Hvězdy si obvykle spojujeme s rozžhavenými oslnivě svítícími objekty ve vesmíru. Představu o nich si budujeme podle naší životodárné hvězdy - Slunce. Jenže i mezi hvězdami se najdou poměrně chladné objekty připomínající spíše mírně rozžhavené planety. Jsou to hnědí trpaslíci. A právě nově objevený hnědý trpaslík se nyní stal dosud nejchladnější hvězdou ve známém vesmíru o teplotě pouhých 100°C.

Fotografií Merkuru není mnoho. Drtivou většinu z nich pořídila sonda Mariner 10, která kolem prolétla v letech 1974 a 1975. Na další obrazové informace jsme si museli počkat až do ledna roku 2008, kdy se kolem Merkuru mihla poprvé americká sonda Messenger. Opakovaně pak kolem něj prolétla v říjnu 2008 a v září 2009 a nyní byla navedena na jeho oběžnou dráhu. Stala se tak na dobu jednoho roku první umělou družicí Merkuru.

Dnes  už od 00 h 20 min SEČ máme astronomické jaro. Dnešní den nastává rovnodennost. To znamená, že 12 hodinová délka noci je stejná jako je délka dne. Slunce dnes vstoupilo do znamení Berana a začíná se postupně vracet  k nám na severní polokouli. Den se prodlužuje až do letního slunovratu, kdy bude dvakrát delší než noc. Víte, že letošní rok je pro nás posledním rokem, kdy nám jaro začíná 21. března?

Od začátku týdne se bavím večerním sledováním vesmírné stanice ISS. Podmínky jsou naprosto ideální: jasná obloha, Měsíc svým svitem ruší jen  minimálně neboť byl v sobotu v novu a teď dorůstá pomalu se zvětšujícím srpkem. ISS dosahuje v těchto dnech úžasné jasnosti na obloze - je zkrátka nepřehlédnutelná. Pohybuje se poměrně rychle po obloze ze západu směrem k východu a poznáte ji podle toho, že nebliká jako letící letadla. Pondělní a úterní podvečer byl výjimečný ještě něčím - spatřil jsem na vlastní oči americký raketoplán Discovery.

Slunce se probudilo a v uplynulých dnech na něm vznikaly erupce ve skvrně s číslem 1158. Ve dnech 13., 14. a 15. února 2011 je zaznamenala družice Solar Dynamics Observatory. Zejména ta třetí z nich, která byla nafilmována 15. února, byla nejsilnější za poslední 4 roky. Na cestu k Zemi se tak vydala obrovská  oblaka plazmatu, která měla dorazit do magnetosféry Země v noci ze čtvrtka na pátek. Vědci si slibovali možnost pozorování severní polární záře v oblastech, kde to nebývá zvykem, ale zároveň varovali před problémy, které by proud slunečních částic letících rychlostí až 900 km/s  mohl způsobit zejména komunikačním družicím

Kometa Tempel 1 je první kometou, kterou zkoumaly z bezprostřední blízkosti už dvě různé sondy. V roce 2005  vypustila sonda Deep Impact projektil, který v kometě vyhloubil kráter o průměru asi 100 metrů. Při této explozi vzniklo obrovské množství prachu  a tak nebylo možné  vzniklý kráter pořádně vyfotografovat. Úspěch nyní zaznamenala sonda Stardust, která vyfotila kometu Tempel 1 z výšky  180 kilometrů a v ní zmiňovaný kráter.

V pátek 4. února 2011 minul naši planetu ve vzdálenosti 5 500 kilometrů  asteroid s označením 2011CQ1. Šlo o dosud nejtěsnější zaznamenaný přelet vesmírného kamene v blízkosti Země. Naštěstí tento objekt nemohl způsobit větší škody, protože jeho průměr byl kolem jednoho metru a takovéto těleso by shořelo v atmosféře. Naše Země si s tímto objektem docela pohrála, protože jej vychýlila z původní dráhy až o 60°. Podle New Scientist to byla nejostřeji řezaná zatáčka, kterou vědci při zkoumání těchto vesmírných objektů dosud zaznamenali. A mezitím se na scéně objevil asteroid Apophis, který s pravděpodobností  1 : 250 000 může 13. dubna 2036 zasáhnout Zemi.

Když v roce 2006 plánovala NASA výpravu sond STEREO (Solar Terrestrial Relations Observatory)  ke Slunci, slibovala si od toho množství  získaných informací, které umožní zpřesnit předpovědi kosmického počasí. V současné době pracuje ve vesmíru hned několik družic, které studují Slunce i jeho projevy. Sledování kosmického počasí může předpovídat hrozící sluneční bouři a  včas varovat provozovatele energetických a komunikačních sítí i operátory družic. Význam předpovědí kosmického počasí vzroste zejména při pohybu kosmonautů v kosmických lodích i mimo ně ve vesmírném prostoru,  také pokud se lidé vrátí zpět na Měsíc či se dokonce vydají k Marsu. Nyní NASA zveřejnila díky sondám STEREO  první panoramatickou fotografii a trojrozměrný záběr celého povrchu Slunce. 

Dominující silou ve vesmíru je gravitační síla. Je dalekého dosahu a podle Newtonova gravitačního zákona ubývá s druhou mocninou vzdálenosti a navíc ji nelze ničím odstínit.  Poté, co Einstein v roce 1916 publikoval Obecnou teorii relativity, která popisuje gravitační působení těles, se v roce 19222 ruský matematik Alexandr Fridman pokusil zjistit, jak se vesmír vyvíjí v čase. Hledal řešení rovnic obecné teorie relativity a zjišťoval, jak se vesmír podle nich proměňuje. Přišel na to, že se vesmír v počátcích své existence rozpínal, tato expanze buď trvá stále nebo se časem může změnit ve smršťování.  Chyběly však důkazy takové odvážné teorie a byly poskytnuty právě 17. ledna 1929 americkým astronomem Erwinem Hubblem.

Než zítra u nás nastane již dlouho očekávané částečné zatmění Slunce, můžete v noci ze  3. na 4. ledna 2011 pozorovat vrcholící aktivitu meteorického roje Kvadrantidy. Jsou to malé pozůstatky komety 96P/Machholz1, které vylétávají na obloze z oblasti souhvězdí Draka a Pastýře.  V maximální aktivitě může dosahovat frekvence až 110 meteorů za hodinu. Pokud bude bezoblačná noc, tak ji nebude svým svitem rušit Měsíc, neboť ten je v okamžiku zatmění Slunce ve fázi novu. Dopolední částečné zatmění Slunce v úterý 4. ledna 2011 bude u nás největším po 8 letech. Měsíc zakryje sluneční kotouč až v 79 % slunečního průměru. Jak se na takovou událost připravit? Začněte už dnes.