Letošní nejdelší noc je za námi. Nebyla ale tou nejtemnější, protože Měsíc se nechal  po svém zatmění vidět krátce po svém úplňku. V noci 22. prosince  v 0:38 hodin vstoupilo Slunce do znamení Kozoroha a tím nám začala skutečná astronomická zima. Nastal zimní slunovrat. Pokud sluníčko přece jen vykoukne, pak se nachází velmi nízko nad obzorem a jeho paprsky dopadají na zemský povrch hodně šikmo.

Zítra nás čeká v ranních hodinách úplné zatmění Měsíce. Poslední letošní astronomické divadlo není pro území naší republiky nejideálnější.  V případě bezoblačné oblohy,  můžeme nízko nad severozápadním obzorem tušit, že od 7:33 ráno začne Měsíc vstupovat do polostínu Země. Pouhýma očima tuto skutečnost příliš jasně nezaregistrujeme. Bohužel brzy začne svítat a Měsíc zapadne už v 7:58. To znamená, že začátek úplného zatmění v 8:41 z České republiky neuvidíme. V Evropě je úkaz lépe pozorovatelný například v severní Francii nebo nad Anglií.

Dnes se můžeme pomalu připravovat na poslední významný meteorický roj v letošním roce. Největší aktivita tohoto roje sice přijde až zítra  v úterý 14. prosince kolem poledne, ale v tento den těsně před rozbřeskem mohou být pozorovací podmínky mnohde ideální. Měsíc totiž zapadá hned po půlnoci a nebude rušit svým svitem. Pokud bude bezmračná obloha, je docela možné, že během hodiny protne oblohu až 100 zářivých meteorů.

Ne každá kosmická výprava skončí úspěchem. O tom se nyní přesvědčili japonští vědci, kteří k Venuši vyslali  sondu Akacuki. Sonda se nedostala na oběžnou dráhu Venuše, minula planetu a začala se pohybovat na oběžné dráze kolem Slunce.

Mnohé evropské obce se dohadují o tom, kde právě leží střed Evropy. Ve hře jsou i obce v České republice. Již před 15 lety zjistila Česká astronomická společnost prostřednictvím měření Výzkumného ústavu geodetického a kartografického, že asi 1,5 kilometru za Kouřimí směrem na Svojšice se nachází astronomický (ne však zeměpisný) střed Evropy – průsečík 50. rovnoběžky a 15. poledníku.

Dnešní den může být výjimečným pro hledače mimozemského života.  Americká vesmírná agentura NASA hodlá právě dnes zveřejnit informaci o mimozemském životě. Zatím se přesně neví, který objev zveřejní. Spekuluje se o nějakém superobjevu bakterie na Zemi či na Marsu nebo o atmosféře plné kyslíku na Saturnově měsíci Rhea.

Žádné počítačové planetárium nenahradí návštěvu planetária skutečného. V sále s uměle vytvořenou hvězdnou oblohou mohou obyvatelé některých českých měst pohodlně pozorovat umělý obraz noční oblohy na stropě díky speciálnímu projektoru. Zatímco brněnské planetárium letos prochází rozsáhlou rekonstrukcí, v tom pražském se nyní objevila revoluční novinka.

Dnešní večer můžeme za bezoblačné oblohy pozorovat  meteorický roj Leonid. Letošní maximum nastane dnes už ve 20:15 středoevropského času. Očekává se průměrná frekvence asi 20 meteorů během hodiny. Pozorování může komplikovat svit Měsíce, který zapadá ve 2:39. Vhodnější k pozorování Leonid je tedy až doba nad čtvrtečním ránem.

Noční obloha v těchto dnech nabízí pozorování hned několika planet. Už po západu Slunce je večer vidět Venuše, na západní straně oblohy můžeme navečer nízko nad obzorem pozorovat Mars. Planetu Merkur je možné pozorovat ráno nízko nad východním obzorem. Ale nejpůsobivější je nyní Jupiter, ten vychází večer a sledovat jej můžeme po celou noc. Dokonce se zítra dostane nejblíže k Zemi od roku 1963.

Další kometa se blíží k Zemi a měla by být pozorovatelná pouhým okem. Jedná se Hartleyovu kometu, přesněji s označením 103P/Hartley 2. Objevil ji 15. března 1986 astronom Malcolm Hartley, který již našel 13 komet. Své komety nalézá obvykle na fotografických deskách pořízených při přehlídkách jižní oblohy označených Southern J Sky Survey.  Desetinásobně zvětšené fotografické desky prohlíží po dobu asi 20 let zhruba 10 hodin týdně. Kometu s označením 103P/Hartley 2 objevil díky tomu, že po přiblížení komety k planetě Jupiter v roce 1982 došlo ke změně dráhy vlasatice a od té doby se tak stala pozorovatelnou ze Země.