Kvantová mechanika nám při svém popisu mikrosvěta přináší zjištění, že objekty malých rozměrů se nepodobají na něco, co známe z denní zkušenosti. Příkladem mohou být například částice světla, kterým říkáme fotony. Jejich vlastnosti jsou velmi rozporuplné, nepodobají se ani částicím ve smyslu velmi malých kuliček ani vlnám, za které se při pokusech z vlnové optiky často vydávají. Pokus na dvojštěrbině nám tuto nejednoznačnou situaci postupně znázorní.
V době, kdy spousta evropských států začíná odmítat jako zdroj energie jadernou energii vzniklou štěpením jader uranu, se jeví velmi atraktivním zdrojem energie jaderného slučování – jaderné fůze. Je považována za čistý zdroj energie, využívající jako zdroj paliva vodík. Při tomto ději nevznikají skleníkové plyny ani radioaktivní odpad s dlouhou dobou života.
Viktor Kaplan, František Křižík, Jaroslav Heyerovský a Otto Wichterle - to jsou jména, která vám zřejmě něco říkají. Je to pouze několik českých vědců, kteří se světově proslavili. Možná k nim přibude i jméno Oldřicha Jirsáka, který byl nedávno vyznamenán prezidentem republiky Medailí Za zásluhy II. stupně.
Aby satelitní navigační systém fungoval správně, je nezbytné aby družicové signály byly vysílány synchronně. Družice musí být proto vybaveny velmi stabilními hodinami, které tento požadavek splní. Družice Galileo ponesou dva druhy hodin: rubidiové atomové hodiny a vodíkové "maserové" atomové hodiny. Přesnost rubidiových hodin je 3 sekundy zpoždění za milion let. Vodíkové hodiny jsou ještě přesnější, zpozdí se jen o 1 sekundu za milion let. Nicméně taková přesnost je nutná, protože chyba při měření času pár nanosekund (miliardtiny vteřiny) by způsobila nepřípustnou polohovou chybu v řádu metrů.
Přístroj, který názorně demonstruje působení energie světla je Crookesův mlýnek. V roce 1873 jej vynalezl chemik William Crookes. Snažil se jím změřit vliv světla na prováděná chemická měření.
Naše civilizace je založena na poznávání. Víra ve smysl a důležitost poznávání zákonitostí přírody a jejich praktického využívání je to, co ji přivedlo tam, kde je. Můžeme diskutovat o pozitivech a negativech takové cesty.
Mosazit CePO4 je fosfát céru. Obvykle obsahuje příměsi dalších prvků, hlavně thoria (až 12 %) a vzácných zemin (ceria, yttria, thoria a lanthanu), takže je významnou strategickou surovinou. Řecký název monazit znamená jediný nebo vzácný.
JAPONCI vládnou letošní fyzice!
Letošními nositeli Nobelovy ceny za fyziku se stali japonští vědci Makoto Kobajaši a Tošihide Masukawa a americký vědec japonského původu Yoichiro Nambu. Ve Stockholmu to dnes oznámil výbor pro udělování Nobelovy ceny. Ocenění fyzikové si celkem rozdělí částku ve výši deseti milionů švédských korun (25,4 milionu korun). Nambuovi připadne polovina finanční částky, Kobajaši a Masukawa se podělí o druhou.
Šokující objev byl učiněn v africkém státě Gabon v uranovém nalezišti Oklo v roce 1972. Tehdy si francouzský chemik Bougzigues, pracující v závodě na výrobu paliva pro jaderné elektrárny, všiml, že v jednom ze zpracovávaných vzorků je obsah uranu 235 nepatrně menší než očekávaných 0,72%.