Fyzmatik | FYZMATIK

Zachycený zvuk směřuje do zvukovodu ucha boltec. Když chceme slyšet hodně slabé nebo vzdálené zvuky, přiložíme si k uchu rozevřenou dlaň ruky. Ta potom soustředí zvukové vlny lépe do našeho ucha.

V době od první světové války do prvních let druhé světové války bylo potřeba, aby vojáci dokázali detekovat zvuk motorů letadel, která se k nim blížila a mohla na ně zaútočit. Radary se tehdy ještě nepoužívaly a tak pasivní sledování letadel bylo velmi účinné. Sloužila k tomu na dnešní dobu poměrně úsměvná zařízení.

[ Pokračování článku ]

Spojení zvuku a ohně se nabízí pro využití nejrůznějším hudebním performerům. Pro svá vystoupení používají velmi efektní demonstrace stojatého vlnění v plynu pomocí Rubensovy trubice. Rubensova trubice zobrazuje akustický tlak pomocí plamínků hořícího plynu unikajícího z řady malých, pokud možno stejných otvorů podél trubice. Trubice je pojmenována podle německého fyzika Heinricha Rubense (1865-1922), který zkoumal vzdálené infračervené záření a studoval odrazivost různých materiálů.

[ Pokračování článku ]

Tak jako k alpskému lyžování patří povzbuzování diváků kravskými zvonci, u hokeje třeba bubny a řehtačkami, tak k fotbalu letos patří nástroj zvaný vuvuzela. Hluk, který s ní nepřetržitě vytváří desetitisíce fanoušků ruší hráče, trenéry i televizní diváky u obrazovek. Tento nepříjemný a otravný hluk po celou dobu fotbalového přenosu připomínající rozzlobený včelí úl, hejno naštvaných ovádů, úprk hlučných slonů či ohlušující rej kobylek ruší dokonale obvyklou atmosféru fotbalového zápasu natolik, že funkcionáři uvažují o zákazu použití vuvuzel. Odkud se však vuvuzela vzala?

[ Pokračování článku ]

Cestovatelé v poušti čas od času slyší podivné zvuky. Zdrojem těchto zajímavých, hlasitých a harmonických zvuků jsou písečné duny. Přesný mechanismus vzniku těchto zvuků je však stále obestřen záhadami. Ke vzniku zvuku dochází zřejmě při uvolňování písečné laviny z duny, když její úhel sklonu je větší než prahová hodnota tzv. statický úhel (obvykle 32 až 35 °). Lavinu písku může způsobit vítr, chůze lidí nebo zvířat. Proud písku v lavině duny se zastavuje, pokud je svah dosahuje sklonu kolem 30 až 32 °. Na Zemi je údajně pouze 35 míst, kde můžeme tento zvuk slyšet. Mezi jinými je to marocká Sahara, Nevada a Kalifornie.

[ Pokračování článku ]

Budoucí nejdelší most Evropy má problémy. Překlenuje řeku Volhu u Volgogradu a po dokončení má mít délku 29,833 km. Zatím byl do provozu v říjnu loňského roku dán asi sedmikilometrový úsek. Řidiči projíždějící v minulých dnech po mostě nejprve zaregistrovali lehké poskakování svých vozidel, teprve později začala auta dokonce nadskakovat a některá byla odhozena do protějšího jízdního pruhu. Řidiči se domnívali, že jde o zemětřesení. Vše je však úplně jinak.

[ Pokračování článku ]

Ke hře na smyčcové nástroje se používá smyčec. Smyčec svým tvarem dříve připomínal luk, dnes už tak prohnutý není. K výrobě smyčců se používá tvrdé dřevo. Převážná část délky smyčce je kruhového průřezu, konce jsou rozšířené a zachycují koňské žíně. K zašpičatělému konci (špička) jsou žíně uchyceny pevně. Na opačném konci žíně napíná tzv. žabka, kterou lze posunovat pomocí napínacího šroubu podél prutu. Tak se dá zvýšit maximální napětí žíní. Pokud se smyčec právě nepoužívá je vhodné povolit napětí žíní, aby nedocházelo k deformaci smyčce a k dlouhodobému namáhání žíní.

[ Pokračování článku ]

S kmitavým pohybem se setkáváme nejenom v přírodě, ale má velké uplatnění v technice. Pro mechanické kmitání je charakteristické, že kmitající těleso při svém pohybu zůstává stále v okolí určitého bodu, který bývá označován jako rovnovážná poloha. Pokud těleso prochází pravidelně rovnovážnou polohou, koná periodický kmitavý pohyb. Kromě běžně řešených kmitavých pohybů kyvadla nebo tělesa na pružině existují i jiné pohyby vykazující periodicitu. Například tleskání rukou o sebe. Nejrychlejším tleskačem na světě je Kent French, přezdívaný Toast

[ Pokračování článku ]

Tajemné zvuky keporkaků, velryb a kytovců se šíří světovými oceány na obrovské vzdálenosti a slouží k jejich vzájemné komunikaci. Tak byly zachyceny zvuky velryb, které za příznivých podmínek mohly oběhnout vodou kolem celé zeměkoule. Příčinou tohoto jevu je závislost rychlosti zvuku na teplotě a tlaku vody. S narůstající hloubkou v moři roste přímo úměrně hydrostatický tlak, který způsobuje, že molekuly vody jsou k sobě více namačkány a proto se takovým prostředím zvuk šíří rychleji. Vliv na rychlost zvuku má i teplota vody. Ta nejprve do hloubky od 600 do asi 1200 metrů od hladiny klesá, pak se ovšem začíná projevovat ohřívání vody od mořského dna. Ohříváním se voda roztahuje a to způsobuje menší rychlost šíření zvuku. Vliv hydrostatického tlaku a teploty vody se kombinují a pod hladinou existuje oblast, kde se zvuk šíří pomaleji, než okolními vrstvami vody. Tato oblast je označována jako SOFAR (SOund Fixing and Ranging) kanál, protože má schopnost vést zvuky dostatečně nízké frekvence pod hladinou vody jako zvukovodným kanálem.

[ Pokračování článku ]

novější článkystarší články

vypnout mobilní verzi