čas předchází zhruba o čtvrthodinu. Média tvrdí, že se tomu tak děje na všech druzích hodinek a dávají to do spojitosti s erupcí sicilské sopky Etna, která nyní znovu zvýšila svoji aktivitu a začala chrlit lávu.
Hokejové mistrovství světa v Bratislavě je v plném proudu. Příprava ledové plochy je zajímavou činností, při které se dokonce nanáší speciální prášková barva s oxidem kovu do několika vrstev bílého ledu. Také rýsování čar na ledovou plochu je přesnou geometrickou konstrukcí i když se dnes často dělá pomocí nejrůznějších šablon a fólií. Vůbec příprava a výroba hokejových komponent přináší spoustu fyzikálních situací a problémů. Dnes se podíváme na to, jak hokejové pomůcky vznikají.
Zajímavého koníčka má geolog Radek Mikuláš z Geologického ústavu Akademie věd. V posledních 20 letech vyráží s bruslemi na zamrzlé rybníky, nádrže a řeky. Všímá si zajímavých jevů, které vznikají v souvislosti s ledem. Své poznatky nádherně zpracoval do knihy Ledové Čechy, za kterou dostal Cenu nakladatelství Academia díky výtvarnému zpracování této publikace. Na ledu objevil i obrazce, které připomínají elektrické siločáry.
