Nejmenší částice hmoty si obvykle představujeme jako malé kuličky. Pomáhá nám to vytvářet ty nejsnadnější modely částicového složení látek. Jako kuličku si také představujeme elektron, který je zároveň elementární - dále nedělitelnou částicí hmoty. Podle výzkumu fyziků  z Imperial College London se elektrony mohou podobat dokonce téměř ideální kouli.

Zdá se, že některé teorie o vzniku Měsíce bude nutné poopravit. Připomeňme si ty nejznámější. Podle jedné z nich byl Měsíc zachycen Zemí, podle další vznikl odtržením  části hmoty rychle rotující Země v jejím raném stadiu. Doposud nejuznávanější teorii o srážce Země s planetesimálou velikosti Marsu má nyní velkou vadu na kráse. Při této srážce se na oběžné dráze kolem Země zformovaly odtržené kousky obou těles díky silné gravitaci do tvaru koule a tak vznikl Měsíc. To by ale znamenalo, že se při této srážce veškerá voda, kterou měsíční hornina obsahovala, při extrémně vysoké teplotě provázející tento střet, vypařila do vesmíru. Výzkumy však říkají něco jiného.

Haumea byla objevena v roce 2004 jako pátá trpasličí planeta. Je nazvána podle havajské bohyně zrození a má dva měsíce Haumea I Hi´iaka a  Haumea II Namaka.Tento vesmírný útvar je natolik šišatý, že připomíná ragbyový míč pokrytý ledem. Dá se popsat jako elipsoid, jehož hlavní osa je dvojnásobně delší než ta kratší. Rotuje kolem své osy  největší rychlostí hydrostaticky rovnovážného tělesa ve sluneční soustavě a to jednou za 4 hodiny.  

Každoroční světová soutěž  o nejlepší vizuální iluzi roku je oslavou invence a kreativity předních světových tvůrců a  vědeckých týmů.  Soutěžící z celého světa posílají svůj příspěvek vizuální iluze (dosud nepublikovaný) a mezinárodní porota z nich vybere ty nejlepší optické triky roku. Letošní vítězná  optické iluze, oceněná neziskovou organizací Neural Correlate Society je pro Jordana Suchowa a George Alvareze z Harvardu.

V každém lidském oku je přes 100 miliónů receptorových buněk, které se starají o přijímání a zpracování vizuálních  informací. Tyto receptory se nazývají tyčinky a čípky. Na sítnici oka jsou rozloženy nerovnoměrně. Nejvíce čípků se nachází na žluté skvrně, jejich hustota od středu žluté skvrny postupně klesá a narůstá počet tyčinek. Tyčinky nejsou citlivé na vnímání barvy, slouží ke vnímání  předmětů při velmi slabém osvětlení a díky nim pak vidíme předměty pouze v odstínech šedi. Naopak čípky zprostředkovávají barevné vidění. Jejich dědičná porucha může být příčinou barvosleposti - neschopností rozlišovat některé barvy.

Výpočet obsahu plochy ohraničeného mnohostranným (polygonálním) útvarem, který vznikne pospojováním bodů v mřížových bodech lze provést pomocí Pickova vzorce. Georg Pick byl rakouský matematik, který přijal v roce 1880 na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze místo pomocného asistenta  významného fyzika Ernsta Macha. Pick byl blízkým přítelem Alberta Einsteina a v roce 1911 jej pozval, aby  působil na německé části Karlovy univerzity v Praze. Pick se zabýval především geometrií a proslavil se v geometrii mřížových bodů vzorcem, který po něm dostal jméno.

Výbornými plavci jsou mravenci. Když se dostane do vody osamocený mravenec, dokáže se na hladině udržet díky povrchovému napětí vody a voskovité látce pokrývající jeho tělo, která není vodou smáčivá. Kolonie červených mravenců Solenopsis invicta původem z jižní Ameriky se však dokáže po hladině vody přepravovat díky důmyslnému propletení vlastních těl, která tak připomíná něco jako vor. Mravenčí vor má kruhovitý tvar tvořený statisíci těl přichycených k sobě, který na své "palubě" dokáže přepravovat  kromě své královny i svá vajíčka a potravu. Podle fyzikálních zákonů by se vor s nákladem měl potopit. Vědci z Georgijského technického institutu v americké Atlantě se nyní zaměřili na problém, jak je možné, že se tento relativně těžký mravenčí vor nepotopí.

