Při pohledu z pláže na moře vidíme dno čistého moře jen v naší bezprostřední blízkosti. Postupně se nám dno moře ztrácí, povrch hladiny vody tmavne a na jeho dálném horizontu se nám jeví vodní hladina mnohem tmavší než v naší blízkosti. Vysvětlit tuto skutečnost tím, že je tam moře nejhlubší a tedy i nejtmavější, nebude správné, pokud se zrovna nebudeme dívat na moře z letadla.

Fantastické lezecké schopnosti gekona poutají na sebe pozornost vědců a dost možná i horolezců. Zejména jejich bezproblémové šplhání po hladkém povrchu v kolmé rovině nebo po stropech terárií či kmenech stromů je obdivuhodné. Za tuto schopnost vděčí adhesivním polštářkům na svých končetinách. Dolní strana jejich prstů je porostlá jemnými keratinovými chloupky (tzv. sétami).  

Povolání ledařů - pracovníků, kteří zajišťovali led pro chladící účely před vynálezem chladničky, by mohlo opět přijít do módy. Tentokrát ne kvůli zajištění konstantní teploty, která vydržela přes léto ve sklepech s nalámaným ledem až do dalších mrazů, ale kvůli zajištění pitné vody. Arktické ledovce při svém tání nenávratně mizí v oceánech a mořích, přitom obsahují sladkou vodu, která by se dala využít v oblastech, kde je nedostatek vody - například na Sahaře. Novodobí ledaři by odlomené obrovské kusy ledovců přepravovali od Arktidy až k Africe pomocí lodí. Ty by je pomocí lan upevněných na ledovci, za sebou táhly do určené lokality. Zprvu se zdál tento nápad velmi nereálný, ale během posledních 40 let se na něm zapracovalo natolik, že probíhají jeho reálné simulace.

Konec letu raketoplánů předal starost o zásobování posádky mezinárodní vesmírné stanice ISS ruským zásobovacím lodím typu Progress. Tyto lodě byly poměrně dlouhou dobu spolehlivým pojítkem mezi Zemí a ISS až do včerejšího dne. Podle informací agentury Roskosmos se nedostala nákladní loď Progress M-12M na oběžnou dráhu kolem Země a zřejmě spadla zpět na Zemi. Spolu s ní i zásoby kyslíku, vody, potravin a paliva.

Po téměř třech letech klidu se v západních Čechách zachvěla země. Zaznamenala to seismologická měření už v úterý dopoledne, kdy otřesy dosahovaly síly kolem dvou stupňů Richterovy stupnice. Dnešní ranní otřesy před půl osmou byly celkem tři, z nichž nejsilnější měl sílu 3,1 stupně Richterovy stupnice. Není však vyloučena větší intenzita otřesů. Další otřesy půdy v Čechách můžete monitorovat sami na uvedené stránce.

Mezi základní webové stránky amatérského meteorologa může patřit i  blog StormWatch7  stanice ABC7 zaměřený na meteorologické jevy ve světě. Najdete tu zaznamenané a zdokumentované události, které nám v různých koutech světa připravuje nápadité počasí.  Na blogu tak objevíte vysvětlení situací, které zaznamenala i naše média. Například oranžový sliz, který se objevil po dešti ve vesničce Kivalina na Aljašce, nebyl tvořen řasou ani vajíčky jistého korýše, ale výtrusy hub. Na blogu jsou zachyceny i nedávné písečné bouře v Arizoně a dokonce i mrak ve tvaru atomového hřibu.

