Vakuum chápeme jako vzduchoprázdno. Nic, které je mezi stěnami termosky, ve vesmíru, pod vývěvou či pod obalem oblíbené potraviny... Fyzici se díky pokrokům na poli částicové fyziky za posledních 30 let na vakuum začali dívat zcela jinak. Výzkum vakua neustále pokračuje, a čím víc o něm víme, tím složitěji i zajímavěji vypadá.

CERN konečně zveřejnil fotografie škod, které vznikly na největším světovém urychlovači LHC v září, 9 dní po svém oficiálním spuštění zkušebního provozu. Celková délka opravy přitom bude delší, než se původně čekalo. Předpokládá se, že odstranění škod potrvá až do poloviny příštího roku.

Co když jednoho dne se potká naše civilizace tvořená z hmoty s mimozemskými bytostmi tvořenými z antihmoty? Budeme se jich moci dotknout? Zatím je to spíše námět pro sci-fi literaturu, kde se setkáváme s názorem, že potká-li se těleso vytvořené z hmoty s objektem z antihmoty, dojde k takzvané anihilaci – k jakési obrovské explozi a rozpadem hmoty na záření fotonů. Není to tak docela pravda.

Tunelováním rozumíme v kvantové mechanice tzv. tunelový jev. Jde o typický projev vlnových vlastností částic. Ptáte se jak, je to možné, že částice mikrosvěta projevuje vlnové vlastnosti? Je poněkud složité pochopit, že tak typická částice jako je například elektron se chová jako vlna – má vlnovou délku a frekvenci. S touto hypotézou přišel nejprve francouzský fyzik Louis de Broglie (de brolji) v roce 1924 a teprve o 3 roky později to dokázali pánové Davisson a Germer experimentálně.