Plazmová koule bývá stále více dekoračním objektem obytných prostor. Já jsem ji vlastně viděl poprvé v informačním středisku jaderné elektrárny v Dukovanech. Dnes se už dá sehnat i v obchodech. Přišel na ni v roce 1973 fyzik William Parker, který ji sestavil při pokusech s elektrickými výboji v neonu a argonu.

Elektrický náboj, nanesený prostřednictvím elektrostatického výboje, vytvoří na povrchu dielektrika charakteristické nábojové struktury, tzv. Lichtenbergovy obrazce. Zviditelnit lze různými způsoby. V laboratorních podmínkách třeba poprášením materiálu jemným práškem (tonerem do kopírky) v přírodě je můžeme náhodně spatřit po úderu blesku do země.  Jejich objevitelem byl v roce 1777 Georg Christoph Lichtenberg (1742 –1799). Povoláním byl profesor experimentální fyziky, matematiky a astronomie na univerzitě v Göttingenu. Kromě experimentálního bádání byl autorem mnoha polemik, populárně naučných článků a zejména proslul svými aforismy.

Navigace GPS využívající signály z amerických vojenských družic jsou dnes běžně používány v milionech chytrých telefonů, autech, leteckých a námořních  systémech po celém světě. Nepracují však spolehlivě, pokud není zajištěna přímá viditelnost několika družic na obloze. To se pochopitelně nelíbí zejména vojákům, kteří už vymýšlí navigační systémy fungující pod zemským povrchem, zejména pod nepřátelským územím. Této netradiční navigaci by měly pomoci zejména přírodní, ale i uměle vytvářené blesky.

Budoucnost pohonu raket patří iontovému motoru.  Jeho koncepce vznikla už před sto lety v nápadech amerického průkopníka raketové techniky Roberta H. Goddarda. Ten v roce 1906 přemýšlel o elektrostatickém urychlování nabitých částic jako o raketovém pohonu a v roce 1917 si patentoval prvního předchůdce iontového motoru. Dnes se takové motory nacházejí na satelitech, kde udržují jejich pozici a výšku nebo na pohon sond daleko do hlubin vesmíru. Jsou výhodné z toho důvodu, že výrazně snižují hmotnost pohonných látek a jsou až 10x účinnější než rakety na chemické palivo.

Germanium objevil v roce 1886 německý chemik Clemens A. Winkler, který jej pojmenoval podle země svého původu. Tento křehký šedobílý kov byl pro využití v technice dlouhou dobu zcela bezcenný. Téměř 100 let trvalo než si jej všimla polovodičová technika, která jej stále využívá. Cesta germania ke své slávě byla nebyla lehká, zato byla plná zajímavých použití.

Proběhla změna času.  Jak bývá pravidlem, v ČR se na letní čas přechází poslední neděli v březnu. A tak se ve 01:59:59 SEČ (středoevropského času) posunou ručičky hodin na 03:00:00 SELČ (středoevropského letního času). Letní čas končí poslední neděli v říjnu, kdy se z 02:59:59 SELČ hodiny posunou na 02:00:00 SEČ. Jeho zavedení má přinášet energetické úspory. Je tomu skutečně tak?

V polovině února referovala česká média o zajímavém fyzikálním úkazu u zámku v Rudolticích. Ve sněhu se zde objevil "záhadný" kruh o průměru 2 metry, v němž sněhová pokrývka roztála a raší v něm tráva. V inkriminovaném místě je naměřená teplota země vyšší (pohybovala se kolem 17 °C)  než v okolí, kde se stále drží pod nulou. Pod zemí údajně nebylo nic, co by vyšší teplotu způsobovalo, například kanalizace nebo elektrické vedení. Oblast ani není seismicky aktivní, nejsou tu žádné horké prameny a podobně.  Dokonce prý byl zmiňovaný jev pozorován už před 40 lety, když zde tábořili skauti.  I seběhli se různí senzibilové, vědátoři a novináři a pro odhalení záhady byla nakonec v daném místě vykopána sonda.  A tím  je po další záhadě.

Ve fotografickém blesku během zlomku sekundy vzniká pronikavé světlo, které osvětluje fotografem snímanou scénu ke správné expozici. Odkud se ale bere nashromážděná energie ve fotoaparátu, která se uvolní v podobě blesku, když ve fotoaparátu je zdrojem energie malý akumulátor nebo několik monočlánků? Za vším stojí malá nenápadná  součástka - kondenzátor.

K přenosu signálu se používají různé vodiče. Na přenos nízkofrekvenčního signálu můžeme použít obyčejné vodiče, ale k přenosu vysokofrekvenčních signálů je vhodnější použít speciální vodič tzv. koaxiální kabel. Proč se ale tomuto druhu kabelu říká "koaxiální"? V doslovném překladu to znamená "souosé" (co-axiální), a je to proto, že osy obou vodičů splývají a prochází geometrickým středem kabelu.  A proč se vlastně používá koaxiální kabel?

Pro dálkový rozvod elektrické energie se používá vedení velmi vysokého, vysokého či nízkého napětí. Krajinou vedou nepřehlédnutelné pavučiny elektrických rozvodů. Vysoké stožáry vadí při obdělávání půdy zemědělcům, ruší ráz krajiny fotografům a kameramanům. Jejich konstrukce a stavby jsou obtížné a jistě drahé, navíc v nepříznivých podmínkách může dojít ke zničení stožárů či přerušení elektrických vodičů. Proč se tedy nevede elektřina pod zemí?