Na prahu 20. století obsadil titulky novin objev nového prvku. V roce 1898 totiž objevila Marie Curie-Skłodowská se svým manželem Pierem Curiem a Gustavem Bémontem v jáchymovské rudě zvané smolinec senzační chemický prvek - radium. Dostal název z latinského  slova radius znamenající paprsek. K objevu tohoto radioaktivního prvku je vedlo zjištění, že existují nerosty, kde je radioaktivní záření mnohem silnější než by odpovídalo v nich obsaženému a dosud známému uranu. Z 10 tun smolince U3O8 se jim podařilo získat nejprve 1 gram chloridu radnatého, odkud radium izolovali. Radium je mimořádně silný radioaktivní zářič a jeho jednotlivé izotopy vyzařují všechny druhy radioaktivního záření – paprsky alfa, beta i gama. Ve své době se stal magickou látkou, která byla používána na skutečně pro nás dnes až otřesné účely.

Máte rádi bouřky? Jejich sezóna u nás se pomalu blíží ke konci. Bouřkové období se zvýšeným počtem blesků začíná tak v polovině dubna a končí koncem září, kdy už není povrch země prohřátý a v atmosféře není dostatek vlhkosti. I v ČR existuje komunita lidí, kteří nesledují bouřkovou oblast v pohodlí svých příbytků, ale vydávají se napříč republikou vstříc vznikajícím a probíhajícím bouřkám. O své úlovky se rádi podělí s ostatními.  

Letní osvěžení s sebou přináší drinky s plastovými brčky. Co má však plastové brčko sloužící k usrkávání nápojů společného s hobojem? S trochou šikovnosti a hudebním nadáním si z brčka můžete miniaturní a poněkud primitivní hoboj vyrobit. Plastové brčko stačí na jednom konci prsty zploštit a odstřihnout z něj nůžkami tvar podle videa. Pak už jen stačí vložit brčko do úst a správně fouknout.

Pod recipient vývěvy se pro účely zkoumání účinků sníženého tlaku a vakua dávají nejrůznější předměty obsahující vzduch. Asi nejznámější je použití nafukovacího balónku, který při odsávání vzduchu pod vývěvou zvětšuje svůj objem a po vpuštění vzduchu pod recipient svůj objem zmenší na původní. Zkuste však pod recipient vývěvy použít bonbóny zvané marshmallows.

Jedinou planetku viditelnou za příznivých podmínek pouhým okem ze Země, objevil v roce 1807 německý astronom H. W. Olbers. Jde o planetku Vesta, která byla zpočátku považována za další planetu sluneční soustavy. Později byla zařazena mezi planetky mezi Marsem a Jupiterem. Na cestu k ní se v roce 2007 vydala sonda Dawn (Úsvit), která se od poloviny července stala prvním satelitem nějaké planetky v hlavním pásmu planetek. Nyní začala s posíláním záběrů povrchu z oběžné dráhy planetky.

Přemýšleli jste někdy o tom, proč má týden sedm dní? Zřejmě za to už 5 000 let vděčíme Babylóňanům, kteří číslu 7 přikládali zvláštní význam. Možná je to tím, že přibližně po sedmi dnech se střídají fáze Měsíce (nov - první čtvrt - úplněk - poslední čtvrt). Ale zřejmě také proto, že ve své době pozorovali na obloze sedm pravidelně pohybujících se těles, která jim zářila nebo jen světlo odrážela: Slunce, Měsíc, Merkur, Venuši, Mars, Jupiter a Saturn. Těmto objektům přiřadili 7 tehdy známých kovů a svých 7 bohů. Všimli jste si, že v některých západních jazycích jsou názvy některých dnů v týdnu nápadně podobné 7 vybraným světelným objektům na obloze?

Antihmota ve vesmíru se prý objevuje jen zcela výjimečně. Dočasně se vyskytuje například ve sprškách kosmického záření či v radioaktivních látkách. Například pozitrony vylétají z některých radioaktivních zářičů. Přesto není jen doménou obrovských urychlovačů částic, kde ji vědci vyrábějí a zkoumají. Dokonce se s ní můžeme setkat v nemocnicích při emisní pozitronové tomografii (PET). Do těla lékař vpraví malé množství radioaktivní látky, při jejímž rozpadu vznikají  antielektrony neboli pozitrony. Další zdroj antihmoty byl kupodivu objeven ve výškách od 350 km do 600 km nad zemským povrchem.

