Žádné počítačové planetárium nenahradí návštěvu planetária skutečného. V sále s uměle vytvořenou hvězdnou oblohou mohou obyvatelé některých českých měst pohodlně pozorovat umělý obraz noční oblohy na stropě díky speciálnímu projektoru. Zatímco brněnské planetárium letos prochází rozsáhlou rekonstrukcí, v tom pražském se nyní objevila revoluční novinka.

Dnešní večer můžeme za bezoblačné oblohy pozorovat  meteorický roj Leonid. Letošní maximum nastane dnes už ve 20:15 středoevropského času. Očekává se průměrná frekvence asi 20 meteorů během hodiny. Pozorování může komplikovat svit Měsíce, který zapadá ve 2:39. Vhodnější k pozorování Leonid je tedy až doba nad čtvrtečním ránem.

Noční obloha v těchto dnech nabízí pozorování hned několika planet. Už po západu Slunce je večer vidět Venuše, na západní straně oblohy můžeme navečer nízko nad obzorem pozorovat Mars. Planetu Merkur je možné pozorovat ráno nízko nad východním obzorem. Ale nejpůsobivější je nyní Jupiter, ten vychází večer a sledovat jej můžeme po celou noc. Dokonce se zítra dostane nejblíže k Zemi od roku 1963.

Další kometa se blíží k Zemi a měla by být pozorovatelná pouhým okem. Jedná se Hartleyovu kometu, přesněji s označením 103P/Hartley 2. Objevil ji 15. března 1986 astronom Malcolm Hartley, který již našel 13 komet. Své komety nalézá obvykle na fotografických deskách pořízených při přehlídkách jižní oblohy označených Southern J Sky Survey.  Desetinásobně zvětšené fotografické desky prohlíží po dobu asi 20 let zhruba 10 hodin týdně. Kometu s označením 103P/Hartley 2 objevil díky tomu, že po přiblížení komety k planetě Jupiter v roce 1982 došlo ke změně dráhy vlasatice a od té doby se tak stala pozorovatelnou ze Země.

Projekt NASA s označením Solar Probe Plus po letech plánování  začne 30. července 2018. Tento den by měla na svou vesmírnou pouť směrem ke Slunci odstartovat automatizovaná sonda, která jej bude někdy v roce 2024 sledovat ze vzdálenosti pouhých 6,4 milionů kilometrů. Na tak extrémní cestu bude sonda vybavena odolnými  štíty z uhlíkové směsi. Ty ji budou chránit před intenzivním slunečním zářením, které může povrch sondy rozpálit až k teplotám kolem 1400 °C. Na své šestileté cestě ke své nejbližší vzdálenosti od Slunce však sonda Slunce několikrát obkrouží dokola.

Pokud čtete tento článek, tak je snad vše v pořádku. Proč by tomu nemělo být? Kolem Země neustále prolétávají rozličná vesmírná tělesa. Některá z nich jsou odhalena takřka na poslední chvíli a Zemi naštěstí míjejí v bezpečné vzdálenosti. Tak tomu bylo včera a dnes po půlnoci, kdy Zemi právě minuly krátce po sobě 2 asteroidy s průměrem několik metrů.

Vesmírné mlhavé objekty (mlhoviny, galaxie a hvězdokupy) jsou sepsány v seznamu, který je mezí astronomy označován jako Messierův katalog. Sestavil jej francouzský astronom Charles Messier. K sestavení tohoto katalogu jej přivedl objev mlhoviny, kterou pozoroval 12. září 1758 v souhvězdí Býka - dnes je to Krabí mlhovina. Jeho katalog však není výsledkem vyhledávání takových objektů a jejich systematického zapisování. Budete se divit, ale Messier místo mlhovin pátral spíše po kometách. A sepisoval objekty, se kterými by si mohl kometu splést. Dnes katalog čítá 110 objektů označovaných M1 až M110.

Vědci z Evropské jižní observatoře (ESO) objevili ve vesmíru planetární systém s dosud největším počtem exoplanet obíhajících kolem centrální hvězdy. Pomocí spektrografu HARPS nainstalovaného v Chile je již u hvězdy HD 10180 potvrzen objev 5 exoplanet a další 2 menší exoplanety čekají na své potvrzení.  Pak by došlo k překročení rekordu, který dosud drží hvězda 55 Cancri se svými pěti exoplanetami.

Velké množství meteoritů bývá nalezeno v pouštích, kde se poměrně snadno nalézají. Každý z nich je jedinečným poslem z vesmíru, který nám přináší často důležitou informaci. Meteorit NWA 2364, který byl nalezen v roce 2004 v marocké poušti je kandidátem na nejstarší těleso sluneční soustavy, které kdy lidé měli v rukou. Vypadá to, že se bude podle něj přepisovat rodný list sluneční soustavy. Zejména může být poopravena položka datum narození.

Už  delší dobu jsme si zde nezazpívali. Inspirací nám bude song o dalším z kosmických přístrojů - Spitzerově vesmírném dalekohledu (Space Infrared Telescope Facility). Jde o největší infračervený teleskop, který byl vypuštěn 25. 8. 2003 do vesmíru. Dalekohled byl pojmenován podle amerického teoretického fyzika Lymana Spitzera, který jako první prosazoval myšlenku umisťovat dalekohledy do vesmíru. Slouží k pozorování objektů v infračerveném oboru elektromagnetického záření a za svou 7letou práci objevil či potvrdil mnoho zajímavého a důležitého.Potvrdil například teorii, že naše Galaxie - Mléčná dráha je spirální galaxií s příčkou a s pomocí 800 tisíc snímků vytvořil její fotografickou mozaiku.