Slunce se probudilo a v uplynulých dnech na něm vznikaly erupce ve skvrně s číslem 1158. Ve dnech 13., 14. a 15. února 2011 je zaznamenala družice Solar Dynamics Observatory. Zejména ta třetí z nich, která byla nafilmována 15. února, byla nejsilnější za poslední 4 roky. Na cestu k Zemi se tak vydala obrovská  oblaka plazmatu, která měla dorazit do magnetosféry Země v noci ze čtvrtka na pátek. Vědci si slibovali možnost pozorování severní polární záře v oblastech, kde to nebývá zvykem, ale zároveň varovali před problémy, které by proud slunečních částic letících rychlostí až 900 km/s  mohl způsobit zejména komunikačním družicím

Kometa Tempel 1 je první kometou, kterou zkoumaly z bezprostřední blízkosti už dvě různé sondy. V roce 2005  vypustila sonda Deep Impact projektil, který v kometě vyhloubil kráter o průměru asi 100 metrů. Při této explozi vzniklo obrovské množství prachu  a tak nebylo možné  vzniklý kráter pořádně vyfotografovat. Úspěch nyní zaznamenala sonda Stardust, která vyfotila kometu Tempel 1 z výšky  180 kilometrů a v ní zmiňovaný kráter.

V pátek 4. února 2011 minul naši planetu ve vzdálenosti 5 500 kilometrů  asteroid s označením 2011CQ1. Šlo o dosud nejtěsnější zaznamenaný přelet vesmírného kamene v blízkosti Země. Naštěstí tento objekt nemohl způsobit větší škody, protože jeho průměr byl kolem jednoho metru a takovéto těleso by shořelo v atmosféře. Naše Země si s tímto objektem docela pohrála, protože jej vychýlila z původní dráhy až o 60°. Podle New Scientist to byla nejostřeji řezaná zatáčka, kterou vědci při zkoumání těchto vesmírných objektů dosud zaznamenali. A mezitím se na scéně objevil asteroid Apophis, který s pravděpodobností  1 : 250 000 může 13. dubna 2036 zasáhnout Zemi.

Když v roce 2006 plánovala NASA výpravu sond STEREO (Solar Terrestrial Relations Observatory)  ke Slunci, slibovala si od toho množství  získaných informací, které umožní zpřesnit předpovědi kosmického počasí. V současné době pracuje ve vesmíru hned několik družic, které studují Slunce i jeho projevy. Sledování kosmického počasí může předpovídat hrozící sluneční bouři a  včas varovat provozovatele energetických a komunikačních sítí i operátory družic. Význam předpovědí kosmického počasí vzroste zejména při pohybu kosmonautů v kosmických lodích i mimo ně ve vesmírném prostoru,  také pokud se lidé vrátí zpět na Měsíc či se dokonce vydají k Marsu. Nyní NASA zveřejnila díky sondám STEREO  první panoramatickou fotografii a trojrozměrný záběr celého povrchu Slunce. 

Dominující silou ve vesmíru je gravitační síla. Je dalekého dosahu a podle Newtonova gravitačního zákona ubývá s druhou mocninou vzdálenosti a navíc ji nelze ničím odstínit.  Poté, co Einstein v roce 1916 publikoval Obecnou teorii relativity, která popisuje gravitační působení těles, se v roce 19222 ruský matematik Alexandr Fridman pokusil zjistit, jak se vesmír vyvíjí v čase. Hledal řešení rovnic obecné teorie relativity a zjišťoval, jak se vesmír podle nich proměňuje. Přišel na to, že se vesmír v počátcích své existence rozpínal, tato expanze buď trvá stále nebo se časem může změnit ve smršťování.  Chyběly však důkazy takové odvážné teorie a byly poskytnuty právě 17. ledna 1929 americkým astronomem Erwinem Hubblem.

Než zítra u nás nastane již dlouho očekávané částečné zatmění Slunce, můžete v noci ze  3. na 4. ledna 2011 pozorovat vrcholící aktivitu meteorického roje Kvadrantidy. Jsou to malé pozůstatky komety 96P/Machholz1, které vylétávají na obloze z oblasti souhvězdí Draka a Pastýře.  V maximální aktivitě může dosahovat frekvence až 110 meteorů za hodinu. Pokud bude bezoblačná noc, tak ji nebude svým svitem rušit Měsíc, neboť ten je v okamžiku zatmění Slunce ve fázi novu. Dopolední částečné zatmění Slunce v úterý 4. ledna 2011 bude u nás největším po 8 letech. Měsíc zakryje sluneční kotouč až v 79 % slunečního průměru. Jak se na takovou událost připravit? Začněte už dnes.

Letošní nejdelší noc je za námi. Nebyla ale tou nejtemnější, protože Měsíc se nechal  po svém zatmění vidět krátce po svém úplňku. V noci 22. prosince  v 0:38 hodin vstoupilo Slunce do znamení Kozoroha a tím nám začala skutečná astronomická zima. Nastal zimní slunovrat. Pokud sluníčko přece jen vykoukne, pak se nachází velmi nízko nad obzorem a jeho paprsky dopadají na zemský povrch hodně šikmo.

Zítra nás čeká v ranních hodinách úplné zatmění Měsíce. Poslední letošní astronomické divadlo není pro území naší republiky nejideálnější.  V případě bezoblačné oblohy,  můžeme nízko nad severozápadním obzorem tušit, že od 7:33 ráno začne Měsíc vstupovat do polostínu Země. Pouhýma očima tuto skutečnost příliš jasně nezaregistrujeme. Bohužel brzy začne svítat a Měsíc zapadne už v 7:58. To znamená, že začátek úplného zatmění v 8:41 z České republiky neuvidíme. V Evropě je úkaz lépe pozorovatelný například v severní Francii nebo nad Anglií.

Dnes se můžeme pomalu připravovat na poslední významný meteorický roj v letošním roce. Největší aktivita tohoto roje sice přijde až zítra  v úterý 14. prosince kolem poledne, ale v tento den těsně před rozbřeskem mohou být pozorovací podmínky mnohde ideální. Měsíc totiž zapadá hned po půlnoci a nebude rušit svým svitem. Pokud bude bezmračná obloha, je docela možné, že během hodiny protne oblohu až 100 zářivých meteorů.

Ne každá kosmická výprava skončí úspěchem. O tom se nyní přesvědčili japonští vědci, kteří k Venuši vyslali  sondu Akacuki. Sonda se nedostala na oběžnou dráhu Venuše, minula planetu a začala se pohybovat na oběžné dráze kolem Slunce.