FYZMATIK

Pokud fakta neodpovídají teorii, změňte fakta.

xyz: Neumim pocitat, nebo mi neco uteklo?

Vzduch 1.29 mg/cm3 - dle clanku
Nikl 8.908 g/cm3 - dle wiki
Forfor 1.823 g/cm³ (bílý), 2.34 g/cm³ (červený), 2.69 g/cm³ (černý) - vse dle wiki

At z toho udelam jakoukoli slouceninu, nemuzu se dostat na hustotu 0.9 mg/cm3. I kdyz by to byl samej vzduch, porad je to o nejakou 1/3 hustsi nez proklamovana hodnota. Pokud by platilo dane cislo musel by predmet letat vzuchu plavat, ne?

Jedine vysvetleni, ktere me ted napada je, ze by v trubickach bylo vakuum ci temer vakuum. Pak by je ale asi deformoval atmosfericky tlak...

fyzmatik: Skutečně je to podivné.
Zdroj: http://www.bbc.co.uk/news/technology-15788735

---
fyzmatik.pise.cz

xyz: Tak jsem jeste zapatral a clanek je tady:
http://www.sciencemag.org/content/334/6058/962.short
(bohuzel jen abstrakt, cvut plny pristup nema)
Ale pres Supporting Online Material se da dostat na zajimavejsi dokument:
http://www.sciencemag.org/content/suppl/2011/11/16/334.6058.962.DC1/Schaedler.SOM.pdf
kde je mimo jine i tabulka hustot jednotlivych vzorku a pouze 2 se dostavaji s hustotou pod hustotu vzduchu. Ale neni tam jedinne slovo o tom, ze by jim ty 2 nejlehci varianty litaly

pedro sanchez: Podle mě jediná možnost, jak by mohl být tento materiál lehčí než vzduch je ta, že v prostoru mezi nanesenými částečkami nebude vzduch, ale vakuum. Pokud strukturu materiálu tvoří dostatečně provázaná prutová soustava (která vymezuje daný prostor s vakuem), myslím, že by to mohlo vydržet a materiál by se do sebe nezhroutil.

skweerookl: Nutno ovšem podotknout, že ve zmíněné tabulce je uveden i tlak, při kterém byl materiál vyroben - první dva vzorky za tlaku 0,7 kPa, tedy asi 150x menší, než atmosférický. Vzorek, který se blíží našim podmínkám (E - vyrobený za tlaku 78 kPa) má hustotu 4,5 kPa, což je pořád 6x méně, než pěnový polystyren, ale nebude létat

bizy: Anebo by se místo vzduchu, jako směsi mohl použít nějaký konkrétní plyn (He, H2)