Solární elektrárny nemusí mít podobu nevzhledných, zrcadlících se ploch v krajině, obvykle zabírajících i prostor pro kvalitní ornou půdu. Své místo mohou solární panely najít přímo na zemi a ještě se po nich mohou prohánět jak chodci, tak i cyklisté. Už v listopadu 2014 byla otevřena v městě Krommenie v Nizozemí první solární cyklostezka. Její délka je sice pouhých 70 metrů, ale její úspěšné testování může způsobit, že se tento způsob využití sluneční energie bude stále více využívat.

Zkoumání topologických vlastností hmoty a jejich změn přineslo letošní Nobelovu cenu za fyziku třem Angličanům pracujícím v USA. David Thouless získá z této ceny polovinu a o tu druhou se stejným dílem podělí dvojice Duncan Haldane a Michael Kosterlitz.

Paniku mezi lidmi řídícími se horoskopem, způsobila americká organizace NASA (Národní úřad pro letectví a kosmonautiku), která v populárním článku pro děti vysvětlovala rozdíl mezi astronomií a astrologií. V článku se popisuje, jak před třemi tisíci let staří Babylóňané přiřadili souhvězdím ležícím na ekliptice původních 12 znamení zvěrokruhu. Od té doby se však zdánlivá dráha Slunce po obloze změnila, a vědci nyní přišli s novými daty, která by znamenala, že jste se narodili v jiném znamení horoskopu, než si myslíte. Článku z ledna 2016 se chytil server  Yahoo News a neunikl ani pisálkům u nás, kteří zbytečnou paniku dál šíří.

Dnes večer nás nečeká konec světa či jiná katastrofa, jak se to snaží veřejnosti nabulíkovat řada astrologů, kartářek či jiných demagogů. Nastane astronomický jev – polostínové zatmění Měsíce. Pokud se tedy necítíte v pohodě, není to určitě Měsícem, ale spíše tím, že dochází k razantní změně počasí. Měsíc se dostává do fáze úplňku, který bývá označován jako "sklizňový". Tento úplněk nese název podle období, kdy začínají nejrůznější sklizně plodin a američtí farmáři k nim využívali i světlo měsíčního úplňku. Běžně totiž Měsíc vychází každým dnem asi o 50 minut později než den předešlý, ale v období sklizňového úplňku Měsíc vychází den po dni pouze o 10 až 30 minut později. Měsíc tak začíná vycházet jen chvilku po západu slunce a svým světlem poskytuje dostatek času nejenom sběračům ke sklizni plodin.

Také se přes prázdniny nebo přes dovolenou věnujete nejrůznějším domácím pracím, na které nemáte vhodné vybavení nebo další pomocné ruce? Z uvedeného videa načerpáte tolik netradičních rad najednou, že práce bude pro vás jednodušší a budete ji dělat s radostí. Pomůže nám přitom také znalost fyziky.

Ve vysílání populárně naučného rozhlasového pořadu Meteor, který vysílá stanice Dvojka každé sobotní dopoledne, byl odvysílán rozhovor s emeritním profesorem Masarykovy univerzity v Brně Martinem Černohorským. Uvedl v něm, že pouze na Přírodovědecké fakultě v Brně se studenti naučí správné znění 1. Newtonova zákona – zákona setrvačnosti.

Mediální humbuk způsobil půlhodinový test britské hybridní vzducholodě Airlander 10. Toto vzdušné plavidlo, které zdaleka nedosahuje ani parametrů před 80 lety zkonstruované vzducholodě Hindenburg, je rázem pasováno na současný největší létající stroj na světě. Airlander 10 je dlouhý 92 metrů (Hindenburg měl 245 m), což je o 7 metrů více než současné největší letadlo světa Antonov AN-225 Mrija.

V letošním roce přišel Národní památkový ústav s novinkou. Návštěvníkům hradů, zámků a dalších památek umožňuje interiéry památek fotografovat. Většinou za poplatek, ale někde dokonce i zdarma. Přesto bývá na fotografující kladen důležitý požadavek – aby nefotili s bleskem.

Když jsme v roce 2012 sledovali seskok Rakušana Felixe Baumgartnera, který jako první člověk na světě skočil s padákem ze stratosféry z výšky 39 000 metrů, nenapadlo nás, že může existovat skok snad ještě více extrémní. Tehdy Baumgartnerovi se seskokem pomáhal parašutista a kaskadér v jedné osobě Luke Aikins. Tento šílenec nyní skočil volným pádem bez padáku z výšky 7 620 m, aby jej dole zachytila velká síť.

První semafor byl uveden do provozu v prosinci 1868 u budovy britského parlamentu. Jenže asi měsíc po jeho instalaci vybuchnul na křižovatce uniklý plyn a popálil blízko stojícího policistu. Na nějaký čas byla tato technická vymoženost zapomenuta. První, semafory řízená křižovatka, byla postavena v roce 1924 na berlínské křižovatce Potsdamer Platz. Jednotlivé barvy byly tehdy umístěny místo pod sebou vedle sebe a ručně je přepínal policista. V Praze začala světelná křižovatka fungovat až v roce 1927. Každý dnes ví, že na semaforu jsou tři barvy: červená, oranžová a zelená. Proč byly vybrány zrovna tyto 3 barvy?