Už jsme si zvykli, že už při koupi nového elektrospotřebiče nesledujeme primárně pouze jeho cenu, ale zejména energetický štítek, kterým podle platné legislativy, musí výrobci nebo autorizovaní dovozci vybavit svůj výrobek. Energetický štítek se vyplatí studovat u elektrospotřebičů s jejichž použitím se uvažuje v řádu několika let. A tak při nákupu ledničky, mrazničky, pračky, myčky nádobí, sušičky prádla nebo i obyčejné žárovky je spotřeba energie rozhodně cosi, čím se jednotlivé spotřebiče vzájemně od sebe liší a podle čeho bychom si je měli vybírat. K tomu, abychom lehce a rychle poznali, jakou spotřebu energie mají, měli bychom si dobře všímat údajů na energetickém štítku. Energetické štítky se neustále vyvíjejí a prodělávají grafické i obsahové změny. Jejich vzhled se zjednodušuje, kvůli jazykovým bariérám se místo textu začínají používat jen grafické symboly. Novinkou bude od listopadu štítkování televizorů.

České sdružení regulovaných elektroenergetických společností (ČSRES) je sdružení, které se mimo jiné zabývá oblastí regulace provozovatelů distribučních a přenosových  soustav. Ve své nedávno publikované zprávě, týkající se připojování fotovoltaických (FVE) a větrných elektráren do elektrizační soustavy  konstatuje, že česká elektrizační soustava je prakticky od začátku roku 2010 provozována na hranici bezpečného limitu pro nestabilní zdroje. V období března až června 2011 bylo provedeno více než 100 dlouhodobých měření v sítích nízkého a vysokého napětí s zajímavými zjištěními.

Zatímco v přírodě skutečných motýlů ubývá, těch elektronických se prodává čím dál více. Už i u nás se objevuje hračka, která předstírá skutečného motýla uvězněného ve sklenici. Motýl unaveně sedí na stěně a když poklepeme rukou na kovové víčko sklenice motýl se najednou probudí a popoletí ve sklenici, kde si po chvíli opět sedne na stěnu sklenice. Co způsobí poletování motýla?

Ještě před 200 lety si lidé mysleli, že elektřina není k ničemu praktickému užitečná  a bude sloužit tak akorát jako zábava pro lepší společnost. V době panování francouzského krále Ludvíka XV. bylo obvyklé sestavovat z lidí živé elektrické obvody, které bavily publikum. V této době žil ve Francii Jean-Antoine Nollet (1700 - 1770), který jako představený kláštera byl oslovován abbé Nollet. Kromě svých církevních povinností se zabýval fyzikálními pokusy s elektřinou. Vyrobil lístkový elektrometr a označil předchůdkyni kondenzátoru názvem "leidenská láhev". S tou pak prováděl velmi kuriózní pokusy ve svém klášteře.

Elektrospotřebiče jsou v dnešní době vyráběny tak, aby přečkaly bez problémů svou záruční dobu. Pak doslouží nebo zastarají natolik, že je nutné je vyměnit. Existují i výjimky, které mohou sloužit desítky ba i stovky let jako žárovka v hasičské stanici v Livermore v Severní Kalifornii. Guinnesova kniha rekordů jí udělila titul nejdéle svítící žárovky na světě. Funguje téměř nepřetržitě jako nouzové světlo po dobu 110 let od června 1901!

Bouřkové počasí v minulých dnech přineslo i některé dosud neobjasněné situace. Například v obci Číhaná u Plzně zřejmě elektrický výboj zničil elektroniku téměř v celé vesnici. Lidé hovoří o kulovém blesku, přesto nikde nejsou známky spálení či jiné důkazy svědčící o kulovém blesku.

Velký potenciál skýtají v budoucnosti fotovoltaické elektrárny v domácnostech. Jenže, co když neexistuje možnost umístit solární panely na střechu nebo stěny budovy? Zbývá nám možnost, na kterou se zaměřil tým vědců z prestižní americké univerzity Massachusetts Institute of Technology (MIT) v americkém Cambridge. Proměnil skla v oknech ve fotovoltaický panel, aniž by se výrazně změnila jejich průhlednost. Pokud svou technologií ještě vylepší, budou skla v oknech v budoucnosti vyrábět elektrickou energii pro vlastní použití domácnosti.

Zážehové motory potřebují k zapálení stlačené pohonné směsi ve válci zapalovací svíčku.  Zapalovací svíčka byla několikrát patentována už v roce 1898  (Tesla, Bosh, Simms),  ale využívána začala být teprve s vynálezem zapalování pomocí magneta od roku 1902. Zapalovací svíčka pro zážehový pístový spalovací motor se skládá z elektrody jiskřiště a pouzdra tvořícího druhou elektrodu jiskřiště opatřené prostředkem pro připojení zapalovací svíčky ke kompresnímu prostoru válce spalovacího motoru. Vysokonapěťovým výbojem na elektrodách  zapalovací svíčky se  zvýší teplota ve velmi malém objemu zápalné směsi a to způsobí zapálení paliva. Ovšem i tato nezbytná součástka začíná mít podivuhodného konkurenta, kterého bychom v této oblasti nečekali - laser.

Mezi málo známé zdroje elektrické energie patří superkapacitory. Jejich použití v dnešní technické praxi je však čím dál větší. Motory  automobilů na hybridní pohon, tramvaje či elektrické lokomotivy při svém brždění vytvářejí elektrickou energii, která je okamžitě uložena do superkapacitoru a použije se ve vhodném okamžiku pro opětovný pohon vozidla. U elektromobilu právě superkapacitory zajistí zrychlení z nuly na 100 km/h během 4 sekund. Superkapacitory tak nahrazují klasické akumulátory, jejichž nevýhodou je zejména dlouhý čas nabíjení a ukládání elektrické energie do chemické formy energie. Rovněž účinnost přeměny chemické energie na elektrickou energii je u akumulátoru ve srovnání se superkapacitorem malá. Z čeho se superkapacitor skládá?

Michael Faraday byl jedinečným experimentátorem. Jedním z jeho proslulých pokusů byl pokus s kovovým vědrem na skladování ledu. Tímto pokusem Faraday dokázal vzájemný vztah mezi indukovanými náboji i mezi nábojem indukujícím a indukovaným. Ve svém pokusu položil na kovovou desku elektroskopu kovové vědro na led (nebo je spolu jinak vodivě propojil). Dovnitř nádoby pak spouštěl na hedvábné (nevodivé) niti elektrovanou kovovou kuličku.