V roce 1931 získal patent americký fyzik Robert Jemison Van de Graaff na elektrostatické zařízení, kterým je možné nabíjet tělesa na velmi vysoké napětí. Tento stroj dostal podle něj název Van de Graaffův generátor. Princip takového zařízení byl znám dlouhou dobu před tím, než byl prakticky sestrojen.  Dnes většinou leží ve sbírkách fyzikálních kabinetů, ale má svůj praktický význam i při urychlování elektronů na vysoké rychlosti, při kterých se pak srážely s jinými částicemi. Stal se tak jedním z prvních urychlovačů částicové fyziky. Pokusy s tímto generátorem jsou vždy zajímavé, zábavné a plné dobrodružství.

Koncem 19. století žily USA soupeřením o prosazení střídavého nebo stejnosměrného proudu. Souboj spolu vedly firmy Edisona a Westinghouse. Jeho vedlejším produktem se však stalo elektrické křeslo.

Také jste si všimli, že na vedení vysokého napětí jsou montovány barevné koule? Někde jsou montovány zcela nahodile a někde jsou rozmístěny pravidelně, někde namontovány dosud nejsou. Víte však k čemu slouží?

Na povrchu Země se nacházíme nejenom v tíhovém a magnetickém poli, ale také ve velmi silném elektrickém poli. Zemi můžeme považovat za vodivou kouli – půda obsahuje vodu s rozpuštěnými solemi a většina zemského povrchu je pokryta slanou vodou moří a oceánů.

Ve výškách 60 – 500 km obklopuje Zemi několik vrstev velmi řídké atmosféry, tvořené nabitými částicemi – elektrony a ionty. Nazýváme je ionosféra a využívají ji nejenom radioamatéři a rozhlasové vysílače k odrazům šířeného radiového či rozhlasového vysílání.

Vznik elektrického náboje mraku je znám pouze rámcově. Sluneční paprsky způsobí přehřátí části zemského povrchu a přízemních vrstev vzduchu. Tento přehřátý vzduch se dere prudce vzhůru, zvláště když jej vytlačuje vzduch studené fronty. Tak vznikají výstupní vzdušné proudy vzduchu, které těmito obrovskými "komíny" stoupají vzhůru rychlostí několik desítek metrů za sekundu.

Kolem nás se šíří nepřeberné množství nejrůznějšího vlnění (rozhlasové, televizní signály či frekvence mobilních operátorů), které naštěstí svými receptory všechno nevnímáme. Označujeme jej jako elektromagnetické spektrum.Elektromagnetické spektrum (někdy zvané Maxwellova duha) tedy zahrnuje elektromagnetické záření všech možných vlnových délek. Vnímáme z něj dostatečným způsobem pouze světlo. Další druhy tohoto spektra nám představí fyzikální song.

Dnešní "domácí kutilové" se baví všelijak. K dispozici jim je dnes neskutečné množství možností a pomůcek. Mnohé jsou však tak nebezpečné, že je radši lepší se na ně jen dívat, než je s ohrožením života a riskováním popálení provádět. Budeme sledovat několik vysokonapěťových výbojů v kapalině. Autor na webu uvádí hodnoty napětí mezi elektrodami kolem 25 000 voltů.

Všechno nejlepší do roku 2009!

Hitem letošních Vánoc jsou údajně plazmové televize, které tak začaly postupně vytlačovat LCD televize. Z hlediska rozměru úhlopříčky pokračují plazmové obrazovky tam, kde momentálně LCD panelům dochází dech, obě technologie jsou ale konstrukčně zásadně rozdílné, a tyto rozdíly se promítají i do způsobu využití. Stejně jako LCD, tak i plazmové monitory spadají do kategorie monitorů s pevně daným rastrem obrazových bodů.

Toto efektní zařízení se skládá z vysokonapěťového transformátoru (stačí třeba trafo z mikrovlnky) a dvou drátů. Oba dráty jsou z mědi a jsou připevněny na sekundární cívku transformátoru odkud vedou svisle vzhůru a postupně se mírně rozbíhají od sebe. Nejblíže jsou k sobě v dolní části. Pak se dole například pomocí izolovaného šroubováku zapálí výboj, který vyběhne po drátech nahoru jako po žebříku a tam zanikne jako ohnivý oblouk.