Masážní drbátko hlavy je relaxační pomůcka, která má podle prodejců spoustu pozitivních účinků. Je navrženo tak, aby se dotýkalo milionů nervových zakončení na hlavě a působilo tak jako akupresurní masážní prostředek. Při svém použití stimuluje pokožku hlavy, dochází k jejímu prokrvení, tím navozuje příjemné pocity a odstraňuje bolesti hlavy či zlepšuje růst vlasů. K čemu však slouží masážní drbátko hlavy ve fyzice?
Tsunami je známé označení pro několik po sobě jdoucích velkých vln na rozlehlých vodních plochách v důsledku tektonických pohybů litosférických desek způsobených vlivem zejména zemětřesení. Vyvolat je také mohou sesuvy obrovských bloků skal, ledovců, erupce sopek, podmořské zkoušky jaderných zbraní či dopad meteoritu. Viděli jste však zemětřesení v bazénu?
Ultrazvuk je akustické vlnění s frekvencí nad 20 kHz. Tato frekvence je nad hranicí slyšitelností lidského ucha, ale někteří živočichové mohou část ultrazvukového spektra vnímat. Například pes vnímá ultrazvuk údajně až do frekvence 100 kHz, čehož se využívá k jeho cvičení pomocí ultrazvukových píšťalek. Psi mají větší zvukové spektrum než lidé a slyší písknutí vysoké frekvence i na velkou vzdálenost a reagují na něj.
Dnešní "umělci a skladatelé" na svoji tvorbu upozorňují nejrůznějším způsobem. Časem třeba budeme chodit na koncerty vlnobití do bazénu. Průkopníkem v tomto netradičním hudebním směru je Alexis Kirke.
Běžný rozsah neškoleného lidského hlasu dospělých osob je asi 1,5 oktávy. Dobrý zpěvák obsáhne svým hlasem 3 oktávy, výjimečný zpěvák až 5 oktáv. Američan Tim Storms má však podle Guinessovy knihy rekordů hlasový rozsah až 10 oktáv.
Také jste si všimli, že v noci například při sledování letošních Perseid je poměrně velký hluk? Není to způsobeno ani meteory ani létajícími letadly, která se z Londýna rozlétávají na všechny světové strany. Zkrátka zdroje hluku, jakými mohou být v noci dálnice či vlak, jsou lépe slyšet. Přitom automobilový provoz je v noci daleko menší a dalších zdrojů hluku s pokročilou noční hodinou má ubývat.
Pěkný vlnostroj vyrobili podle návrhu zveřejněného Richardem Bergem na univerzitě v Marylandu. Údajně byl původně navržen a postaven pro Ernsta Macha, profesora matematiky v Praze a ve Vídni kolem roku 1867, který jej využíval ve výuce. Také bývá označován jeho jménem – Machův vlnostroj. Patnáct kyvadel s postupně narůstajícími délkami dokáže pěkným vizuálním způsobem demonstrovat mechanické vlnění.
Když byl vynalezen bezdrátový telegraf, což byl vlastně první způsob radiového spojení, začaly po celém světě vznikat telegrafní ústředny a do éteru se vydaly uměle vytvořené signály. Časem jich přibývalo v podobě rozhlasového a televizního vysílání. Když se k tomu přidaly další druhy bezdrátové komunikace, začalo to vést k nasycení všech dostupných kmitočtových pásem, dokonce i k přijetí řady technologií které zvyšují jejich přenosovou kapacitu. Novinkou jsou rádiové vlny ve tvaru šroubovitých těstovin, které se podařilo skupině italských a švédských výzkumníků přenést přes Benátky. Jde zřejmě o revoluci v přenosu rádiových vln.
Brzdění vlaku ve stanicích je někdy o zvukové bubínky. Skřípění brzd je někdy natolik silné, že hluk může přesáhnout hygienické limity. A kdo bydlí blízko železniční trati, ten by mohl vyprávět. K zaznamenání hladiny intenzity zvuku existuje celá řada přístrojů, některé z nich jako třeba speciální akustická kamera, umí zvuk také graficky zviditelnit.
Zvuky zvonů odedávna varovaly lidi před blížícím se nebezpečím. Nevýhodou však bylo to, že zvoník musel být o blížícím se nebezpečí vyrozuměn, aby zvony včas rozhoupal. V oblasti střední Francie fungovalo jedno zvukové varování před nebezpečím zcela automaticky. Na střechách mnohých rolnických hospodářství byla umístěna střešní taška s otvory. Měla nejrůznější tvary, často se podobala i zvířatům (kohout) nebo slunci či hvězdám. Otvory v tašce se mohl prohánět vítr, který způsoboval vznik zvuků připomínajících flétnu. Před čím tento přístroj varoval?
