Při pozorování čerstvě natočeného piva ve vychlazené sklenici, která se rozšiřuje směrem vzhůru, můžete kromě pozoruhodné pěny pozorovat i chování bublinek. Běžně si všimnete, že bublinky tvořené oxidem uhličitým, stoupají středem nádoby směrem vzhůru a pomáhají vytvářet pivní pěnu.  Neodporuje to fyzikálním poznatkům, neboť víme, že se takto pohybují v kapalině tělesa o menší hustotě než kapalina podle Archimédova zákonu. Pokud však budete pozorně sledovat pivo hned u stěny sklenice, všimnete si zvláštního jevu – tady se bublinky pohybují směrem dolů. Vysvětlení tohoto paradoxu bylo dlouhou dobu pro vědce záhadou. Stačilo však použít vysokorychlostní kameru a chování bublinek v pivu zaznamenat.  

Jako aperitiv před jídlem se může podávat koktejl Martini dry. Při jeho přípravě se do míchací sklenice vloží několik kostek ledu, které se zalijí v jistém poměru ginem a martini. Po důkladném promíchání míchací lžičkou se scedí přes sítko do předem vychlazené sklenice. Nakonec se ozdobí olivou, která zvýrazní jeho chuť. Jak dostat olivu do koktejlu pomocí skleničky, aniž bychom ji uchopili rukou nebo jednoduše nabrali do skleničky?

Překvapivé chování mají tělesa, která se nacházejí v neinerciální vztažné soustavě. To je taková soustava, která nesplňuje první Newtonův pohybový zákon – zákon setrvačnosti. Takové soustavy nejsou v klidu ani se nepohybují rovnoměrným přímočarým pohybem. Příkladem těchto soustav mohou být tělesa, která se pohybují zrychleně, zpomaleně nebo například mění směr při svém otáčivém pohybu. Příkladem neinerciální soustavy může být například rozjíždějící se výtah. A jak se vněm bude chovat letící vrtulník?

Při uvádění tělesa z klidu do pohybu, je nutné překonat klidovou třecí sílu. Ta je způsobena jednak mikroskopickými nerovnostmi dvou povrchů, které do sebe zapadají a v případě dokonale hladkých povrchů rovněž mezimolekulárním přitahováním částic obou povrchů. Působí zde současně přitažlivé i odpudivé síly. Díky statickému tření se může rozjíždět třeba vlak po kolejnicích, i když součinitel klidové třecí síly je pro dvojici ocelová kolejnice a ocelové kolo 0,15. Díky tak malému součiniteli dochází k většímu prokluzování kol u vlaku než v případě gumové pneumatiky na asfaltu. Extrémní případ pak můžete sledovat na fotografii.

Při zkoušení tvrdosti betonu se nejčastěji používá odrazový tvrdoměr známý pod názvem Schmidtovo kladívko. Slouží pro nedestruktivní zkoušku nejenom betonu, ale i jiných stavebních materiálů. Uplatňuje se v něm princip centrického rázu dvou těles a princip odrazu.

Na podporu charitativně zaměřené akce realizoval Matt Silver-Vallance ztřeštěný nápad – let na balóncích. Přeletem od vězení, kde byl vězněn bojovník proti apartheidu a pozdější jihoafrický prezident Nelson Mandela, chtěl muž získat peníze pro dětskou nemocnici nesoucí Mandelovo jméno. V minulosti se tento letecký sen stal už několika jedincům osudným, ale sedmatřicetiletý Jihoafričan zřejmě nevěděl, do jak riskantního podniku se vrhá. Pomocí  balónků naplněných heliem chtěl překonat z Robben Island 10 km dlouhý úsek.  

Jednoduchým, ale přesto efektním pokusem, je vytváření bublin bublifukem a jejich foukání do sklenice. Pro tento pokus je vhodné použít co největší nádobu (například 3 litrovou sklenici od okurek) nebo rovnou prázdné akvárium. Vyfouknuté bubliny však v  nádobě klesají na její spodní stěnu a tam často prasknou. Jak je přinutit, aby v nádobě delší dobu levitovaly a přitom nepraskly?

Z brčka na pití nápojů si můžeme zhotovit jednoduché čerpadlo na vodu, kterou tak ze skleničky dostaneme originálním způsobem. Budeme potřebovat zmiňované brčko, špendlík, nůžky, špejli, elektrikářskou izolační pásku a sklenici s vodou.

Když nateče do okna ve vlaku voda, může se vaše cestování vlakem stát mnohem zábavnějším. Kromě sledování za sklem ubíhající krajiny, můžete pozorovat neméně zajímavé pohyby vody v okně. Z chování vody, která je uvězněna mezi tabulkami skla, tak můžete usuzovat na druh pohybu vlaku.

Coandův efekt je pojmenován po rumunském inženýru, průkopníku letectví, fyziku a vynálezci Henri Coandăovi (1886 – 1972). V roce 1910 zkonstruoval první bezvrtulový letoun s proudovým pohonem Coandă-1910, který předvedl na druhém Mezinárodním leteckém salonu v Paříži roku 1910.  Při jeho testování si Coandă si všiml, že plameny a žhavé plyny vycházející z tryskových motorů, se drží při trupu letounu. Až po více než dvaceti letech výzkumů, zformuloval Coandă  princip, který dnes nese jeho jméno.