Sezóna blesků je v plném proudu. Ne každý  z nás je amatérským meteorologem a  má detektor na zaznamenávání blesků ve svém okolí. Mnozí se tak musí spokojit se systémem čidel sítě EUCLID. Tento systém je schopný v reálném čase rozlišit výboje typu mrak-mrak (CC) nebo mrak-země (CG). Čidla oficiálního systému detekce blesků jsou rozmístěna po převážné části území EU (kromě Rumunska a Bulharska). Jsou to čidla různých provedení, pracující na různých principech, tak jak byla postupně vyvíjena jejich technologie. Údaje z čidel jsou centrálně zpracovávány v německém Karlsruhe. Zpracovaná data jsou následně předávána účastníkům projektu prostřednictvím internetu. A jak tato detekce funguje?

K této netradiční výrobě elektrického proudu potřebujeme 2 svíčky, čím jsou širší, tím lepší. Do každé ze svíček zasuneme hřebík. Nesmíme zapomenout na důležitý moment – hřebíky zmagnetovat třením magnetu. Přitom můžeme pronášet magická slova: Simsala – bim. Pak hřebíky propojíme navzájem vodiči se žárovkou, která se rozsvítí v okamžiku zažehnutí obou svíček. Pokud svíčky zhasneme, přestane proud obvodem procházet a žárovka zhasne. A teď vážně:

Se solárními hračkami se už dávno roztrhl pytel. K dnešnímu 4. výročí stránek Fyzmatik jsem dostal jednu z nich. Hned jsem ji zařadil mezi pěkné fyzikální pomůcky. Na první pohled to je jednoduchá fotovoltaická kytička, která se vyrábí v různém provedení. V barevném plastovém květináči je plastová kytička (někdy také beruška), která se pohybuje zároveň se svými neméně plastovými zelenými lístky. Má hrozně ráda světlo, což se projeví jejím zběsilým kymácením při osvětlení vhodným zdrojem světla. Aby ne, když svou energii získává prostřednictvím fotočlánku.

Laserovým "bleskosvodem" by se dalo označit počínání francouzských výzkumníků. Laserovým paprskem nahradili mnohem komplikovanější způsoby, jakými se v minulosti snažili bleskový výboj stáhnout z bouřkových mraků na zem. Používali k tomu rakety, které díky solím obohacenému raketovému palivu, vytvořily vodivý kanál mezi mrakem a zemí. Podobné experimenty prováděli s raketami spojenými se zemí tenkým měděným drátkem, který mohl své blesk do požadovaného prostoru na zemi.

O Španělech se povídá, že mají solární elektrárnu, která pracuje nepřetržitě ve dne v noci. Prý si na solární panely v noci svítí světlem zářivek za nižší cenu elektrické energie, než za cenu, za  kterou  nakonec prodají  získanou energii distributorům.  Není tomu tak docela pravda, jejich solární elektrárna skutečně může pracovat během noci, ale rozhodně na ni nemusí svítit náhradní zdrojem světla.

Arktické mrazy uhodily. Teploty klesají pod minus dvacet stupňů Celsia. Na rybnících se díky krásnému počasí tvoří čistý, průzračný led. Vzduch je natolik suchý, že vás v tom mrazivém prostředí najednou neposlouchá váš účes a při každém vystoupení z auta můžete dotykem o karoserii dostat pořádnou elektrickou ránu. Hasiči z Liberecka si všimli, že narůstá počet požárů osobních automobilů. Za poslední tři dny totiž shořelo v České republice16 aut. Požáry můžou způsobovat silné mrazy.

Mezi typické elektrické výboje za atmosférického tlaku patří jiskrový výboj, se kterým se v přírodě setkáváme zejména za bouřky v podobě blesku. Blesk je kromě oslnivého světla provázen hromem. Ten je způsoben prudkým ohřátím okolního vzduchu od elektrického výboje, který se prudce rozpíná. Blesky mohou vznikat uvnitř jediného mraku, mezi jednotlivými mraky nebo mezi mrakem a zemí. Většina blesků vzniklých mezi mrakem zemí tvoří blesky se zápornou polaritou. Spojují dolní záporně nabitou část mraku se zemí. Mnohem menší počet blesků (asi 5%) tvoří blesky s kladnou polaritou (označují se jako pozitivní blesky).

V souvislosti s plánovaným odstavením jaderných elektráren v Německu přichází na řadu otázka, čím dosud instalovaný výkon Němci skutečně nahradí. Německá průmyslová skupina Bundesverband WindEnergie (BWE)  zveřejnila odhady, podle kterých by až 65 % výroby energie v Německu  mohly pokrýt větrné elektrárny.  Větrné elektrárny ale řadíme k nestabilním zdrojům energie. Každý podzim se o tom přesvědčuje zejména polská a česká přenosová soustava, která se musí vypořádat s obrovským náporem energie vyrobené ve větrných elektrárnách v Německu. Problém je v tom, ž e elektřinu nelze dlouhodobě skladovat a neplánované toky elektřiny pak způsobují zmíněné přetěžování přenosové soustavy. Polsko už zareagovalo – přílivu energie z Německa se bude bránit nainstalováním speciálních transformátorů na hranicích s Německem.

Už jsme si zvykli, že už při koupi nového elektrospotřebiče nesledujeme primárně pouze jeho cenu, ale zejména energetický štítek, kterým podle platné legislativy, musí výrobci nebo autorizovaní dovozci vybavit svůj výrobek. Energetický štítek se vyplatí studovat u elektrospotřebičů s jejichž použitím se uvažuje v řádu několika let. A tak při nákupu ledničky, mrazničky, pračky, myčky nádobí, sušičky prádla nebo i obyčejné žárovky je spotřeba energie rozhodně cosi, čím se jednotlivé spotřebiče vzájemně od sebe liší a podle čeho bychom si je měli vybírat. K tomu, abychom lehce a rychle poznali, jakou spotřebu energie mají, měli bychom si dobře všímat údajů na energetickém štítku. Energetické štítky se neustále vyvíjejí a prodělávají grafické i obsahové změny. Jejich vzhled se zjednodušuje, kvůli jazykovým bariérám se místo textu začínají používat jen grafické symboly. Novinkou bude od listopadu štítkování televizorů.

České sdružení regulovaných elektroenergetických společností (ČSRES) je sdružení, které se mimo jiné zabývá oblastí regulace provozovatelů distribučních a přenosových  soustav. Ve své nedávno publikované zprávě, týkající se připojování fotovoltaických (FVE) a větrných elektráren do elektrizační soustavy  konstatuje, že česká elektrizační soustava je prakticky od začátku roku 2010 provozována na hranici bezpečného limitu pro nestabilní zdroje. V období března až června 2011 bylo provedeno více než 100 dlouhodobých měření v sítích nízkého a vysokého napětí s zajímavými zjištěními.