Vědci z Evropské jižní observatoře (ESO) objevili ve vesmíru planetární systém s dosud největším počtem exoplanet obíhajících kolem centrální hvězdy. Pomocí spektrografu HARPS nainstalovaného v Chile je již u hvězdy HD 10180 potvrzen objev 5 exoplanet a další 2 menší exoplanety čekají na své potvrzení.  Pak by došlo k překročení rekordu, který dosud drží hvězda 55 Cancri se svými pěti exoplanetami.

Velké množství meteoritů bývá nalezeno v pouštích, kde se poměrně snadno nalézají. Každý z nich je jedinečným poslem z vesmíru, který nám přináší často důležitou informaci. Meteorit NWA 2364, který byl nalezen v roce 2004 v marocké poušti je kandidátem na nejstarší těleso sluneční soustavy, které kdy lidé měli v rukou. Vypadá to, že se bude podle něj přepisovat rodný list sluneční soustavy. Zejména může být poopravena položka datum narození.

Už  delší dobu jsme si zde nezazpívali. Inspirací nám bude song o dalším z kosmických přístrojů - Spitzerově vesmírném dalekohledu (Space Infrared Telescope Facility). Jde o největší infračervený teleskop, který byl vypuštěn 25. 8. 2003 do vesmíru. Dalekohled byl pojmenován podle amerického teoretického fyzika Lymana Spitzera, který jako první prosazoval myšlenku umisťovat dalekohledy do vesmíru. Slouží k pozorování objektů v infračerveném oboru elektromagnetického záření a za svou 7letou práci objevil či potvrdil mnoho zajímavého a důležitého.Potvrdil například teorii, že naše Galaxie - Mléčná dráha je spirální galaxií s příčkou a s pomocí 800 tisíc snímků vytvořil její fotografickou mozaiku.

V nejnovějším vydání amerického vědeckého časopisu Science přichází tým odborníků z NASA se zjištěním, že se velikost naší přirozené družice zmenšuje. Nijak dramaticky. Za poslední miliardu let se totiž poloměr Měsíce zmenšil asi o 90 metrů. Změna velikosti ale není přímo pozorovatelná ze Země.  Na zmenšování Měsíce vědce upozornily zvláštní rýhy na Měsíci, které ukazují na seismickou aktivitu v kůře.

Na letošní letní obloze si můžete vychutnat i další meteorologický roj. Kromě známějších a lépe pozorovatelnějších perseid jsou to Kappa Cygnidy. Jedná se o poněkud slabší meteorický roj, ale zato je zde možné spatřit mnohem výraznější světelný jev – velmi jasný bolid. Maximum tohoto roje sice proběhlo už 18.8., ale jeho činnost pokračuje až do 25.8. Na jasné noční obloze můžeme za hodinu spatřit kolem 5 meteorů.

Další anomálie ve sluneční soustavě zřejmě padla. Vědci se totiž doposud domnívali, že Saturnův měsíc Rhea obklopuje prstenec tvořený z částic. Tuto zvláštnost objevila v roce 2005 sonda Cassini, při svém přeletu nad magnetickým pólem Saturnu. Kolem Rhey se měl nacházet trojitý prstenec tvořený drobným materiálem, který blokoval ionty a elektrony ze Saturnu. Byla to docela senzace, protože Rhea by tím pádem byl jediným pevným kosmickým tělesem (navíc jediným měsícem) ve sluneční soustavě, který by měl prstenec.

Jedna z prázdninových senzací letošního léta popisuje dům Radivoje Lajiće v severobosenské vesnici Gornij Lajici, na který údajně od roku 2007 spadnul už šestý meteorit. To je matematicky zcela nepravděpodobné až neuvěřitelné. První meteorit spadnul na dům v listopadu 2007 a do dubna 2008 následovaly ještě čtyři další. Pak nastalo delší období klidu, které přerušilo až v červnu 2010 svým dopadem další kosmické těleso.

Pokud oblačnost nad naším územím zmizí, pak dnešní noc je ideální pro pozorování maxima meteorického roje Perseidy, protože  Měsíc je v příznivé fázi. Perseidy jsou jedním z nejznámějších a nejaktivnějších meteorických rojů na naší noční obloze. Někdy jsou také označovány jako "slzy svatého Vavřince". Dne 10 srpna je svátek svatého Vavřince a 10. srpna roku 285 byl tento svatý umučen na železném roštu nad horkým uhlím na příkaz římského císaře Valeriana. Během tohoto mučení sv. Vavřinec zvolal: "Z jedné strany jsem už opečený, pokud mě chcete mít dobře udělaného, je čas mě otočit na druhou stranu." Legenda vypráví, že i samotné nebe plakalo nad krutostí tohoto činu - odtud slzy sv. Vavřince. Období aktivity roje je však  od 17. července do 24. srpna, ale největší počet meteorů za hodinu můžeme spatřit právě dnešní noc.

Vypadá to, že se naše  Slunce začalo probouzet z klidného období svého jedenáctiletého cyklu, který tentokrát trval nadprůměrně dlouho.  Dlouhou dobu se totiž na Slunci neobjevovaly astronomy tak očekávané a předpovídané sluneční skvrny. V neděli 1. srpna však došlo k erupci třídy C3 v jedné ze slunečních skvrn veliké jako naše planeta. Orientace této erupce je směrem k Zemi a mohla by tedy už dnes večer vyvolat polární záři viditelnou i v našich zeměpisných šířkách.

Vědcům z Evropské jižní observatoře (ESO) v Chile se pomocí Velkého teleskopu a prostřednictvím dat z Hubblova dalekohledu podařilo objevit skutečného hvězdného veleobra. Doposud největší známá hvězda Eta Carinae měla hmotnost "jen" 150 x větší než má Slunce.  Nyní ji svou odhadovanou  hmotností předčila hvězda s označením R136a1, která se nachází v sousední galaxii  - Velkém Magellanově mračnu ve hvězdokupě mladých, horkých a velikých hvězd. Její hmotnost se nyní odhaduje na 265 násobek hmotnosti našeho Slunce, ale předpokládá se, že hvězda měla v okamžiku svého stvoření hmotnost až 320x větší než Slunce.