U divokých husí je energetická výhodnost jejich letové formace známá. Husy letící při svém tahu v přísně zarovnaném šípu si ve svém letu vzájemně pomáhají. Vůdčí pták na hrotu celé formace vynakládá nejvíce sil a ostatní se vezou na vzdušných vlnách vytvářených těmi, kdo letí před nimi. Někteří ptáci však létají v neuspořádaných hejnech, která mají podobu proměnlivého oblaku. Známá jsou velká hejna špačků. Také v  holubím hejnu je pozice jednotlivých ptáků víceméně  libovolná. Let ptáků v hejnu je energeticky náročnější než let samotného ptáka. Proč se tedy holubi nebo špačci houfují?

Airbus A330 je velkokapacitní dopravní letoun používaný pro střední a dlouhé lety. Vyrábí se v několika variantách, které se od sebe liší nejrůznějšími parametry: délka varianty A330-300 je 63,6 m a jeho dolet je až 10 500 km. A330-200 má zase kratší trup o délce 59 m a doletí do vzdálenosti až 12 500 km. Tento dopravní kolos dosahující při plném zatížení hmotnosti 230 tun byl zachycen na videu v nezvyklé situaci. Krátce po startu zůstal viset téměř bez pohybu ve vzduchu.

Ve vodě se dají provozovat nejrůznější házecí  hry s nafukovacím míčem, míčem na vodní pólo či s obyčejným tenisákem. Všechny jmenované a známé  míče předčí právě ve vodě míček Waboba, který se dokáže neskutečně odrážet od vodní hladiny!  Míček o obvyklém průměru 5,5 cm a hmotnosti kolem 82 gramů je vyroben ze směsi polyuretanů s potažením z lycry.  Jak tento míček funguje?

Pokud jste viděli přírodopisný film Mikrokosmos, jistě vás zaujaly záběry louky smáčené kapkami deště. Tady jsou bombardováni kapkami mravenci, slunéčka sedmitečná a další hmyz. Malí živočichové to nemají jednoduché, ale jsou často chráněni pevnými krovkami. A cosi počne takový titěrný hmyz jakým je třeba malý komár? Přerazí mu dešťová kapka křídlo nebo se bude kapkám deště nějak vyhýbat?

Neustálé brzdění a rozjíždění při jízdě městem přimělo studenta Maxwella von Steina z New Yorku, aby své kolo vylepšil o technologii, která se nedávno začala používat ve formuli 1. Při jízdě na rozjetém kole totiž mnoho energie cyklisty vyjde při brzdění nazmar. Na křižovatkách musel Maxwell zastavovat na červenou a tak si uvědomil, že se na kole docela dobře může uplatnit setrvačník, který v sobě část energie uchová.

Už proti vám na chodbě vyplaval z výtahu velký žralok nebo jste viděli klauna očkatého z filmu Hledá se Nemo plavat v tramvaji či v metru? Hračku Air Swimmers, která nyní dobývá svět, začínají za přemrštěné ceny nabízet i internetové obchody u nás. Jak tyto létající ryby plují vzduchem?

V letech 1925 až 1987 se u nás používalo značení lokomotiv, které zavedl významný český konstruktér Ing. Vojtěch Kryšpín (1897 – 1959). Z písmenné a číselné řady, kterou hrdě nesla každá lokomotiva na své přídi jdou zjistit důležité parametry, který jsou například druh pohonu, maximální rychlost nebo tlak na nápravu. Toto označení lokomotiv mělo velký význam pro identifikaci strojů na železnici a pro snadné rozpoznání technických dat stroje.  

Okolní atmosférický tlak působí nejenom na povrch našeho těla, ale má význam pro vzájemné spojení některých kostí v lidském těle. Princip je podobný známému pokusu s magdeburskými polokoulemi. Vyčerpáním vzduchu z prostoru mezi nimi vzniká podtlak a magdeburské polokoule pak není možné od sebe odtrhnout, neboť na ně z vnější strany působí atmosféra svým tlakem. Podobně je to s bederními klouby, které spojují dolní končetiny s pánví.

Korejská lukostřelba má velmi dlouhou tradici (od 1.stol. př.n.l) a Korejci patří do světové špičky lukostřelců. Lukostřelci používají tzv. "mongolský styl" nátahu tětivy pomocí speciálního prstenu vyrobeného z volského rohu, který mají nasunutý na palci. Šípy jsou vyráběny tradičně z opracovaného bambusu, hroty z mosazi a letky šípu jsou z bažantích per. Korejský luk je vyráběn rovněž z bambusu s dubovou rukojetí a  povrchovou vrstvou z březové kůry máčené v mořské vodě. Vnitřní část luku je tvořena kompozitem vyrobeným z plátů z rohů vodního buvola. To vše tvoří zbraň, kterou je možné přesně střílet do terčů až 145 metrů vzdálených. Jak vypadá pohled z kamery umístěné na šípu?

Teplé počasí na konci letošního léta svědčí vosám, které se na mnoha místech pořádně rozmnožily. Obtěžují nás při pohybu v přírodě a zejména při konzumaci ovoce, sladkých i masitých pokrmů. Většina druhů vos je neútočná, bodají pouze tehdy když jsou podrážděny. Nemají rády naše prudké pohyby, útěk nebo mávání rukama. Usednou-li nám tedy například na pohárek s burčákem nebo i na ruku a zůstaneme v klidu, nic se nám nestane. Bohužel reakce lidí je zpravidla opačná a vosa to řeší svým žihadlem. Jakým tlakem působí vosa při vpichu svého žihadla?