Za jak dlouho se nejdříve dostane molekula vody z pramene Vltavy do moře? Nejrychlejší cestu zažívá molekula vody při mírně zvýšeném stavu řeky. Ve Vltavě se tak dostane do moře za asi 10,5 dne. Tato hodnota je jen teoretická, pokud bychom uvažovali, že molekula vody tokem stále pluje bez zdržování v přehradách nebo zátočinách. Při normálním stavu vody trvá molekule vody cesta asi 12 dnů. Pokud se voda při povodni vylije z břehů, přestože se průtok vody řekou a její rychlost několikanásobně zvyšuje, doba cesty pomyslné molekuly vody se od pramene k moři prodlužuje asi na 24 dnů. Je to dáno především tím, že se voda v průběhu povodně více zdržuje v krajině.

Mezi základní webové stránky amatérského meteorologa může patřit i  blog StormWatch7  stanice ABC7 zaměřený na meteorologické jevy ve světě. Najdete tu zaznamenané a zdokumentované události, které nám v různých koutech světa připravuje nápadité počasí.  Na blogu tak objevíte vysvětlení situací, které zaznamenala i naše média. Například oranžový sliz, který se objevil po dešti ve vesničce Kivalina na Aljašce, nebyl tvořen řasou ani vajíčky jistého korýše, ale výtrusy hub. Na blogu jsou zachyceny i nedávné písečné bouře v Arizoně a dokonce i mrak ve tvaru atomového hřibu.

Máte rádi bouřky? Jejich sezóna u nás se pomalu blíží ke konci. Bouřkové období se zvýšeným počtem blesků začíná tak v polovině dubna a končí koncem září, kdy už není povrch země prohřátý a v atmosféře není dostatek vlhkosti. I v ČR existuje komunita lidí, kteří nesledují bouřkovou oblast v pohodlí svých příbytků, ale vydávají se napříč republikou vstříc vznikajícím a probíhajícím bouřkám. O své úlovky se rádi podělí s ostatními.  

Tomu, kdo sleduje vývoj srážek nad naším územím prostřednictvím radaru Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), se v čtvrtek 4. 8. 2011 dopoledne naskytl zajímavý pohled.  Nad územím České republiky se několikrát vytvořily velké fialové kruhy. Na internetu se ihned objevila panika a začaly se šířit nejrůznější spekulace o příčinách tohoto jevu.

Už během druhé světové války přišli letci na velmi rychlé proudění vzduchu v atmosféře ve výškách 7 až 12 km, které začali využívat. Toto tryskové proudění ve směru ze západu na východ dostalo název jet stream. Pásy rychle proudícího vzduchu v horních vrstvách troposféry mají přibližně tvar trubic orientovaných ve směru rovnoběžek.

Zima se v minulých dnech doslova přelila do léta. Svědčí o tom nejenom vysoké denní teploty vzduchu, ale i to, že sluníčko nějak více opaluje. Aby ne, když Světová meteorologická organizace (WMO) ve svém tiskovém prohlášení zveřejnila, že množství ozonu během zimy až do konce března pokleslo nad Arktidou až o 40 %. Loni  ve stejném období byl naměřen pokles pouze o 30 %. Data poskytla družice Evropské kosmické agentury (ESA) Envisat.

Pokud vás v posledních dnech vytáhlo slunečné počasí ven, zjistili jste několik překvapivých věcí. Tou první je neskutečné sucho, které  v posledních týdnech panuje. Vodní pára není obsažena v dostatečné míře ani ve vzduchu a tak snadno dostáváme elektrické rány od karoserie auta. Tento suchý vzduch je také příčinou v posledních dnech neuvěřitelné viditelnosti.

Červánky je označení zbarvení oblohy červenou, zelenou či žlutou barvou při východu nebo západu slunce. Podmínkou jejich vzniku  je dostatečný obsah vodní páry a někdy také prachových částic v ovzduší. Červánky pozorujeme, pokud není celá obloha pokryta oblaky. Se zmenšováním výšky slunce nad obzorem se barva slunečního světla mění postupně ze žluté přes oranžovou na červenou.V případě západu slunce jsou červánky pozorovány ještě nějakou dobu než se dostane slunce pod obzor pod 5°. Pak zanikají. Jak ale vznikají?

To, co se nedaří renomovaným vědcům po celém světě, se údajně podařilo švýcarským výzkumníkům pracujícím na východě emirátu Abú Zabí ve Spojených arabských emirátech. Jak informovala i naše média, podařilo se jim během loňského roku vyvolat až padesátkrát déšť bez přítomnosti přírodních mraků. Ke vzniku deště používají stožárové ionizéry tvaru obrovských rozevřených deštníkových konstrukcí. Ty vytvářejí záporně nabité částice, které na sebe navážou prachová zrnka z pouštního písku a jsou horkým vzduchem vynesena do výšky. Tam na těchto vytvořených kondenzačních jádrech vzniknou kondenzací vodní kapky a zmiňované dešťové srážky provázené v některých případech i bouřkou. Celá situace však vypadá poněkud podivně

V zimním období si sluníčka obvykle příliš neužijeme. Přesto je sluneční svit důležitý pro zlepšení nálady, tvorbu vitamínu D či pro investory solárních elektráren. Jak asi meteorologové měří délku slunečního svitu? Přístrojem zvaným heliograf.  Slovo heliograf má několik možných významů. Jednak je to přístroj pro měření délky denního svitu, ale také to může být signalizační přístroj, který prostřednictvím zrcadla odrážejícího sluneční světlo, vysílá záblesky Morseovou abecedou. Heliograf (optický (Campbell-Stokesův) používaný meteorology  má tvar skleněné koule o průměru asi 10 cm, soustřeďující se na sluneční světlo na papír a vypalující tam stopu. Podle ní se pak dá odečíst trvání slunečního svitu.