V sobotu 25. března 2017 zaregistrovala americká sonda rozsáhlou sluneční bouři, která směrem k Zemi chrlí proud elektricky nabitých částic. Když se takto vzniklý sluneční vítr setká s magnetickým polem Země, interaguje s ním. Některé částice jsou magnetickým polem odraženy, jiné jsou zachyceny a po šroubovici se stáčejí směrem k zemským pólům. Vysokoenergetické částice se začnou srážet s molekulami plynů obsažených v atmosféře, přičemž z jejich elektronových obalů vyrážejí elektrony. Při srážkách s molekulami kyslíku vzniká viditelné záření červené (630 nm) a zelené (558 nm) barvy. Po třech dnech letu dorazí dnes večer částice slunečního větru k Zemi. Během dnešní noci je tedy velká pravděpodobnost, že by mohla být polární záře viditelná i z našeho území.

Včera byla ve Stockholmu vyhlášena dlouho očekávaná Nobelova cena za fyziku za rok 2013. Dočkali se jí konečně britský fyzik Peter Higgs a Belgičan François Englert. První z nich už v roce 1964 předpověděl existenci subatomární částice, dnes nazývané Higgsův boson.  Druhý z nich nezávisle na Peteru Higgsovi předpověděl spolu s Broutem taktéž v roce 1964 existenci této "božské částice".

Lidstvo se opět chystá na konec světa. Emailové schránky jsou nyní bombardovány nejrůznějšími poplašnými zprávami o blížící se katastrofě.  Posledním varováním s "odborně formulovaným" blábolem je průchod Země galaktickým nulovým pásmem. 

Autoři zmiňovaného hoaxu (poplašné zprávy) neváhají pro podporu svých zaručených informací zmínit, že se jedná o varování americké NASA všem vládám světa o tom, že Země projde čímsi, co je označováno jako galaktické nulové pásmo. Co podle rozesilatelů nulové galaktické pásmo je? Během zimního slunovratu dne 21. prosince 2012 naše sluneční soustava projde přes oblast, ve které se nešíří žádné energie, proto je nejspíš také označováno jako nulové pásmo. Lidstvo prý rázem přijde třeba o elektřinu, ale zmizí prý dokonce i magnetické a gravitační pole. Díky tomu zavládne po několik dnů úplná temnota a absolutní ticho (energie se nebude šířit). Lidstvo budou provázet nejrůznější iluze a dokonce až 10% světové populace toto několikadenní období nepřežije. Naštěstí Země z nulového galaktického pásma vystoupí kolem 7. února 2013.

Další magická hranice blogu padla.
Dnešní den se na fyzikálně - matematickém blogu FYZMATIK načetl 1 000 000 přístupů.

Letošními laureáty Nobelovy ceny za fyziku se v úterý 9. 10. 2012 stali francouzský fyzik Serge Haroche a jeho americký kolega David J. Wineland za využití světla pro studium jednotlivých kvantových částic a manipulaci s nimi. Vítězové si kromě plakety na prosincovém slavnostním předávání cen rozdělí i peněžní odměnu ve výši osmi milionů švédských korun. 

Vítám půlmilióntého návštěvníka fyzmatika!

Od doby Benjamina Franklina, který tuto změnu navrhl v roce 1784, jako možnost ušetřit na svíčkách, si našel letní čas spíše odpůrce. Energetickou úsporu tato úprava času v dnešní době  zřejmě nepřináší.  Změna pouze prodlouží podvečer o hodinu, kterou v současné době večer už venku nepracující moderní člověk ani nevyužije. Leckdo ale bude ráno vstávat ještě za tmy, protože se bude o hodinu později rozednívat. Jak proti letnímu času bojovat? Zrušit jej? To by asi v celé EU jejíž jsme součástí nyní neprošlo. A co tak ho zkrátit?

Dnes se dožívá významného životního jubilea významný český popularizátor vědy a zejména astronomie Jiří Grygar. RNDr. Jiří Grygar, CSc. se narodil před 75 lety dne 17. března 1936 v Heinersdorfu (dříve Pruský Jindřichov v  Německu, dnes Dziewiętlice v  Polsku). Z jeho knih je zřejmě nejznámější ta, kterou napsal s Vladimírem Železným, a ke které namaloval jedinečné obrázky Kája Saudek. Jde o knihu Okna vesmíru dokořán, jejíž televizní podoba vznikla v době normalizace netradičně namísto v Praze v Bratislavě.

Po čtyřleté náročné stavební rekonstrukci se dnes otevírá pro širokou veřejnost největší české technické muzeum. Národní technické muzeum (NTM) v Praze na Letné kromě části své sbírky 60 000 technických exponátů bude vystavovat i zapůjčené exponáty Technického muzea v Brně a Vojenského historického ústavu v Praze.

Materiál blízké budoucnosti - grafen, který své uplatnění najde v elektronice a nanotechnologiích, se pro Švédskou královskou akademii stal důvodem pro udělení Nobelovy ceny za fyziku. Obdržela ji dvojice vědců  ruského původu  Andre Geim  (51 let) a Konstantin Novoselov (36 let), kteří pracují na Manchesterské univerzitě ve Velké Británii,  "za přelomové experimenty týkající se dvojrozměrného materiálu grafenu". Geim má nyní nizozemské občanství a Novoselov přijal občanství britské.  Oba jsou absolventy Moskevského fyzikálně technického ústavu. Svým objevem popřeli teorii dalšího fyzika své mateřské země, nositele Nobelovy ceny Landaua, který tvrdil, že dvourozměrný krystal strukturou podobný grafenu, nemůže pro svou nestabilitu vůbec existovat.