Další rok s Fyzmatikem je za námi a tak na silvestrovské stránce blogu najdete místo poučení spíše porci videoklipů. Jsou někdy tak nakažlivé, že musíte jen koukat a poslouchat...
Chcete si zahrát stratosférický geochacing a místo keší pod zemí, hledat keše spadlé ze vzduchu? Pak si počkejte na jednu listopadovou sobotu, kdy se z nebe na Českou republikou budou na zem snášet jako javorová semínka speciálně vytvořené stratokeše. Ty budou vyneseny do výše až 30 km nad zemský povrch pomocí speciálního zařízení v gondole nadnášeného balónem.
Od roku 2005 má chorvatský Zadar architektonický objekt Mořské varhany. Architekta Nikolu Bašiće inspirovaly zvuky, které se při menším vlnobití ozývají z vodou zaplavované skalní rozsedliny skalnatého pobřeží. K realizaci svého architektonického díla pak přizval odborníky z oboru hydrauliky, akustiky, konstrukce hudebních nástrojů a dalších oborů. Vznikla originální turistická atrakce, která získala několik mezinárodních ocenění.
Na konci 2. světové války byly na západním pobřeží Spojených států a Kanady nalezeny podivné papírové balónové objekty. Bližším ohledáním se zjistilo, že mají japonský původ a obsahují bomby. Jejich konstrukce umožňovala maximální dolet kolem 500 km. Jak se však dostaly tak daleko, že při svém letu z Japonska urazily vzdálenost přes 8 000 km?
Mezi zajímavé a dosud nevyužívané zdroje energie patří metan hydrát. Jde o chemickou sloučeninu metanu s aditivními molekulami vody, která je uložena ve vrstvách ledových krystalů, často zvaných ohnivé kameny. Ložiska hydrátu metanu a jsou světu známá už pěkně dlouho. Nalézají se zejména v oceánském dně a pod permafrostem. Pokusy o těžbu ale byly zatím ve fázi výzkumu, o který se pokouší řada zemí od Ruska, přes Čínu, Indii až po Kanadu. Avšak japonským technikům se nyní metanhydrát jako prvním na světě podařilo vytěžit.
Po dlouhé zimní fázi nedostatku slunečního záření, brzy nastane okamžik, kdy se bude opalovat i nový typ mobilů. Proč jej budeme ochotni vystavovat slunečním paprskům? No přece, aby se bez připojení k nabíječce dobíjel. Místo opalovacího krému však dostane nově vyvinutou tenkou plastovou fólii.
O orientaci brouků podle hvězd se toho dosud mnoho nevědělo. Jejich zrak nemůže v žádném případě rozpoznat Polárku nebo dokonce celá souhvězdí, aby se podle nich mohli úspěšně orientovat. Přesto se vědcům ze Švédska a Jihoafrické republiky podařilo prokázat, že skarabeové (hovniválové nebo přesněji vrubouni) si válejí získanou kuličku trusu podle hvězd i za bezměsíčné noci. Pokud je však obloha zatažená a na obloze není vidět Mléčná dráha, skarabeové tuto schopnost ztrácejí
Na internetu koluje poplašná zpráva (hoax), že mlékárny mohou mléko s prošlou dobou spotřeby až pětkrát přepasterizovat a uvést tedy znovu do prodeje. Zejména u mléka, které je v obchodních řetězcích v akci, je to úplně jasné, o čemž svědčí velmi neobvyklá nízká cena. A jak poznáte, že mléko je několikrát přepasterizované a znovu v prodeji? Rozbalte dno tetrapakové krabice a najdete neúplnou řadu čísel od 1 do 5. Například pokud najdete řadu 123 5 - tj. chybí v ní číslo 4 - pak se jedná o mléko, jež čtyřikrát prošlo a bylo čtyřikrát přepasterizované. Co skutečně znamenají čísla na tetrapaku?
K obvyklým vánočním tradicím patří pouštění lodiček zhotovených ze skořápek rozlousknutých vlašských ořechů, vybavených maličkou zapálenou dortovou svíčkou. Vybraný větší vlašský ořech opatrně rozloupneme nožem na dvě části a vydlabeme obsah. Vhodnou svíčku nakrájíme asi na 3 cm kousky a odstraníme vosk kolem knotu. Zapálením knotu se mění vosk na kapalný. Vosk nemá určitou teplotu tání, proto patří mezi amorfní látky. Roztátý vosk rychle odkápneme dovnitř ořechu, abychom při jeho ztuhnutí do něj postavili hořící svíčku. Svíčka by neměla být příliš vysoká, aby lodička měla od samého počátku větší stabilitu. Odhoříváním knotu a stékáním vosku do podpalubí lodičky se snižuje těžiště plavidla a loďka se pak na hladině snadno nepřevhrne. Důkladnou přípravou lodičky a praktickou znalostí Archimédova zákona si tak můžete podle pověr zajistit dlouhý a spokojený život.
Ve čtvrtek 20. října 2011 začíná Evropská vesmírná agentur (ESA) umísťovat na oběžnou dráhu kolem Země první dvě družice navigačního systému Galileo. Budou vyneseny nosnou raketou Sojuz z evropského kosmodromu ve Francouzské Guayaně. Konečně dojde na praktickou realizaci navigačního systému nezávislého na GPS, který je v plánech od roku 1999. Zprovozněn by měl být až s 18 družicemi, přičemž plně funkční bude až se 30 satelity v roce 2019. Proč chce Evropa svůj vlastní navigační systém?
