Žirafy dosahují výšky od 4 do 6,5 metru. Jejich krk je dlouhý až 2,5 metru. Aby se krev dostala do mozku  musí překonat značné převýšení a proto má žirafa nejvyšší krevní tlak mezi savci. Jenomže se také musí se svou hlavou sklonit a to by mohlo vést v důsledku prudkého snížení krevního tlaku k popraskání jejich mozkových cév. Jak se organismus žirafy vyrovnává s takovými změnami krevního tlaku?

Náš svět je založený na tření. Bez něj bychom se skutečně neobešli - figuruje naprosto všude. Komplikuje nám sice matematické řešení jednoduchých fyzikálních problémů, kde s ním musíme pro zpřesnění výsledku rozhodně počítat. V praxi má své negativní i pozitivní stránky. A jak by vypadal svět bez tření? To nám v katastrofickém videoklipu ukazuje německé sdružení Zentralverband des Deutschen Handwerks (ZDH) pro podporu řemesel.

Mezi hrozné zlozvyky patří křupání klubů prstů na rukou. Mnozí jedinci zvládají křupat i klouby prstů na nohou, krkem, ramenem či zády. Co to vlastně tak praská v kloubech prstů, když je prohneme?

Při míchání klasické newtonovy kapaliny jako je například voda vzniká kolem míchačky vodní povrchová prohlubeň. Zajímavější efekty však poskytují nenewtonovské kapaliny.Nenewtonská (anomální) kapalina je kapalina, která se z nějakého důvodu nechová tak, jak je u kapalin běžné. Nejběžnějším příkladem takové kapaliny je tekuté bahno nebo podmáčené písky. Doma si ji můžete vyrobit jako směs vody a práškového škrobu. Nenewtonské kapaliny mají různé zajímavé vlastnosti. Kromě na mém blogu již popisovanému chození po jejím povrchu: https://fyzmatik.pise.cz/84735-nenewtonovska-kapalina.html jsou tu další nenewtonské jevy - jako je třeba Weissenbergův efekt.

Britský inženýr Arthur Kaye si všiml v roce 1963 podivného jevu při svých experimentech se směsí organické kapaliny. Když vyléval svou viskózní směs, všiml si, že se mu pramínek směsi odrazil od povrchu již vylité směsi v nádobě proti směru tíhové síly - což je u kapaliny jev docela nezvyklý. Tato podivná vlastnost kapalin může být ve skutečnosti častým, ale nesnadno pozorovatelným jevem při přelévání šampónů, barev, tekutého mýdla, jogurtů či kečupů.

Každé těleso má jediné těžiště. Pomyslné těžiště má i Česká republika. No spíše její model vystřihnutý z papíru. Přesné zaměření tohoto bodu nebylo snadné, ale nakonec se to během let  2004 a 2005 podařilo ing. Fofonkovi. Geografický střed (těžiště modelu) České republiky leží v obci Číhošť u Ledče nad Sázavou na Havlíčkobrodsku. Najít těžiště papírového modelu ČR není těžké. Vystřihnutý model třeba zavěšujeme na provázky a vždy nakreslíme pokračování provázku na papírovém modelu - těžnici. Postup zopakujeme a v průsečíku těžnic je hledané těžiště. Jiným snadným způsobem určení těžiště papírového modelu ČR je jeho podepření na špendlík či špičku prstu, aby zůstal ve vodorovné poloze. Nad hrotem špendlíku či prstem je těžiště plochy.

Oblíbenou dekorací fyzikálních kabinetů je houpačka sestavená z několika v řadě za sebou stejně velikých tvrdých kovových kuliček zavěšených na dvojitých závěsech. Vychýlením jedné nebo několika kuliček z klidové polohy a jejich následné puštění vyvolá periodický kmitavý pohyb dalších kuliček, které odskočí z druhého konce řady kovových kuliček. Tomuto zařízení se říká rázostroj, ale bývá označováno také jako Newtonova houpačka, i když původní myšlenka rázostroje pochází od francouzského fyzika Edme Mariotta (1676).

Tak se u nás rozmáhá další zločinecká metoda, jak se bez poškození dveřního zámku dostanou zloději dovnitř. Metodu otevírání dveří známou pod názvem bumping používali k otevírání dveří profesionální zámečníci.  Ti vás vždy poslali od zabouchnutých dveří na chvíli stranou a pak pomocí planžety a opakovaným poklepáváním  po několika tlumených úderech zámek zdárně překonali. Dnes je však tato metoda stále známější a to neušlo pozornosti dalším lapkům, policii a pojišťovnám. Kotoučové zámky jsou vůči této metodě odolné, ale na zámky s odpruženým stavítkovým systémem je metoda účinná. Bumpingem se zloděj dostane nejenom do bytu, ale i do auta.

Zápach z kanalizace dokáže pěkně znepříjemnit život. Může se objevit hned nastěhování do novostavby nebo po delší nepřítomnosti v domě. Na vině pak mohou být  buď instalatéři, kteří špatně napojili sifony nebo při budování stoupaček kanalizace zapomněli na odvětrání  a rovněž dlouhodobé nepoužívání toalety. V porcelánové záchodové míse je zabudováno jednoduché, ale zato důmyslné zařízení, které zabraňuje pronikání nepředstavitelného zápachu z kanalizace do obytných místností. Jde o uzávěr tvořený spláchnutou vodou, která zůstává stát ve vhodně tvarované U-trubici pod názvem sifon. Jeho princip vynalezl už v roce 1775 Alexander Cummings a nechal si jej patentovat.

První metody posuzování obsahu alkoholu v nápojích vyvolávají rozpaky a úsměvy. V Anglii existoval zvláštní druh úředníků na kontrolu jakosti piva. Když sládek v pivovaře uvařil novou várku piva, vyvěsil z okna prvního patra svazek slámy (anglicky bush). Odtud je také toto slovo hojně používané v názvech hospod či označení druhů piva. Úředníci přišli na kontrolu oblečeni do zkrácených kožených kalhot, které byly důležitou součástí měření. Kontrolovaným pivem byla několikrát polita lavice, až se na ní vytvořila tenká vrstvička, na kterou si v kalhotách sedl úředník. Po jisté době se z lavice zvedl a pokud to šlo snadno, tak povolil prodávat pintu piva za 1 penci. Pokud však zůstal na lavici přilepený, znamenalo to větší obsah sladu v pivě a mohlo se tedy prodávat dráže za 2 pence. Pak zřejmě následovaly další chuťové zkoušky a následné praní zkušebních kalhot.