Pozoruhodná stavba Hamiltonova Mauzolea, nacházející se v South Lanarkhire ve Skotsku, v sobě ukrývá unikátní akustické zajímavosti. Stavba místa odpočinku rodiny vévodů z Hamiltonu byla zahájena v roce 1842 a dokončena  v roce 1858, pět let po smrti Alexandra, 10. vévody z Hamiltonu.  Vévoda byl pohřben v egyptském sarkofágu  z Ptolemaiova období v hlavní kapli a později, po poklesu půdy a záplavách z řeky Clyde, byly jeho ostatky spolu s ostatky dalších 17 jeho předků z mauzolea přemístěny. Vnitřní prostory zůstaly tak prázdné a v budově tak vznikla nejdelší ozvěna zvuku na světě.

V hudebních nástrojích – trubkách, vznikají hudební zvuky foukáním sevřenými rty do nátrubku. V dutině trubky dojde k rozechvění sloupce vzduchu, přičemž v dutinách nástroje, které fungují jako rezonátor, vzniká podélné stojaté vlnění. V upravené rovné kovové trubce však může vzniknout zvuk i jiným způsobem – například zahřátím jejího konce nad plynovým kahanem.

Dopad kamene na vodní hladinu způsobuje vznik postupného vlnění příčného, které se od místa dopadu šíří v kruhových vlnoplochách. Tak se kmitání přenáší látkovým prostředím, aniž by docházelo k přenosu látky. Šíří se pouze energie kmitání prostředím. Fyzikové z Australské národní univerzity provedli jednoduchý experiment, kdy rozkmitáním vodní hladiny došlo k přitahování pingpongového míčku ke zdroji kmitání na vodní hladině. Demonstrovali tak vznik ze sci-fi známého "vlečného paprsku", ale na vodě, Zajímavostí je, že pro tento objev dosud není uspokojivé matematické vysvětlení. Podobného efektu dosáhli i čeští vědci z Ústavu přístrojové techniky v Brně, kterým se podařilo dokonce laserovým paprskem táhnout objekty za sebou jako ve sci-fi.

Průvodci turistů u mayské pyramidy Kukulkan předvádějí zajímavý akustický jev. Před pyramidou krátce zatleskají a vzniklá ozvěna vrací jejich zvuk v podobě cvrlikavé ozvěny. Archeologové se domnívají, že se jedná o cílený záměr stavitelů pyramid, kdy navržené zvuky mají připomínat cvrlikání posvátného, pralesního ptáka kvesala. Tajemství vzniklého zvuku však spočívá ve strmosti vnějších kamenných schodů pyramidy.

Výborný experimentátor Michael Faraday, proslulý zejména objevem jevu elektromagnetické indukce, se zabýval také vlněním. V roce 1831 popsal nelineární stojaté vlnění, které vzniká na rozvibrované vodní hladině. Zajímavých efektů můžeme dosáhnout například při vymývání skleničky na víno.

Britský fyzik Lionel Robert Wilberforce (1861 - 1944) publikoval v roce 1896 svou práci zaměřenou na kmitání tělesa na spirálovité pružině, které kromě pohybu nahoru a dolů vykonává i pohyb rotační. Tento spolupracovník mnohem známějšího J. J. Thomsona v Cavendisch Laboratory v Cambridge dal vzniknout zajímavému kyvadlu, které nese jeho název – Wilberforceovo kyvadlo. Vzdálený pozorovatel sleduje, že se kmitání tohoto kyvadla ve svislém směru postupně zcela zastaví, aby se pak překvapivě znovu, bez vnějšího působení silou, rozeběhlo.

Zvuk lze uschovat různým způsobem -  magnetickým záznamem, optickým záznamem či původně nejstarším mechanickým záznamem.  Při mechanickém záznamu byl zvuk zaznamenáván v případě fonografického válečku do drážky ve formě hloubkového záznamu a v případě gramofonu ve formě stranového záznamu zvuku do drážky. Později se obě formy mechanického záznamu zvuku spojily při zaznamenávání stereofonního zvuku a k jeho následné reprodukci prostřednictvím gramofonové přenosky s jehlou. K zaznamenání zvuku mechanickým způsobem však byla potřeba vinylová deska. Mluvící pásky, které se nyní dají sehnat na internetu, přehrávají uložený krátký zvuk zcela jiným mechanickým způsobem.

Vlastníte ještě staré gramofonové desky a váš gramofon z nějakého důvodu už nefunguje a nedá se třeba opravit? A chcete si desky nechat opět přehrát  - třeba netradičním způsobem? Jednou z možností, jak si staré zvukové záznamy přehrát, je použít autíčko, které se na internetu prodává pod názvem "Sound Wagon".

Ze stejných  vánočních baněk lze při troše šikovnosti vytvořit "vánoční vlnostroj", který by také svým vlněním připomínal sinusoidu. Základem jeho konstrukce budou jednotlivá matematická kyvadla vzniklá zavěšením vánočních baněk na závěsy z rybářského vlasce. Délka jejich závěsů bude pro výsledný efekt rozhodujícím faktorem.

Chování zvuku v místnosti závisí na geometrickém uspořádání místnosti a umístění materiálu, který vhodným způsobem zvuk odráží nebo absorbuje. Jinak na nás působí zvuk ve třídě, ve které není například po malování žádný nábytek, jinak vnímáme zvuk ve třídě, která je jenom vybavená nábytkem a nakonec jinak se chová zvuk ve třídě, kde kromě vybavení místnosti jsou i lidé. Každý typ místností vytváří rozdílná zvuková pole.