Fyzmatik | FYZMATIK

Nízké teploty hluboko pod bodem mrazu jsou zárukou, že se na vodních plochách začne vytvářet ledová vrstva. Led se díky své krystalické struktuře (která má při stejné hmotnosti větší objem než voda, ze které vznikla), začne tvořit na hladině. Hustota ledu (920 kg/m³) je menší než hustota vody (1000 kg/m³⁾ a tak může led na vodě plavat. Voda odevzdává své teplo a mění se na ledovou vrstvičku, která narůstá postupně zdola směrem vzhůru. Tloušťka ledové vrstvy narůstá úměrně druhé odmocnině doby, protože uvolněné teplo musí skrz zvětšující se vrstvu ledu, projít do vzduchu. Čím větší je tloušťka ledu, tím teplo uniká z vody pomaleji. Urychlit to může velký rozdíl teplot mezi vodou a horní vrstvou ledu. Pokud začne být vrstva ledu mocnější, pak nastává její testování odolnosti. Neobejde se to nejprve bez házení kamenů a klacků na povrch ledu. Pak se ti odvážnější vydávají na ledový povrch, který musí odolat nejenom chůzi, ale i výskokům. Přitom vznikají zajímavé zvuky.

Pozoruhodná stavba Hamiltonova Mauzolea, nacházející se v South Lanarkhire ve Skotsku, v sobě ukrývá unikátní akustické zajímavosti. Stavba místa odpočinku rodiny vévodů z Hamiltonu byla zahájena v roce 1842 a dokončena  v roce 1858, pět let po smrti Alexandra, 10. vévody z Hamiltonu.  Vévoda byl pohřben v egyptském sarkofágu  z Ptolemaiova období v hlavní kapli a později, po poklesu půdy a záplavách z řeky Clyde, byly jeho ostatky spolu s ostatky dalších 17 jeho předků z mauzolea přemístěny. Vnitřní prostory zůstaly tak prázdné a v budově tak vznikla nejdelší ozvěna zvuku na světě.

Dopad kamene na vodní hladinu způsobuje vznik postupného vlnění příčného, které se od místa dopadu šíří v kruhových vlnoplochách. Tak se kmitání přenáší látkovým prostředím, aniž by docházelo k přenosu látky. Šíří se pouze energie kmitání prostředím. Fyzikové z Australské národní univerzity provedli jednoduchý experiment, kdy rozkmitáním vodní hladiny došlo k přitahování pingpongového míčku ke zdroji kmitání na vodní hladině. Demonstrovali tak vznik ze sci-fi známého "vlečného paprsku", ale na vodě, Zajímavostí je, že pro tento objev dosud není uspokojivé matematické vysvětlení. Podobného efektu dosáhli i čeští vědci z Ústavu přístrojové techniky v Brně, kterým se podařilo dokonce laserovým paprskem táhnout objekty za sebou jako ve sci-fi.

Výborný experimentátor Michael Faraday, proslulý zejména objevem jevu elektromagnetické indukce, se zabýval také vlněním. V roce 1831 popsal nelineární stojaté vlnění, které vzniká na rozvibrované vodní hladině. Zajímavých efektů můžeme dosáhnout například při vymývání skleničky na víno.

Zvuk lze uschovat různým způsobem -  magnetickým záznamem, optickým záznamem či původně nejstarším mechanickým záznamem.  Při mechanickém záznamu byl zvuk zaznamenáván v případě fonografického válečku do drážky ve formě hloubkového záznamu a v případě gramofonu ve formě stranového záznamu zvuku do drážky. Později se obě formy mechanického záznamu zvuku spojily při zaznamenávání stereofonního zvuku a k jeho následné reprodukci prostřednictvím gramofonové přenosky s jehlou. K zaznamenání zvuku mechanickým způsobem však byla potřeba vinylová deska. Mluvící pásky, které se nyní dají sehnat na internetu, přehrávají uložený krátký zvuk zcela jiným mechanickým způsobem.