Aby satelitní navigační systém fungoval správně, je nezbytné aby družicové signály byly vysílány synchronně. Družice musí být proto vybaveny velmi stabilními hodinami, které tento požadavek splní. Družice Galileo ponesou dva druhy hodin: rubidiové atomové hodiny a vodíkové "maserové" atomové hodiny. Přesnost rubidiových hodin je 3 sekundy zpoždění za milion let. Vodíkové hodiny jsou ještě přesnější, zpozdí se jen o 1 sekundu za milion let. Nicméně taková přesnost je nutná, protože chyba při měření času pár nanosekund (miliardtiny vteřiny) by způsobila nepřípustnou polohovou chybu v řádu metrů.

Přístroj, který názorně demonstruje působení energie světla je Crookesův mlýnek. V roce 1873 jej vynalezl chemik William Crookes. Snažil se jím změřit vliv světla na prováděná chemická měření.

Naše civilizace je založena na poznávání. Víra ve smysl a důležitost poznávání zákonitostí přírody a jejich praktického využívání je to, co ji přivedlo tam, kde je. Můžeme diskutovat o pozitivech a negativech takové cesty.

Mosazit CePO₄ je fosfát céru. Obvykle obsahuje příměsi dalších prvků, hlavně thoria (až 12 %) a vzácných zemin (ceria, yttria, thoria a lanthanu), takže je významnou strategickou surovinou. Řecký název monazit znamená jediný nebo vzácný.

JAPONCI vládnou letošní fyzice!

Letošními nositeli Nobelovy ceny za fyziku se stali japonští vědci Makoto Kobajaši a Tošihide Masukawa a americký vědec japonského původu Yoichiro Nambu. Ve Stockholmu to dnes oznámil výbor pro udělování Nobelovy ceny. Ocenění fyzikové si celkem rozdělí částku ve výši deseti milionů švédských korun (25,4 milionu korun). Nambuovi připadne polovina finanční částky, Kobajaši a Masukawa se podělí o druhou.

Šokující objev byl učiněn v africkém státě Gabon v uranovém nalezišti Oklo v roce 1972. Tehdy si francouzský chemik Bougzigues, pracující v závodě na výrobu paliva pro jaderné elektrárny, všiml, že v jednom ze zpracovávaných vzorků je obsah uranu 235 nepatrně menší než očekávaných 0,72%.

Zítra, ve středu 10. září to v 9:30 vypukne. Nejsložitější a vlastně největší vědecký přístroj v lidských dějinách bude spuštěn.

Při studiu modelů atomu se postupuje z historického hlediska od modelů nejjednodušších, které se postupněji opouštějí a jsou nahrazovány složitějšími modely, zejména po matematické stránce. Co když je to však v tom atomu skutečně jednodušší než se zdá?