Fyzmatik | FYZMATIK

Stuhový blesk je jedním z mála pořádně zaznamenaných bleskových výbojů v atmosféře a příliš informací o něm také nenajdete. Vyskytuje se poměrně zřídka, ale zato má výrazný opticky patrný, širší vodivý kanál. Skládá se z několika za sebou následujících výbojů, které jsou navzájem rovnoběžné.

Jedná se o experiment, který navrhl Benjamin Franklin, ale sám jej neprovedl. Byl totiž realizován ve Francii severně od Paříže v malé vesničce Marly la Ville.  Jeho návrh přeložili do francouzštiny Georges-Louis Leclerc (známý jako Comte de Buffon) a jeho přítel Thomas-François Dalibard. Ti také 10. května roku 1752 vztyčili 12 metrů dlouhou kovovou tyč, kterou upevnili do masivní dřevěné trojnožky přímo před Galibardovým domem. Kovová tyč byla dole ukotvena v prázdné láhvi od vína.

Sestavování jednoduchých elektrických obvodů pomocí kovových  drátků se pomalu stává minulostí. Nepřehlednou změť vodičů může totiž nahradit elektricky vodivý inkoust. Speciálním plnícím perem snadno nakreslíte na různých površích schéma elektrického obvodu, které může současně představovat reálně vytvořený a fungující elektrický obvod.

Akumulátor je sekundární elektrický článek, který lze opakovaně nabíjet a vybíjet. Slouží jako spolehlivý zdroj elektrické energie v nejrůznějších přenosných elektrotechnických zařízeních.
Elektrochemické akumulátory využívají přeměnu elektrické energie na energii chemickou, která se v případě spotřeby mění zpět na využitelnou elektrickou energii. Dosavadní kapalné akumulátory musí mít dvě kapalné složky, které jsou odděleny membránou, kterou mohou pronikat pouze ionty nezúčastňující se probíhajících chemických reakcí. Tato konstrukce baterie má dvě hlavní nevýhody: vysoké náklady na používané kapaliny s obsahem vzácných materiálů (například vanad) a drahou membránu, která vyžaduje častou údržbu. Také nemá dostatečně velkou kapacitu (schopnost pojmout větší množství elektrického náboje). Zajímavým akumulátorem by však mohla být jednosložková kapalná baterie. Tento druh baterií by se v budoucnu mohl uplatnit pro akumulaci energie vyrobené například v solárních a větrných elektrárnách.

Ke čtyřem přečerpávacím elektrárnám v ČR (Dlouhé Stráně,  Dalešice, Štěchovice II, Černé jezero)  možná přibude další. Česká republika nedisponuje množstvím lokalit, kde by bylo možné stavět nové vodní elektrárny. Vytipováno je kolem 6 míst, kde by však stavba vodní elektrárny znamenala velký zásah do životního prostředí.  Proto se zvažuje o změně technologie výroby elektřiny v některých dosud stojících elektrárnách. V současné době ČEZ uvažuje o částečném přebudování vodní elektrárny Orlík na částečně přečerpávací.