17. květen 2011 v 06.00 | rubrika: Mechanika
Výbornými plavci jsou mravenci. Když se dostane do vody osamocený mravenec, dokáže se na hladině udržet díky povrchovému napětí vody a voskovité látce pokrývající jeho tělo, která není vodou smáčivá. Kolonie červených mravenců Solenopsis invicta původem z jižní Ameriky se však dokáže po hladině vody přepravovat díky důmyslnému propletení vlastních těl, která tak připomíná něco jako vor. Mravenčí vor má kruhovitý tvar tvořený statisíci těl přichycených k sobě, který na své "palubě" dokáže přepravovat kromě své královny i svá vajíčka a potravu. Podle fyzikálních zákonů by se vor s nákladem měl potopit. Vědci z Georgijského technického institutu v americké Atlantě se nyní zaměřili na problém, jak je možné, že se tento relativně těžký mravenčí vor nepotopí. |
přečteno: 620x | přidat komentář
|
27. duben 2011 v 06.00 | rubrika: Mechanika
![]() |
přečteno: 882x | komentáře (2)
|
4. duben 2011 v 06.00 | rubrika: Mechanika
Naše Země není zdaleka tak kulatou planetou, jak se domníváme. Její tvar podléhá rotaci, její složení není homogenní (jiné má složení ve svém nitru a jiné na povrchu), působí na ni další gravitační síly okolních těles... A tak bylo zavedeno fyzikální těleso zvané geoid jako model reálné Země. Geoid se definuje jako těleso, omezené k atmosféře střední klidnou hladinou oceánů a moří, probíhající i pod kontinenty. Střed geoidu určíme spuštěním olovnice kdekoli na zemském povrchu. Tím vznikne těžnice směřující do jeho středu. Jednotlivé těžnice se v těžišti protínají. Povrch geoidu je definován tečnou rovinou k povrchu geoidu v daném bodě, přičemž těžnice je na danou rovinu kolmá. Pro úlohy geografické a kartografické spojené se zobrazováním zemského povrchu se zavádí matematické těleso s umělým povrchem nazývané rotační elipsoid. Mezi geoidem a elipsoidem je následující rozdíl: těžnice a normála jsou kolmé na tečnou rovinu na povrchu geoidu nebo elipsoidu. Úhel, který svírá normála s těžnicí právě zachycuje rozdíl mezi elipsoidem a geoidem. S tím samozřejmě souvisí i velikost gravitační síly na jednotlivých místech Země. Dosud nejpřesnější gravitační mapa Země byla nyní zveřejněna pomocí dat získaných z orbitální sondy GOCE. |
přečteno: 603x | přidat komentář
|
22. březen 2011 v 06.01 | rubrika: Mechanika
![]() |
přečteno: 1.816x | přidat komentář
|
30. prosinec 2010 v 07.00 | rubrika: Mechanika
![]() |
přečteno: 674x | přidat komentář
|
20. listopad 2010 v 06.00 | rubrika: Mechanika
![]() |
přečteno: 1.899x | komentáře (2)
|
14. listopad 2010 v 06.00 | rubrika: Mechanika
![]() |
přečteno: 616x | komentáře (1)
|
12. říjen 2010 v 06.00 | rubrika: Mechanika
![]() |
přečteno: 877x | komentáře (2)
|
24. září 2010 v 06.00 | rubrika: Mechanika
Pozorovat dnešní mládež při pracovních činnostech bývá docela zábavné. Kde chybí manuální zručnost, tam je snaha uplatnit spíše svoji sílu. Přitom stačí používat poznatků získaných při hodinách fyziky. Jak tedy využijeme znalostí o setrvačnosti těles? Například při sekání dřeva sekerou. Pokud sekáme malá polínka na třísky, využíváme při práci setrvačnost pohybu těžké čepele sekyry při jejím pádu. Sekera přitom někdy docela snadno polínko přesekne. Proč však dřevorubci sekají dřevo tak, že místo sekyrou do dřeva udeří dřevem se zaseknutou sekerou do špalku? |
přečteno: 1.270x | komentáře (1)
|
14. září 2010 v 06.00 | rubrika: Mechanika
Už jste někdy viděli ve městě podezřelé individuum, které si vyzouvalo na ulici botu, do ní vkládalo láhev od vína a tlouklo s ní do zdi? To je totiž jedna z možností jak otevřít láhev&nbs/...bez použití otvíráku. Vyžaduje samozřejmě i trochu zručnosti, aby nedošlo k rozbití láhve, vylití vína či k jiným nehodám. Co způsobí, že zátka láhev dobrovolně opustí? |
přečteno: 2.393x | přidat komentář
|