Kromě počasí pozemského nás bude čím dál více zajímat také počasí kosmické. To už dávno sledují odborníci, kteří mohou varovat zejména kosmonauty před nebezpečným proudem částic ze Slunce. Kosmické počasí je jedním z velkých současných astronomických hitů. Vědci, kteří se jím zabývají, mají o granty postaráno, o výsledky jejich práce se zajímají nejenom kosmonauti, ale především armáda. K popularitě kosmického počasí přispívá i šťastně zvolený název, ovšem podobně zavádějící jako černé díry, hnědí trpaslíci či velký třesk. Všichni víme, že černé díry nejsou černé, hnědí trpaslíci nejsou hnědí a při velkém třesku bylo zřejmě ticho.

Měsíc samotný nevydává světlo, ale pouze odráží světlo Slunce. Podle toho, jak velká část Měsíce je ozářena Sluncem rozlišujeme měsíční fáze. Měsíc navíc odráží i světlo odrazené od Země a tento odraz bývá nazýván popelavým svitem Měsíce. Na příčinu popelavého svitu přišel už Leonardo da Vinci.

Každý den vletí do atmosféry Země velké množství meteoroidů. Jejich rychlost v atmosféře dosahuje obvykle od 11 do 72 km/s. Zazáří na obloze v podobě světelného jevu zvaného meteor. Pokud je meteor velmi jasný, nazývá se bolid. Většina meteoroidů má velmi malé hmotnosti (miligramy, gramy, výjimečně kilogram) a tak se v atmosféře roztaví a vypaří. Pouze ty největší dosáhnou zemského povrchu a stávají se meteority.

Světelné znečištění je jeden z velkých problémů dnešního světa. Obrovské průmyslové aglomerace v nocích vytváří nadmíru přebytečného světla, které se rozptyluje v atmosféře a škodí lidem i přírodě. Zapojte se do celosvětového vzdělávacího projektu "GLOBE at Night", jehož jádrem je jednoduché pozorování, které pomáhá mapovat světelné znečištění. Stačí kdykoli mezi 16. a 28. březnem 2009 pozorovat souhvězdí Orion a s pomocí mapek určit, jak slabé hvězdy jste schopni na obloze pozorovat.  Na mapě je vypočítaný jas oblohy nad střední Evropou dle satelitních dat z roku 1997.  Barvy znázorňují, kolikrát světlejší je bezoblačné noční nebe než v přírodě. Modrá znamená nejvýše 1,33×, zelená nejvýše 2×, žlutá nejvýše 4×, oranžová nejvýše 10× a červená více než 10x.

Dnes ráno (7. března 2009 ve 4:49 našeho času) má odstartovat z Mysu Canaveral na palubě rakety Delta II další vesmírný dalekohled nazvaný Kepler po německém astronomovi Johannesu Keplerovi, který počátkem 17. století i v Praze. Johannes Kepler byl ve své době konstruktérem dalekohledu složeného ze spojky a rozptylky, který zobrazoval pozorované objekty převrácené. To ale astronomům nijak nebrání k pozorování vesmíru. Dalekohled po něm pojmenovaný bude hledat ve vesmíru planety, na kterých by se mohl vyskytovat život.

Slunce není pevné těleso. Je to plynná koule, která je tvořena plazmatem. 92 % Slunce tvoří vodík, 7,8 % hélium a 0,2 % jsou ostatní chemické prvky. Slunce se nachází v naší galaxii (označované jako Galaxie) mezi dvěma spirálními rameny, kde je nízká hustota okolních hvězd, proto také můžeme pozorovat vesmír kolem nás. Poloměr Galaxie je asi 50 000 světelných let a Slunce je od jejího středu vzdáleno přibližně 27 000 světelných let. Slunce patří mezi průměrné hvězdy v Galaxii. V naší Galaxii je asi 95 % hvězd méně zářivých, než je Slunce.

Náš vesmírný souputník Měsíc nemá na rozdíl od Země magnetické pole. Magnetka na jeho povrchu by nám k orientaci nebyla nic platná. Přesto však u poslední mise Apollo 17 v 70. letech minulého století sebral jediný geolog, který kdy kráčel po měsíčním povrchu, Harrison Schmidt vzorek, který vykazoval stopy magnetismu. Na dlouhou dobu byl tento měsíční kámen pro vědce dokonalou hádankou. Nejnovější výsledky podrobného výzkumu ukazují, že před více jak čtyřmi miliardami let, měl náš vesmírný soused tekuté jádro a produkoval poměrně silné magnetické pole. 

Do konce února máte možnost jako obyčejní smrtelníci hlasováním rozhodnout, co bude  Hubbleův dalekohled snímat v průběhu čtyř dnů na začátku dubna v rámci projektu 100 hodin astronomie. Projekt, se kterým teď přišla NASA, je jednou z aktivit v rámci Mezinárodního roku astronomie 2009. Program Hubbleova vesmírného dalekohledu je vždy pečlivě stanoven na celý rok dopředu a chcete-li využít jeho pozorovací čas, musíte o něj předem zažádat. Nutno však dodat, že zájem o pozorování je tak veliký, že téměř 10x přesahuje časové možnosti dalekohledu.

První letošní zatmění Slunce nastane v pondělí 26. ledna 2009. Bude prstencové, ale bohužel nebude vidět z našeho území. Naštěstí jsou tu internetové stránky, na kterých budete moci úkaz při vhodném počasí pohodlně sledovat.