Ještě nedávno byl Pluto chápán spolu se svým největším měsícem Charonem jako dvojplaneta podobného charakteru jako Země se svým Měsícem. Pak následovala v roce 2006 jeho degradace na trpasličí planetu. Pak se rodina Měsíců Pluta najednou rozrostla na čtyři. Největší měsíc Charon, byl objeven roku 1978, na další dva se čekalo do roku 2005 a dostaly pojmenování Nix a Hydra, v loňském roce byl objeven měsíc zatím provizorně označený jako S/2011 (134340) 1. Pátý měsíc byl objeven letos za pomoci Hubbleova vesmírného dalekohledu vědci z kalifornského institutu SETI vedeného Markem Showalterem.
Měsíc při svém 29,5 dne trvajícím oběhu kolem Země občas zakrývá hvězdy a planety. Pozoruhodný úkaz nás čeká v brzkých ranních hodinách v neděli 15. července 2012. Srpeček Měsíce zakryje na ranní obloze největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Zákryt Jupitera Měsícem se uskuteční nízko nad východním obzorem a navíc již za ranního svítání. Je to jev, který se běžně neopakuje a tak jej můžeme za vhodných povětrnostních podmínek pozorovat.
Novodobé Stonehenge tvoří ulice některých měst, které mají své hlavní velké ulice s mrakodrapy orientovány tak, že Slunce vychází a zapadá v určité dny přesně jejich v linii. Popsaný efekt zaznamenávají návštěvníci a obyvatelé Baltimore, Chicaga, Toronta, Montrealu či New Yourku, kde jej pozorují na Manhattanu. Odtud je také používán novodobý termín Manhattanhenge.
Mlhavý obláček na noční obloze se za miliardy let stane pro naši Galaxii pořádným temným mrakem v její historii. Pozorování Hubbleovým dalekohledem potvrdilo teorii o srážce naší Galaxie (Mléčné dráhy) se sousední galaxií v Andromedě. Začne se odehrávat za 4 miliardy let a potrvá další miliardu let. Při sledování posunu spektrálních čar světla vysílaného galaxií vzhledem k naší Galaxii se zjistilo, že se k sobě posunují rychlostí nepředstavitelných 400 000 km/h.
Mezi málo používané textové fonty patří galaktické písmo. Aby také ne, vždyť se o jeho existenci ví pramálo. Zavedli jej pracovníci projektu Galaxy Zoo, kteří do své "zoologické zahrady" přidávají postupně v rámci projektu Sloan Digital Sky Survey statisíce fotografií galaxií. Při zobrazení širokoúhlým teleskopem z observatoře Apache Point v Novém Mexiku si povšimli, že některé galaxie asociují tvar písmenek, a tak neváhali a vznikla z nich galaktická abeceda. Šifrovaným galaktickým písmem můžete psát i vy, protože to umožňuje připravená webová aplikace.
Jsou pravidelné astronomické jevy, které jsou však natolik vzácné, že je můžete spatřit pouze několikrát za svůj život. Jedním z nich je přechod planety Venuše přes sluneční kotouč. Tato (pro astronomy často neopakovatelná) událost může nastat pouze začátkem června nebo začátkem prosince, tedy v době kdy orbitální uzly Venuše přecházejí přes Slunce a to s periodou opakování po 8, 121,5 , 8 a 105,5 letech. Naše generace má tedy to štěstí, že po 8 letech je tu další přechod Venuše už ve středu 6. června 2012. Další podobný úkaz nastane až v roce 2117. Mezitím se na naší planetě narodí 5 nových pokolení. Jak můžeme poslední tranzit Venuše v tomto století pozorovat?
Pro určování vzdáleností nejenom v astronomii se používá metoda triangulace. Provádí se trigonometrickým výpočtem v trojúhelníku. Vezmou se dva body, které určují základnu trojúhelníku, a jejíž vzdálenost můžeme změřit. Třetí vrchol trojúhelníku je obvykle daleko v prostoru, proto nelze změřit jeho vzdálenost od základny přímo. Můžeme však zjistit oba úhly při základně a spolu s délkou základny je to dostatečný počet údajů, jak vypočítat zbývající prvky trojúhelníku.
Téměř 11 měsíců zkoumá sonda Dawn (Úsvit) z oběžné dráhy povrch planetky Vesta. Stala se tak jejím umělým satelitem, přičemž poloměr své oběžné dráhy postupně snižuje z původních 2 750 km na současných 200 km a při svých obězích trvajících 4,3 hodiny mapuje její povrch. Za 3 měsíce si to nasměruje k trpasličí planetě Ceres. K Zemi zasílá desetitisíce snímků povrchu a měření. Na Vestě tak sonda zmapovala i velkého konkurenta marsovské hory Olympus Mons.
O víkendu nás čeká největší měsíční úplněk v tomto roce. Dnes navíc vytvoří Měsíc velmi pohledné seskupení s planetou Saturn a hvězdou Spica ze souhvězdí Panny. Začátkem měsíce května se Měsíc dostává do konjunkce s planetou Saturn, na obloze to činí úhlově necelých sedm stupňů.
Zajímavý efekt v blízkosti Slunce zachytil teleskop Solar Dynamics Observatory 11. března 2012. Ze Slunce vybíhá dlouhý tmavý výběžek k tajemné kouli. Na internetu se ihned vyrojily teorie o malé černé díře, či planetce, kterou snad vysává Slunce nebo o mimozemšťanech, kteří se svou vesmírnou lodí zaparkovali v naší sluneční soustavě a tankují tady energii. Při troše fantazie a častém sledování scifi filmů by tomu tak pro mnohé mohlo být. Skutečnost je mnohem prozaičtější.
