K šíření zvuku je nutné látkové prostředí. Zvuk se tedy nešíří vzduchoprázdnem (vakuem), protože se v něm nenacházejí částice (například atomy kovu nebo molekuly vzduchu či molekuly vody), které by zvukové vlnění dále přenášely. Zvukovým vlnění nedochází k přenosu částic látky (pouze kmitají kolem svých rovnovážných poloh), ale k přenosu energie. Přesto podle teoretické analýzy finských vědců Mika Prunilla a Johanna Meltause je možné, aby zvuk za jistých okolností přeskočil i mezi objekty ve vakuu.

Po téměř třech letech klidu se v západních Čechách zachvěla země. Zaznamenala to seismologická měření už v úterý dopoledne, kdy otřesy dosahovaly síly kolem dvou stupňů Richterovy stupnice. Dnešní ranní otřesy před půl osmou byly celkem tři, z nichž nejsilnější měl sílu 3,1 stupně Richterovy stupnice. Není však vyloučena větší intenzita otřesů. Další otřesy půdy v Čechách můžete monitorovat sami na uvedené stránce.

Letní osvěžení s sebou přináší drinky s plastovými brčky. Co má však plastové brčko sloužící k usrkávání nápojů společného s hobojem? S trochou šikovnosti a hudebním nadáním si z brčka můžete miniaturní a poněkud primitivní hoboj vyrobit. Plastové brčko stačí na jednom konci prsty zploštit a odstřihnout z něj nůžkami tvar podle videa. Pak už jen stačí vložit brčko do úst a správně fouknout.

Na youtube se nyní objevilo video, které zachycuje  dosud nejsilnější zvuk, který byl dosud přístroji zaznamenán. Vyvolalo jej  zemětřesení, které 11. března postihlo severovýchod Japonska a dosáhlo hodnoty devíti stupňů Richterovy stupnice.

Ke zdrojům zvuku používaným ve školní výuce akustiky patří ladička. Ve sbírkách fyzikálních kabinetů najdete klasickou mechanickou ladičku. Tato ladička dříve sloužila zejména k ladění hudebních nástrojů. Je složena z rukojetě, ze které vybíhají ve tvaru písmene U dvě ocelová ramena. Takovou ladicí vidlici vynalezl v roce 1711 John Shore. Později se k ní přidala rezonanční dřevěná skříňka pro zesílení zvuku vydávaného ladičkou. Ladička se rozezvučí poklepáním pryžového kladívka na jedno z ramen.

Ke znázornění vlnění využíváme ve fyzice vlnostroje. Používá se několik typů vlnostrojů podle situace, kterou chceme znázornit. Tak například podélné vlnění se modeluje pružinou zvanou slinky, kterou známe jako dětskou hračku přesypávající se postupně po schodech schodiště směrem dolů. Pružinu buď volně zavěsíme a vychýlením za jeden konec vyrobíme vlnění nebo ji upevníme vodorovně a podélné vlnění pozorujeme při jejím vychýlení jako postupné zhušťování a zřeďování závitů pružiny. Jednotlivé body pružiny kmitají ve směru, kterým vlnění postupuje. Mnohem zajímavější je však Juliův (někdy také psán  jako Juliusův) vlnostroj.

Pirátství je staré jako mořeplavba sama a  stále vzkvétá v mezinárodních vodách. Oblíbeným rejdištěm námořních pirátů je oblast Adenského zálivu, pobřeží Somálska, Malacká úžina, oblast kolem Lagosu v Nigérii, Jihočínské moře a některé latinsko americké přístavy. Piráti se k lodím přibližují velmi rychle na několika rychlých člunech, které není možné identifikovat radarem, často si jich včas nevšimne ani posádka přepadené lodi. Použití zbraní proti pirátům bývá až tou nejkrajnější možností. Jakým fyzikálním jevem se velké lodě brání útokům novodobých pirátů?

Zemětřesení nejsou v Japonsku žádnou zvláštností. I když jsou na ně Japonci připraveni, síla toho pátečního je překvapila. Dnešní otřesy o síle 8,9 stupňů Richterovy stupnice byly těmi největšími v Japonsku a zároveň pátými nejsilnějšími na světě od roku 1900. Epicentrum pátečního zemětřesení leželo 130 km východně od přístavního města Sendai v hloubce 24 km. Až desetimetrové vlny tsunami vzniklé zemětřesením zasáhly 2 100 km japonského pobřeží a varování před tsunami platí pro celé Tichomoří. Na otevřeném moři má rychlost až 800 km/h Tam tsunami prošla kolem některých pacifických ostrovů a také kolem Nového Zélandu a Austrálie, aniž by způsobila větší škody. Její výška byla vesměs menší, než se čekalo. Zemětřesení zaregistrovaly seismografy i v České republice.

Pokud je v blízkosti mobilního telefonu elektronické zařízení s reproduktorem, začnou se v okamžiku před doručením SMS zprávy nebo před uskutečněním hovoru, ozývat z reproduktoru typické rušivé zvuky. Znalost tohoto jevu se snadno dá využít, když nás někdo nepříjemně prozvání. Stačí pak telefon umístit na vhodné místo a  zvednout hovor dříve než volající stihne hovor položit. Tak postupně příchází o kredit a další zbytečné volání si třeba rozmyslí. Co je však příčinou těchto zvuků?

Když vyleze pes z vody, snaží se svůj kožich co nejdříve vysušit. Prudkým třepáním své srsti se zbavuje vody. Dá se říct, že přitom využívá i prvního Newtonova zákona - zákona setrvačnosti. Při svém periodickém kmitání tělem vždy na malý okamžik zastaví svoji pohybující se srst, ale kapky vody v ní obsažené, setrvávají v pohybu a vyletí z ní ven. Tento princip ždímání srsti vlastně využívají i konstruktéři praček při ždímání prádla. A tak se na něj zaměřili i fyzikové z Georgia Institute of Technology v Atlantě v USA