Když začne na podzim u Severního a Baltského moře foukat, znamená to pro Českou republiku vážné ohrožení její energetické soustavy. Německé větrné elektrárny produkují tolik "zelené" elektrické energie, že se valí Německem do okolních států a může jim způsobit energetický kolaps. Poláci se už proti přívalům neočekávané německé elektřiny postavili. Vybudovali na svých hranicích dokonce 2  obří transformátory. Teď je řada na nás.

Také jste se v minulých dnech nedostali na svoji oblíbenou internetovou stránku? Na vině je běsnění super bouře Sandy na východním pobřeží USA. Výpadek serverů byl způsoben několika faktory: vodou byly zaplaveny serverové sály, kde jsou umístěny počítače zajišťující chod předních amerických webů a explodovaly transformátory na jižním Manhattanu v New Yorku. Záložní generátory, umístěné většinou v podzemí, pak také zaplavila voda.

Známou skutečností je, že se před úderem blesku můžeme chránit v uzavřeném automobilu. Kovová karoserie auta podle teorie funguje jako takzvaná Faradayova klec, po jejímž povrchu elektrický výboj sklouzne do země. Lidem uvnitř auta se proto při zásahu blesku nic nestane. Karosérie tedy při bouřce posádku dobře chrání. Jenomže v praxi to nemusí být tak jednoduché.

Sezóna blesků je v plném proudu. Ne každý  z nás je amatérským meteorologem a  má detektor na zaznamenávání blesků ve svém okolí. Mnozí se tak musí spokojit se systémem čidel sítě EUCLID. Tento systém je schopný v reálném čase rozlišit výboje typu mrak-mrak (CC) nebo mrak-země (CG). Čidla oficiálního systému detekce blesků jsou rozmístěna po převážné části území EU (kromě Rumunska a Bulharska). Jsou to čidla různých provedení, pracující na různých principech, tak jak byla postupně vyvíjena jejich technologie. Údaje z čidel jsou centrálně zpracovávány v německém Karlsruhe. Zpracovaná data jsou následně předávána účastníkům projektu prostřednictvím internetu. A jak tato detekce funguje?

K této netradiční výrobě elektrického proudu potřebujeme 2 svíčky, čím jsou širší, tím lepší. Do každé ze svíček zasuneme hřebík. Nesmíme zapomenout na důležitý moment – hřebíky zmagnetovat třením magnetu. Přitom můžeme pronášet magická slova: Simsala – bim. Pak hřebíky propojíme navzájem vodiči se žárovkou, která se rozsvítí v okamžiku zažehnutí obou svíček. Pokud svíčky zhasneme, přestane proud obvodem procházet a žárovka zhasne. A teď vážně:

Se solárními hračkami se už dávno roztrhl pytel. K dnešnímu 4. výročí stránek Fyzmatik jsem dostal jednu z nich. Hned jsem ji zařadil mezi pěkné fyzikální pomůcky. Na první pohled to je jednoduchá fotovoltaická kytička, která se vyrábí v různém provedení. V barevném plastovém květináči je plastová kytička (někdy také beruška), která se pohybuje zároveň se svými neméně plastovými zelenými lístky. Má hrozně ráda světlo, což se projeví jejím zběsilým kymácením při osvětlení vhodným zdrojem světla. Aby ne, když svou energii získává prostřednictvím fotočlánku.

Laserovým "bleskosvodem" by se dalo označit počínání francouzských výzkumníků. Laserovým paprskem nahradili mnohem komplikovanější způsoby, jakými se v minulosti snažili bleskový výboj stáhnout z bouřkových mraků na zem. Používali k tomu rakety, které díky solím obohacenému raketovému palivu, vytvořily vodivý kanál mezi mrakem a zemí. Podobné experimenty prováděli s raketami spojenými se zemí tenkým měděným drátkem, který mohl své blesk do požadovaného prostoru na zemi.

O Španělech se povídá, že mají solární elektrárnu, která pracuje nepřetržitě ve dne v noci. Prý si na solární panely v noci svítí světlem zářivek za nižší cenu elektrické energie, než za cenu, za  kterou  nakonec prodají  získanou energii distributorům.  Není tomu tak docela pravda, jejich solární elektrárna skutečně může pracovat během noci, ale rozhodně na ni nemusí svítit náhradní zdrojem světla.

Arktické mrazy uhodily. Teploty klesají pod minus dvacet stupňů Celsia. Na rybnících se díky krásnému počasí tvoří čistý, průzračný led. Vzduch je natolik suchý, že vás v tom mrazivém prostředí najednou neposlouchá váš účes a při každém vystoupení z auta můžete dotykem o karoserii dostat pořádnou elektrickou ránu. Hasiči z Liberecka si všimli, že narůstá počet požárů osobních automobilů. Za poslední tři dny totiž shořelo v České republice16 aut. Požáry můžou způsobovat silné mrazy.

Mezi typické elektrické výboje za atmosférického tlaku patří jiskrový výboj, se kterým se v přírodě setkáváme zejména za bouřky v podobě blesku. Blesk je kromě oslnivého světla provázen hromem. Ten je způsoben prudkým ohřátím okolního vzduchu od elektrického výboje, který se prudce rozpíná. Blesky mohou vznikat uvnitř jediného mraku, mezi jednotlivými mraky nebo mezi mrakem a zemí. Většina blesků vzniklých mezi mrakem zemí tvoří blesky se zápornou polaritou. Spojují dolní záporně nabitou část mraku se zemí. Mnohem menší počet blesků (asi 5%) tvoří blesky s kladnou polaritou (označují se jako pozitivní blesky).