Symbolem nejpřesnějšího měření času jsou atomové hodiny. Vynalezl je v roce 1946 americký fyzik Willard Frank Libby a po 3 letech byly zkonstruovány v USA. Hodiny pracovaly na základě kmitů atomů cesia a jejich odchylka byla uváděna  jako 1 sekunda za několik set let. Konstrukce atomových hodin byla postupně vylepšována a od roku 1963 se tento druh měření času stal mezinárodním uznávaným časovým standardem. Podle těchto hodin se řídí nejen celosvětové počítačové sítě, ale rovněž navigace umělých družic nebo navigační systém GPS. Dosahují odchylky jediné sekundy za 2 miliony let. Představu o nesmírné složitosti a velikosti tohoto přístroje, boří nyní komerčně vyráběné atomové hodiny o velikosti krabičky od zápalek.

Nestává se každý den, že by padající meteorit trefil při svém dopadu budovu nebo automobil. Zatímco v případě automobilu se jej právě díky poškození meteoritem podařilo majitelce prodat dokonce se ziskem, v případě poškozeného domu lze prodat alespoň příběh meteoritu. Tak se to stalo nedávno v Polsku, kde byl zaznamenán první letošní dopad meteoritu na dům.

Hokejové mistrovství světa v Bratislavě je v plném proudu. Příprava ledové plochy je zajímavou činností, při které se dokonce nanáší speciální prášková barva s oxidem kovu do několika vrstev bílého ledu. Také rýsování čar na ledovou plochu je přesnou geometrickou konstrukcí i když se dnes často dělá pomocí nejrůznějších šablon a fólií. Vůbec příprava a výroba hokejových komponent přináší spoustu fyzikálních situací a problémů. Dnes se podíváme na to, jak hokejové pomůcky vznikají.

Když  v roce 1916 publikoval Einstein svoji obecnou teorii relativity (OTR) netušil, že po dobu téměř 100 let bude sice vědci uznávanou teorií, ale spousta "samorostů" bude mít s ní problémy. Přesvědčit je může jen důsledně provedený pokus a na takové jsme si museli poměrně dlouhou dobu počkat. V OTR se gravitační působení nahrazuje zakřivením časoprostoru, ve kterém se tělesa pohybují po nejrovnějších možných drahách. Obecná teorie relativity sice vysvětlila  například zakřivení světla v okolí hmotných těles, gravitační čočky, rudý gravitační posuv, černé díry, kosmologický posuv či  stáčení perihelia planet. Některé z důkazů OTR však nebyly dlouhou dobu přímo pozorovány. Například strhávání časoprostoru rotujícím tělesem (Lenseův-Thirringův jev).

Občas se na internetových stránkách objeví velmi zajímavé a názorné simulace, jakou je například ta na stránce: https://veda.sme.sk/planety/.

Kdo by to byl řekl, že astrofyzikové budou tak vynalézaví při hledání planet (exoplanet) mimo náš solární systém. Samotné objevování těchto objektů je zcela mimo chápání laické veřejnosti, která na obloze nedokáže odlišit planetu od hvězdy. S novým nápadem přišel americký astronom Jonathan Nichols z Univerzity v Leicesteru.

Zážehové motory potřebují k zapálení stlačené pohonné směsi ve válci zapalovací svíčku.  Zapalovací svíčka byla několikrát patentována už v roce 1898  (Tesla, Bosh, Simms),  ale využívána začala být teprve s vynálezem zapalování pomocí magneta od roku 1902. Zapalovací svíčka pro zážehový pístový spalovací motor se skládá z elektrody jiskřiště a pouzdra tvořícího druhou elektrodu jiskřiště opatřené prostředkem pro připojení zapalovací svíčky ke kompresnímu prostoru válce spalovacího motoru. Vysokonapěťovým výbojem na elektrodách  zapalovací svíčky se  zvýší teplota ve velmi malém objemu zápalné směsi a to způsobí zapálení paliva. Ovšem i tato nezbytná součástka začíná mít podivuhodného konkurenta, kterého bychom v této oblasti nečekali - laser.

Během celého května nás čeká na obloze nádherné planetární divadlo. Pokud bude přát počasí, tak v přímém přenosu můžete sledovat jedinečné seskupení planet za několik posledních  desetiletí. Pouhým okem viditelné planety Merkur, Venuše, Mars a Jupiter se budou nacházet brzy ráno před východem Slunce velmi nízko nad jižním obzorem. K ideálnímu pozorování je však vhodné použít alespoň lovecký triedr.