Pokud dnes spatříte Měsíc, pak se bude nacházet ve fázi úplňku.  Dnešní úplněk nastal už odpoledne a astronomie má pro něj označení "modrý měsíc". Nesouvisí to však s barvou Měsíce, ale s anglickým označením Blue Moon, které podle fráze "once in a Blue Moon" znamená něco jako "jednou za uherský rok".

Ve středu 29. srpna 2012 kolem 18:09 hodin proletěl nad severní částí České republiky velmi jasný meteor. Protože tento světelný jev trval pouze několik sekund  a  slunce bylo ještě nad obzorem, podařilo se jej zaznamenat pouze náhodným svědkům severně až severovýchodně od Prahy. Unikl tak systému bolidové sítě Astronomického ústavu AV ČR, který snímá oblohu pouze v noci.  Astronomům by zaznamenání bolidu fotografy, kameramany nebo průmyslovými kamerami pomohlo pomoci určit, zda došlo k pádu meteoritů či zda tento malý úlomek meziplanetární hmoty, tzv. meteoroid, zcela shořel v atmosféře.  

Letošnímu pozorování meteorického roje Perseid nebude bránit světlo odražené od Měsíce a tak zejména během dnešního pozdního večera jsou ideální podmínky. I když jednotlivé "padající hvězdy" můžeme pozorovat už od poloviny července, pak maximální počet perseid můžeme napočítat dnes už krátce po setmění.

Ještě nedávno byl Pluto chápán spolu se svým největším měsícem Charonem jako dvojplaneta podobného charakteru jako Země se svým Měsícem. Pak následovala v roce 2006 jeho degradace na trpasličí planetu. Pak se rodina Měsíců Pluta najednou rozrostla na čtyři. Největší měsíc Charon, byl objeven roku 1978,  na další dva se čekalo do roku 2005 a dostaly pojmenování Nix a Hydra, v loňském roce byl objeven měsíc zatím provizorně označený jako S/2011 (134340) 1. Pátý měsíc byl objeven letos za pomoci Hubbleova vesmírného dalekohledu vědci z kalifornského institutu SETI vedeného Markem Showalterem.

Měsíc při svém 29,5 dne trvajícím oběhu kolem Země občas zakrývá hvězdy a planety. Pozoruhodný úkaz nás čeká v brzkých ranních hodinách v neděli 15. července 2012. Srpeček Měsíce zakryje na ranní obloze největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Zákryt Jupitera Měsícem se uskuteční nízko nad východním obzorem a navíc již za ranního svítání. Je to jev, který se běžně neopakuje a tak jej můžeme za vhodných povětrnostních podmínek pozorovat.

Novodobé Stonehenge tvoří ulice některých měst, které mají své hlavní velké ulice s mrakodrapy orientovány tak, že Slunce vychází a zapadá v určité dny přesně jejich v linii. Popsaný efekt zaznamenávají návštěvníci a obyvatelé Baltimore, Chicaga, Toronta, Montrealu či New Yourku, kde jej pozorují na Manhattanu. Odtud je také používán novodobý termín Manhattanhenge.

Mlhavý obláček na noční obloze se za miliardy let stane pro naši Galaxii pořádným temným mrakem v její historii. Pozorování Hubbleovým dalekohledem potvrdilo teorii o srážce naší Galaxie (Mléčné dráhy) se sousední galaxií v Andromedě. Začne se odehrávat za 4 miliardy let a potrvá další miliardu let. Při sledování posunu spektrálních čar světla vysílaného galaxií vzhledem k naší Galaxii se zjistilo, že se k sobě posunují rychlostí nepředstavitelných 400 000 km/h.

Mezi málo používané textové fonty patří galaktické písmo. Aby také ne, vždyť se o jeho existenci ví pramálo. Zavedli jej pracovníci projektu Galaxy Zoo, kteří do své "zoologické zahrady"  přidávají postupně v rámci projektu Sloan Digital Sky Survey statisíce fotografií galaxií. Při zobrazení širokoúhlým teleskopem z observatoře Apache Point v Novém Mexiku si povšimli, že některé galaxie asociují tvar písmenek, a tak neváhali a vznikla z nich galaktická abeceda. Šifrovaným galaktickým písmem můžete psát i vy, protože to umožňuje připravená webová aplikace.

Jsou pravidelné astronomické jevy, které jsou však natolik vzácné, že je můžete spatřit pouze několikrát za svůj život. Jedním z nich je přechod planety Venuše přes sluneční kotouč. Tato (pro astronomy často neopakovatelná) událost může nastat pouze začátkem června nebo začátkem prosince, tedy v době kdy orbitální uzly Venuše přecházejí přes Slunce a to s periodou opakování po 8, 121,5 ,  8  a 105,5 letech. Naše generace má tedy to štěstí, že po 8 letech je tu další přechod Venuše už ve středu 6. června 2012. Další podobný úkaz nastane až v roce 2117. Mezitím se na naší planetě narodí 5 nových pokolení. Jak můžeme poslední tranzit Venuše v tomto století pozorovat?

Pro určování vzdáleností nejenom v astronomii se používá metoda triangulace. Provádí se trigonometrickým výpočtem v trojúhelníku. Vezmou se dva body, které určují základnu trojúhelníku, a jejíž vzdálenost můžeme změřit. Třetí vrchol trojúhelníku je obvykle daleko v prostoru, proto nelze změřit jeho vzdálenost od základny přímo. Můžeme však zjistit oba úhly při základně a spolu s délkou základny je to dostatečný počet údajů, jak vypočítat zbývající prvky trojúhelníku.