Také se dnes cítíte nějak mizerně? Bolí Vás hlava nebo se vám špatně dýchá? Příčinou může být dnešní prudký pokles atmosférického tlaku. Atmosférický tlak je způsoben vlastní tíhou atmosféry. Atmosférický tlak však není stálý, ale na daném místě země kolísá kolem určité hodnoty. Měření hodnot atmosférického tlaku je důležité v meteorologii, protože změny tlaku a rychlost těchto změn umožňují předpovídat počasí. Například zvýšení atmosférického tlaku přináší obvykle pěkné slunečné počasí s malou oblačností, avšak pokles tlaku znamená zvýšený výskyt oblačnosti a s tím spojeného deštivého počasí.  Můj Goethův barometr začíná  dnes večer nestíhat.

Tento pokus patří mezi experimenty s poněkud absurdním výsledkem.  Do dvou naprosto stejných plastových lahví nalijeme také stejné množství vody. Do každého z plastových víček si vyvrtáme vždy po dvou zcela stejných otvorech.  Do jednoho z víček dáme do obou otvorů přibližně stejně dlouhá plastová brčka. Do druhého z víček vložíme do jednoho z otvorů stejně dlouhé brčko, jako tomu bylo u prvního víčka, ale do druhého otvoru zasuneme brčko mnohem delší tak, aby při zašroubování láhve trčel jeho dlouhý konec ven z láhve. Obě láhve připravenými víčky zašroubujeme, otočíme dnem vzhůru a necháme z nich napuštěnou vodu vytékat. Ze které z lahví vyteče voda ven dříve?

Uřízněte si asi 10 cm dlouhou plastovou trubičku a její konce označte na stejné straně například lihovou fixou symboly X a O. Pak trubičku položte na podložku tak, aby byla symboly natočená nahoru. Přiložte svůj ukazováček na jeden ze symbolů – například X a jeho prudkým sjetím z trubičky dolů ji uveďte do rotačního pohybu. Shora pozorujeme, že je na rotující trubičce vidět pouze symbol X. Pokud trubičku roztočíte prstem ze symbolu O, pak při rotaci spatříte pouze toto písmeno.  Proč je vidět pouze jedno písmeno při otáčení a sice to, které při roztáčení stisknete?  

K experimentu se svíčkovou houpačkou potřebujeme dlouhou svíčku, kterou na obou koncích seřízneme shora pod úhlem asi 45° a ponecháme asi 1 cm dlouhý knot na obou stranách. Drát (hřebík, pletací jehlice) nahřátý v plamenu jiné svíčky či nad plynovým sporákem postupně protáhneme napříč středem svíčky tak, aby vedl těsně nad knotem. Drát se tak stane otočnou osou houpačky, kterou umístíme z obou stran například na sklenice. Pokud není svíčka vyvážena, upravíme ji dodatečným seříznutím jednoho z konců. Oba konce svíčky zapálíme a sledujeme, jak se svíčková houpačka pohybuje.

K velmi efektním trikům "siláků" patří i trhání tlustých telefonních seznamů či balíčků karet. V mnoha případech se však nejedná o silovou disciplínu, ale jednoduchý fyzikální trik. Nemyslím tím však finty typu, kdy se telefonní seznam či balíček karet asi 15 minut nahřívá na teplotu 200 °C v troubě, až jeho listy zkřehnou natolik, že se to trhá samo.

Bez komerční podpory a takřka v utajení překonal Alan Eustace rekord Rakušana Baumgartnera při volném pádu z výšky více než 41 kilometrů nad Zemí. Před 2 lety Felix Baumgartner padal z výšky 39 km, přičemž letěl v jistém okamžiku rychlostí 1358 km/h a překonal tak jako první člověk tímto způsobem rychlost zvuku.

Než vypije třeba slazenou limonádu, měl by si člověk mimo jiné uvědomit, kolik energie obsahuje. Podle vědců z americké Johns Hopkins University by se však pro mnohé jedince nic neříkající hodnoty energie v joulech či kaloriích měly vyjadřovat v době, po kterou by měl konzument například běžet, aby spotřebovanou energii spálil. Při svém experimentu vyvěsili v obchodě 4 různé druhy vývěsek týkajících se láhve koly či džusu: obsahuje 250 kilokalorií, obsahuje určitý počet lžic cukru, ke spálení energie musíte 50 minut běžet  či ke spálení energie musíte ujít 8 km. Obrat tohoto zboží šel okamžitě dolů zejména při zmínce o počtu kilometrů, které je nutno ujít. Budou kilojouly a kilokalorie nahrazeny "přepočtem" na  kilometry?

Tisíce návštěvníků londýnského náměstí Covent Garden Piazza vytahují své mobily, fotoaparáty či kamery a zaznamenávají si do nich novou turistickou atrakci – vznášející se dům. Obcházejí stavbu domu, který vypadá, že byl ve své polovině roztržen a jeho horní část levituje ve vzduchu. Sledovat to mohou ze všech možných úhlů pohledu a projít se mohou i pod jeho sloupy. Skrz mezeru oběma polovinami domu je vidět na okolní domy na náměstí. Autorem tohoto uměleckého díla je třicetiletý umělec Alex Chinneck, který své dílo nazval "Vezmi si můj blesk, ale neber můj hrom". Jak tento zajímavý  "optický" úkaz vznikl?

Roztočíme-li na hladkém povrchu na hraně minci, pozorujeme při jejím postupném pádu na podložku její urychlenou rotaci doprovázenou zajímavým zvukem. Tento pohyb zkoumal už v 18. století švýcarský matematik a fyzik Leonhard Euler. Odtud je také název této dnešní vzdělávací hračky, která se dokáže na rozdíl od mince, otáčet poměrně dlouhou dobu s výraznějším zvukovým a také optickým efektem.

Při procházce krajinou je možné narazit na mnohé zajímavé kamenné značky. Na Slovensku pod Astronomickou a geofyzikální observatoří Univerzity Komenského v Modre (lokalita Piesok) jsem jich spatřil během 5 minut celkem 4, což považuji za velkou raritu. Mají podobu kvádru z lomového kamene, na kterém je kovový kruh podobající se velkému CD nosiči. Jejich nezbytným doplňkem je ochranná tyč (s červenobílými pásy) opatřená výstražnou tabulkou s nápisem "Tíhový bod, poškození se trestá". Co je to vlastně ten tíhový bod?