Vypněte prosím blokování reklamy (reklamu už neblokuji), děkujeme.
Video návod zde: https://www.youtube.com/watch?v=GJScSjPyMb4

Francouzský fyzik Henry Pitot (čteme pito) (1695 – 1771) byl členem Francouzské akademie věd. Pracoval v oboru proudění kapalin a vynalezl zařízení k měření rychlosti proudění tekutin nazvané po něm jako pitotova trubice. Největší význam má používání její vylepšené varianty jako rychloměru u letadel, ale i měření rychlosti průtoku v průmyslových aplikacích.
Jedná se o spojení dvou trubic, každé s vodorovným a svislým ramenem. Vodorovné rameno první trubice má otvory do stran, takže hladina ve svislém rameni ukazuje výšku volné hladiny. Vodorovné rameno druhé trubice má otvor proti proudu, takže hladina ve svislém rameni ukazuje hydrodynamickou výšku. Rychlost proudící kapaliny (plynu) se určuje na základě rozdílu tlaků. Využívá se zde opět Bernoulliho rovnice pro proudění kapaliny, která je zákonem zachování energie. Kapalina má v místě ohnuté trubice nulovou rychlost, zatímco u rovné trubice má kapalina rychlost proudění. Svou energii si kapalina zachovává. Z Bernoulliho rovnice se pomocí rozdílu jednotlivých tlaků určí rychlost proudění.

Složitější situace nastane, když je zablokovaný i drenážní otvor. K tomu dochází jen velmi ojediněle a spíš na zemi než ve vzduchu. Problém ale je, že na to pilot může přijít pouze při důkladné předletové prohlídce, protože za letu není tento problém zjevný. Máme-li tedy ucpaný drenážní otvor a za letu nám pak zamrzne vstupní otvor pitotovy trubice, zůstane vedení celkového tlaku neprodyšně uzavřené s takovým vnitřním tlakem, jaký pitotova trubice snímala v okamžiku, kdy zamrzla. Rychloměr tedy neklesne na nulu, ale zůstane na stejné hodnotě, bez ohledu na rychlost letu! Pilot tak může mít pocit že je vše v pořádku, protože nevidí na rychloměru žádnou změnu, jeho skutečná rychlost však může být úplně jiná a lehce může dojít k překročení jak maximální, tak i minimální rychlosti, s možnými katastrofickými následky. Toto nebezpečí je ještě umocněno v případě, kdy letadlo se zamrznutou pitotovou trubicí stoupá nebo klesá. Protože vstup statického tlaku bývá mnohem odolnější proti vzniku námrazy, obvykle zůstane volný. Když se tedy mění výška letu, mění se i tlak ve statické části systému, zatímco tlak v zamrzlé dynamické části systému se nemění. Z rychloměru se tak stává de fakto výškoměr. Pilot tak při stoupání vidí na rychloměru zvyšující se rychlost, což chce kompenzovat přitažením, až uvede letoun do pádu. Pokud k tomu dojde v nekoordinované zatáčce, může se velmi lehko ocitnout ve vývrtce. Naopak pilot při klesání se zamrzlou pitotovou trubicí a ucpaným drenážním otvorem vidí na rychloměru klesající rychlost, což chce kompenzovat potlačením v jehož důsledku může překročit maximální rychlost letadla s následnou destrukcí.
S využitím serveru www.vztlak.cz
| RE: Pitotova trubice | medcin | 16. 06. 2009 - 08:09 |
| RE(2x): Pitotova trubice | fyzmatik | 16. 06. 2009 - 18:36 |
| RE: Pitotova trubice | andrewcz | 31. 07. 2009 - 08:49 |
| RE: Pitotova trubice | banán | 02. 10. 2009 - 14:05 |
| RE(2x): Pitotova trubice | fyzmatik | 02. 10. 2009 - 20:15 |
| RE(3x): Pitotova trubice | banán | 03. 10. 2009 - 17:38 |
| RE(4x): Pitotova trubice | daisy* | 03. 10. 2009 - 23:48 |
| RE(4x): Pitotova trubice | ace2 | 02. 09. 2011 - 22:21 |
| RE(3x): Pitotova trubice | svišť | 04. 10. 2009 - 12:48 |
| RE(4x): Pitotova trubice | fyzmatik | 05. 10. 2009 - 06:46 |
| RE: Pitotova trubice | snad | 22. 10. 2010 - 07:45 |
| RE: Pitotova trubice | chris | 27. 10. 2013 - 14:48 |