Tomu, kdo sleduje vývoj srážek nad naším územím prostřednictvím radaru Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), se v čtvrtek 4. 8. 2011 dopoledne naskytl zajímavý pohled.  Nad územím České republiky se několikrát vytvořily velké fialové kruhy. Na internetu se ihned objevila panika a začaly se šířit nejrůznější spekulace o příčinách tohoto jevu.

Po konci letu raketoplánů a odkladu cesty lidí zpátky na Měsíc nebo k Marsu, tu bude možná jeden vážný důvod Mars brzy navštívit. Dosud přepokládaná existence vody na Marsu pouze  v pevném skupenství už nemusí být pravdou. Po prozkoumání záběrů pořízených sondou Mars Reconnaissance Orbiter jsou v povrchu Marsu vidět tmavé pruhy, které by mohly signalizovat proudy vody v kapalném skupenství. Zřejmě se jedná o tání ledu v letních marťanských měsících. V tomto období jsou příznivější teploty, které během  celého roku kolísají mezi -90°C až +30°C. Přesto se má jednat o vodu slanou.

Další z teorií o vzniku našeho Měsíce je na světě. Jejími spoluautory jsou planetární vědec z Kafilornské univerzity Erik Asphaug a Martin Jutzi ze švýcarské Bernské univerzity. V dávné historii Země, v době před 4, 4 miliardami let, obíhaly kolem naší Země dva měsíce, které vznikly asi 100 milionů let předtím, než do Země narazila obrovská planeta. Větší z obou měsíců měl 25x větší hmotnost než ten druhý. Menší měsíc obíhal v  závěsu většího měsíce do té doby než byl do něj gravitací připlesknut. Od astronomů dostala teorie označení "Velký plesk" asociující zřejmě výsledek filmové grotesky s dortovou bitvou.

Zatímco v přírodě skutečných motýlů ubývá, těch elektronických se prodává čím dál více. Už i u nás se objevuje hračka, která předstírá skutečného motýla uvězněného ve sklenici. Motýl unaveně sedí na stěně a když poklepeme rukou na kovové víčko sklenice motýl se najednou probudí a popoletí ve sklenici, kde si po chvíli opět sedne na stěnu sklenice. Co způsobí poletování motýla?

Symbolem velblouda  je hrb. Jednohrbý velbloud je dromedár a dvouhrbý je označován jako drabař. Tento "koráb pouště" musí mít  svůj organismus technicky vybavený natolik, aby dokázal přežít extrémní pouštní podmínky. Jeho hrb také není zásobárnou vody, ale především zásobárnou energie. Může obsahovat až 40 kg tuku, což odpovídá energetické hodnotě 400 000 kcal, která by člověku vystačila na 100  až 150 dní. Velbloudí hrb funguje rovněž jako důmyslné klimatizační zařízení. V mrazivých pouštních nocích snižuje velbloud svoji tělesnou  teplotu na 34 °C a takto ochlazeným, tukovou vrstvou izolovaným hrbem, pak prochází přes den krev systémem cév jako chladičem.

Už jste někdy slyšeli zvuk rozpadajícího se atomu? Seznamte se s orchestrem, který transformuje ionizující záření do hudby. DJ Axel Boman vydává album s neobvyklým hráči -  radioaktivními izotopy. Při názvech skladeb jako "Rubidium88 obsahující kobalt60", slibuje, že to bude něco, co jste ještě neslyšeli. Tento zajímavý koncept byl umožněn "Radioaktivnímu orchestru", švédskému projektu, který přetransformoval radioaktivní záření tisíce izotopů na jednotlivé hudební sekvence. V důsledku fukushimské jaderné krize jsou podle hudebníků  melodie radioaktivního orchestru alternativním prostředkem pro zahájení diskuse kolem ionizujícího záření a podporují zájem lidí zjistit si více informací o radioaktivním záření.