Zatímco pasažéři leteckých společností, kteří v těchto dnes jsou zklamáni tím, že jejich letadlo v nejbližších dnech nepoletí, my ostatní se můžeme těšit na zajímavé optické jevy v atmosféře. Za vše může popel a prach, který ve středu vyvrhla do ovzduší islandská sopka Eyjafjallajökull. Divadlo, které rozpoutala sopka, nejprve leteckou dopravou přilákalo na Island tisíce nadšených turistů. Erupce pod ledovcem Eyjafjallajökull v něm udělala velkou díru  a v oblasti kolem sopky způsobila rozsáhlé záplavy. Hladina místních řek stoupla o tři metry, hlavní islandská silnice, která vede při pobřeží kolem celého ostrova, byla v daném regionu uzavřena a dělníci ji na třech místech rozbili, aby mohla voda z ledovce odtékat do moře a nedošlo k poškození mostů.Vzdušné cesty sopečného popela: https://met.no/animation.gif

V Austrálii řádí tornáda a průtrže mračen. Meteorologická stanice v australském Darwinu potvrdila, že v Lajamanu, na okraji pouště Tanami asi 300 km jižně od Darwinu,  z nebe pršely ryby. Jednalo se o stovky živých asi 20 cm  velkých okounovitých ryb, které se běžně vyskytují v australských vodách. Příčinou bylo tornádo nebo vzdušný vír, který nasál ryby i s vodou a odnesl je desítky či stovky kilometrů daleko.

V řecké mytologii bylo Argo bylo jméno lodi, na které se mořeplavci - argonauté plavili pod vedením Iásona, v báji o Zlatém rounu. Byla to dlouhá plavba z Iólku do Kolchidy, během níž čekalo na posádku mnoho nebezpečí. Možná proto zvolili vědci za název svého projektu monitoringu teploty a slanosti mořské vody  právě jméno Argo.Během tohoto 7 let trvajícího projektu vypustili vědci na různých místech Země už 3300 robotů a tím zajistili zhruba celosvětové pokrytí.

Dohady o největší rychlosti větru na Zemi za poslední léta konečně skončily. Světová meteorologická stanice (WMO) vytvořila před dvěma lety skupinu expertů, která prošla všechny vědecké údaje o rychlosti větru ze všech zemí od časů, kdy se tyto údaje začaly zjišťovat. Komise vymazala z tabulek předešlý vědecky dohodnutý rekord z dubna 1934, kdy byla během vichřice na vrcholku Mont Washington ve Spojených státech naměřena v nárazech rychlost větru 372 kilometrů v hodině.

Domácí meteorologické stanice nabízí při svém měření nespočet různých funkcí. Jednou z nich je takzvaná efektivní teplota (wind chill), která kombinuje vliv okolní teploty a působení větru. Možná to znáte, venku příliš nemrzne ale zato fouká vítr, přitom subjektivně pociťujeme velkou zimu a mnohem nižší teplotu vzduchu než ve skutečnosti je. Na subjektivní pocit tepla či chladu má kromě samotné teploty tedy vliv i rychlost větru. Čím fouká silněji, tím je člověku větší zima.

Sněhová bouře, která k nám dorazila až z jižní Itálie už má své jméno. Po neslavných meteorologických jevech jako byly vichřice Emma či orkán Kyrill tu máme sněhovou bouři Daisy. I když má tato bouře romantický anglický název - sedmikráska, chová se docela neurvale. Jak je to se jmény meteorologických úkazů? Kdo je vymýšlí a z jaké databáze jsou vybírána? Předně je zajímavé, že si jejich názvy lidé mohou objednat a zakoupit.