Fyzmatik | FYZMATIK

Lidstvo se opět chystá na konec světa. Emailové schránky jsou nyní bombardovány nejrůznějšími poplašnými zprávami o blížící se katastrofě. Posledním varováním s "odborně formulovaným" blábolem je průchod Země galaktickým nulovým pásmem.

Autoři zmiňovaného hoaxu (poplašné zprávy) neváhají pro podporu svých zaručených informací zmínit, že se jedná o varování americké NASA všem vládám světa o tom, že Země projde čímsi, co je označováno jako galaktické nulové pásmo. Co podle rozesilatelů nulové galaktické pásmo je? Během zimního slunovratu dne 21. prosince 2012 naše sluneční soustava projde přes oblast, ve které se nešíří žádné energie, proto je nejspíš také označováno jako nulové pásmo. Lidstvo prý rázem přijde třeba o elektřinu, ale zmizí prý dokonce i magnetické a gravitační pole. Díky tomu zavládne po několik dnů úplná temnota a absolutní ticho (energie se nebude šířit). Lidstvo budou provázet nejrůznější iluze a dokonce až 10% světové populace toto několikadenní období nepřežije. Naštěstí Země z nulového galaktického pásma vystoupí kolem 7. února 2013.

[ Pokračování článku ]

Od doby Benjamina Franklina, který tuto změnu navrhl v roce 1784, jako možnost ušetřit na svíčkách, si našel letní čas spíše odpůrce. Energetickou úsporu tato úprava času v dnešní době zřejmě nepřináší. Změna pouze prodlouží podvečer o hodinu, kterou v současné době večer už venku nepracující moderní člověk ani nevyužije. Leckdo ale bude ráno vstávat ještě za tmy, protože se bude o hodinu později rozednívat. Jak proti letnímu času bojovat? Zrušit jej? To by asi v celé EU jejíž jsme součástí nyní neprošlo. A co tak ho zkrátit?

[ Pokračování článku ]

Dnes se dožívá významného životního jubilea významný český popularizátor vědy a zejména astronomie Jiří Grygar. RNDr. Jiří Grygar, CSc. se narodil před 75 lety dne 17. března 1936 v Heinersdorfu (dříve Pruský Jindřichov v Německu, dnes Dziewiętlice v Polsku). Z jeho knih je zřejmě nejznámější ta, kterou napsal s Vladimírem Železným, a ke které namaloval jedinečné obrázky Kája Saudek. Jde o knihu Okna vesmíru dokořán, jejíž televizní podoba vznikla v době normalizace netradičně namísto v Praze v Bratislavě.

[ Pokračování článku ]

Materiál blízké budoucnosti - grafen, který své uplatnění najde v elektronice a nanotechnologiích, se pro Švédskou královskou akademii stal důvodem pro udělení Nobelovy ceny za fyziku. Obdržela ji dvojice vědců ruského původu Andre Geim (51 let) a Konstantin Novoselov (36 let), kteří pracují na Manchesterské univerzitě ve Velké Británii, "za přelomové experimenty týkající se dvojrozměrného materiálu grafenu". Geim má nyní nizozemské občanství a Novoselov přijal občanství britské. Oba jsou absolventy Moskevského fyzikálně technického ústavu. Svým objevem popřeli teorii dalšího fyzika své mateřské země, nositele Nobelovy ceny Landaua, který tvrdil, že dvourozměrný krystal strukturou podobný grafenu, nemůže pro svou nestabilitu vůbec existovat.

[ Pokračování článku ]

novější článkystarší články

vypnout mobilní verzi