Pro obyvatele velkých měst a bez klimatizací ve svých domech není označení "tropický den" nebo "tropická noc" nic romantického. Zvláště letošní léto. Meteorologové tropickým dnem totiž nazývají  den, kdy teplota dosáhne či překročí 30°C. U nás se začínají vyskytovat  už v květnu. Tropická noc je označení pro noc, kdy minimální teplota vzduchu neklesá po celou noc pod 20 °C. V České republice se takové noci vyskytují nepravidelně a výlučně pouze v červenci a srpnu, výjimečně v červnu.

Za některými pozoruhodnými meteorologickými jevy mohou být lety letadel. Čas od času byly v mracích pozorovány zvláštní kruhové otvory, ze kterých se pak k zemi snášel sníh. Podezření na to, že sněžení vyvolá průlet letadla mrakem za vhodných atmosférických podmínek, měli vědci už dávno. Nicméně náhoda tomu chtěla, aby důkaz skutečně zachytili.

Zvláštním meteorologickým jevem jsou oblaka zvaná Morning Glory. Vznikají v Carpentarijském zálivu v Austrálii. Tato oblaka jsou tvořena solitonovou formou mraků v dlouhých podélných pásech od sebe navzájem oddělených. Tyto pásy dosahují 300 až 1000 km délky, jsou vysoké 1 až 2 kilometry a pohybují se rychlostí až 60 kilometrů za hodinu směrem od moře k pevnině.

Zatímco pasažéři leteckých společností, kteří v těchto dnes jsou zklamáni tím, že jejich letadlo v nejbližších dnech nepoletí, my ostatní se můžeme těšit na zajímavé optické jevy v atmosféře. Za vše může popel a prach, který ve středu vyvrhla do ovzduší islandská sopka Eyjafjallajökull. Divadlo, které rozpoutala sopka, nejprve leteckou dopravou přilákalo na Island tisíce nadšených turistů. Erupce pod ledovcem Eyjafjallajökull v něm udělala velkou díru  a v oblasti kolem sopky způsobila rozsáhlé záplavy. Hladina místních řek stoupla o tři metry, hlavní islandská silnice, která vede při pobřeží kolem celého ostrova, byla v daném regionu uzavřena a dělníci ji na třech místech rozbili, aby mohla voda z ledovce odtékat do moře a nedošlo k poškození mostů.Vzdušné cesty sopečného popela: https://met.no/animation.gif

V Austrálii řádí tornáda a průtrže mračen. Meteorologická stanice v australském Darwinu potvrdila, že v Lajamanu, na okraji pouště Tanami asi 300 km jižně od Darwinu,  z nebe pršely ryby. Jednalo se o stovky živých asi 20 cm  velkých okounovitých ryb, které se běžně vyskytují v australských vodách. Příčinou bylo tornádo nebo vzdušný vír, který nasál ryby i s vodou a odnesl je desítky či stovky kilometrů daleko.

V řecké mytologii bylo Argo bylo jméno lodi, na které se mořeplavci - argonauté plavili pod vedením Iásona, v báji o Zlatém rounu. Byla to dlouhá plavba z Iólku do Kolchidy, během níž čekalo na posádku mnoho nebezpečí. Možná proto zvolili vědci za název svého projektu monitoringu teploty a slanosti mořské vody  právě jméno Argo.Během tohoto 7 let trvajícího projektu vypustili vědci na různých místech Země už 3300 robotů a tím zajistili zhruba celosvětové pokrytí.

Dohady o největší rychlosti větru na Zemi za poslední léta konečně skončily. Světová meteorologická stanice (WMO) vytvořila před dvěma lety skupinu expertů, která prošla všechny vědecké údaje o rychlosti větru ze všech zemí od časů, kdy se tyto údaje začaly zjišťovat. Komise vymazala z tabulek předešlý vědecky dohodnutý rekord z dubna 1934, kdy byla během vichřice na vrcholku Mont Washington ve Spojených státech naměřena v nárazech rychlost větru 372 kilometrů v hodině.

Domácí meteorologické stanice nabízí při svém měření nespočet různých funkcí. Jednou z nich je takzvaná efektivní teplota (wind chill), která kombinuje vliv okolní teploty a působení větru. Možná to znáte, venku příliš nemrzne ale zato fouká vítr, přitom subjektivně pociťujeme velkou zimu a mnohem nižší teplotu vzduchu než ve skutečnosti je. Na subjektivní pocit tepla či chladu má kromě samotné teploty tedy vliv i rychlost větru. Čím fouká silněji, tím je člověku větší zima.

Sněhová bouře, která k nám dorazila až z jižní Itálie už má své jméno. Po neslavných meteorologických jevech jako byly vichřice Emma či orkán Kyrill tu máme sněhovou bouři Daisy. I když má tato bouře romantický anglický název - sedmikráska, chová se docela neurvale. Jak je to se jmény meteorologických úkazů? Kdo je vymýšlí a z jaké databáze jsou vybírána? Předně je zajímavé, že si jejich názvy lidé mohou objednat a zakoupit.