Existuje několik druhů radioaktivního záření, které se liší svou schopností pronikat látkou a chováním v elektrickém a magnetickém poli. Tyto druhy radioaktivního záření byly označeny jako záření α, záření β, záření γ či neutronové záření.  Jednotlivé druhy radioaktivního záření je možné také detekovat buď fotografickou deskou nebo Geiger-Müllerovým počítačem. 

V roce 1896 objevil Henri Becquerel radioaktivitu. Becquerel se zabýval výzkumem látek, které světélkují po vystavení slunečnímu světlu, a rozhodl se, že zjistí, zda takové látky vyzařují také rentgenové paprsky. Položil vzorky látek na fotografické desky zabalené do neprůsvitného tmavého papíru a nechal je několik hodin na slunci. Potom desky vyvolal a zkoumal, zda rentgenové paprsky pronikly papírem. Pokusy pokračovaly hladce, ale koncem února se obloha zatáhla. Becquerel čekal, až se počasí zlepší, a zatím odložil několik neúplně exponovaných vzorků spolu s deskou do zásuvky.

Jako palivo lehkovodních reaktorů atomové elektrárny slouží často uran. Ne ledajaký, ale obohacený. Technologie obohacování patří mezi strategické činnosti a zvládá ji v plném rozsahu jen několik průmyslově vyspělých států.

Ve škole se občas dozvíte i nebezpečné věci, které někteří neváhají si vyzkoušet doma. Proto se dnes vyhnu "úplnému” návodu na stavbu domácího jaderného reaktoru. Stačit vám musí popisné video a příběh amerického studenta.

Kvantová mechanika nám při svém popisu mikrosvěta přináší zjištění, že objekty malých rozměrů se nepodobají na něco, co známe z denní zkušenosti. Příkladem mohou být například částice světla, kterým říkáme fotony. Jejich vlastnosti jsou velmi rozporuplné, nepodobají se ani částicím ve smyslu velmi malých kuliček ani vlnám, za které se při pokusech z vlnové optiky často vydávají. Pokus na dvojštěrbině nám tuto nejednoznačnou situaci postupně znázorní.

V době, kdy spousta evropských států začíná odmítat jako zdroj energie jadernou energii vzniklou štěpením jader uranu, se jeví velmi atraktivním zdrojem energie jaderného slučování – jaderné fůze. Je považována za čistý zdroj energie, využívající jako zdroj paliva vodík. Při tomto ději nevznikají skleníkové plyny ani radioaktivní odpad s dlouhou dobou života.

Viktor Kaplan, František Křižík, Jaroslav Heyerovský a Otto Wichterle - to jsou jména, která vám zřejmě něco říkají. Je to pouze několik českých vědců, kteří se světově proslavili. Možná k nim přibude i jméno Oldřicha Jirsáka, který byl nedávno vyznamenán prezidentem republiky Medailí Za zásluhy II. stupně.

Aby satelitní navigační systém fungoval správně, je nezbytné aby družicové signály byly vysílány synchronně. Družice musí být proto vybaveny velmi stabilními hodinami, které tento požadavek splní. Družice Galileo ponesou dva druhy hodin: rubidiové atomové hodiny a vodíkové "maserové" atomové hodiny. Přesnost rubidiových hodin je 3 sekundy zpoždění za milion let. Vodíkové hodiny jsou ještě přesnější, zpozdí se jen o 1 sekundu za milion let. Nicméně taková přesnost je nutná, protože chyba při měření času pár nanosekund (miliardtiny vteřiny) by způsobila nepřípustnou polohovou chybu v řádu metrů.

Přístroj, který názorně demonstruje působení energie světla je Crookesův mlýnek. V roce 1873 jej vynalezl chemik William Crookes. Snažil se jím změřit vliv světla na prováděná chemická měření.

Naše civilizace je založena na poznávání. Víra ve smysl a důležitost poznávání zákonitostí přírody a jejich praktického využívání je to, co ji přivedlo tam, kde je. Můžeme diskutovat o pozitivech a negativech takové cesty.