Fyzmatik | FYZMATIK

Pokud je v blízkosti mobilního telefonu elektronické zařízení s reproduktorem, začnou se v okamžiku před doručením SMS zprávy nebo před uskutečněním hovoru, ozývat z reproduktoru typické rušivé zvuky. Znalost tohoto jevu se snadno dá využít, když nás někdo nepříjemně prozvání. Stačí pak telefon umístit na vhodné místo a zvednout hovor dříve než volající stihne hovor položit. Tak postupně příchází o kredit a další zbytečné volání si třeba rozmyslí. Co je však příčinou těchto zvuků?

[ Pokračování článku ]

Když vyleze pes z vody, snaží se svůj kožich co nejdříve vysušit. Prudkým třepáním své srsti se zbavuje vody. Dá se říct, že přitom využívá i prvního Newtonova zákona - zákona setrvačnosti. Při svém periodickém kmitání tělem vždy na malý okamžik zastaví svoji pohybující se srst, ale kapky vody v ní obsažené, setrvávají v pohybu a vyletí z ní ven. Tento princip ždímání srsti vlastně využívají i konstruktéři praček při ždímání prádla. A tak se na něj zaměřili i fyzikové z Georgia Institute of Technology v Atlantě v USA

[ Pokračování článku ]

Jednoduchým komunikačním zařízením je nitkový telefon. Jeho plechová podoba se traduje z Itálie. Na jeho výrobu potřebujeme 2 plastové kelímky (např. od jogurtu) nebo 2 plechovky a pevný provázek. Na dně obou kelímků je nutné udělat díru na protažení provázku. Pomocí uzlů provázek v kelímku zavážeme. Provázek s kelímky natáhneme a telefon je hotový – stačí již jen začít do kelímku mluvit. Kelímky slouží jak "mikrofon”, tak i "reproduktor”. Pro správnou funkci je potřeba, aby provázek byl vždy natažen a ničeho se nedotýkal. Jednoduchými pokusy můžeme ukázat jak kvalita přenosu zvuku závisí od parametrů telefonu - od výběru použitých materiálů, od geometrie a rozměrů jeho částí, techniky spojení a způsobu instalace.

[ Pokračování článku ]

Zachycený zvuk směřuje do zvukovodu ucha boltec. Když chceme slyšet hodně slabé nebo vzdálené zvuky, přiložíme si k uchu rozevřenou dlaň ruky. Ta potom soustředí zvukové vlny lépe do našeho ucha.

V době od první světové války do prvních let druhé světové války bylo potřeba, aby vojáci dokázali detekovat zvuk motorů letadel, která se k nim blížila a mohla na ně zaútočit. Radary se tehdy ještě nepoužívaly a tak pasivní sledování letadel bylo velmi účinné. Sloužila k tomu na dnešní dobu poměrně úsměvná zařízení.

[ Pokračování článku ]

Spojení zvuku a ohně se nabízí pro využití nejrůznějším hudebním performerům. Pro svá vystoupení používají velmi efektní demonstrace stojatého vlnění v plynu pomocí Rubensovy trubice. Rubensova trubice zobrazuje akustický tlak pomocí plamínků hořícího plynu unikajícího z řady malých, pokud možno stejných otvorů podél trubice. Trubice je pojmenována podle německého fyzika Heinricha Rubense (1865-1922), který zkoumal vzdálené infračervené záření a studoval odrazivost různých materiálů.

[ Pokračování článku ]

Tak jako k alpskému lyžování patří povzbuzování diváků kravskými zvonci, u hokeje třeba bubny a řehtačkami, tak k fotbalu letos patří nástroj zvaný vuvuzela. Hluk, který s ní nepřetržitě vytváří desetitisíce fanoušků ruší hráče, trenéry i televizní diváky u obrazovek. Tento nepříjemný a otravný hluk po celou dobu fotbalového přenosu připomínající rozzlobený včelí úl, hejno naštvaných ovádů, úprk hlučných slonů či ohlušující rej kobylek ruší dokonale obvyklou atmosféru fotbalového zápasu natolik, že funkcionáři uvažují o zákazu použití vuvuzel. Odkud se však vuvuzela vzala?

[ Pokračování článku ]

Cestovatelé v poušti čas od času slyší podivné zvuky. Zdrojem těchto zajímavých, hlasitých a harmonických zvuků jsou písečné duny. Přesný mechanismus vzniku těchto zvuků je však stále obestřen záhadami. Ke vzniku zvuku dochází zřejmě při uvolňování písečné laviny z duny, když její úhel sklonu je větší než prahová hodnota tzv. statický úhel (obvykle 32 až 35 °). Lavinu písku může způsobit vítr, chůze lidí nebo zvířat. Proud písku v lavině duny se zastavuje, pokud je svah dosahuje sklonu kolem 30 až 32 °. Na Zemi je údajně pouze 35 míst, kde můžeme tento zvuk slyšet. Mezi jinými je to marocká Sahara, Nevada a Kalifornie.

[ Pokračování článku ]

Budoucí nejdelší most Evropy má problémy. Překlenuje řeku Volhu u Volgogradu a po dokončení má mít délku 29,833 km. Zatím byl do provozu v říjnu loňského roku dán asi sedmikilometrový úsek. Řidiči projíždějící v minulých dnech po mostě nejprve zaregistrovali lehké poskakování svých vozidel, teprve později začala auta dokonce nadskakovat a některá byla odhozena do protějšího jízdního pruhu. Řidiči se domnívali, že jde o zemětřesení. Vše je však úplně jinak.

[ Pokračování článku ]

novější článkystarší články

vypnout mobilní verzi