Avogadrova konstanta udává počet částic, v látkovém množství jeden mol. Značí se NA. Někdy se také nesprávně označuje jako Avogadrovo číslo. Hodnota Avogadrovy konstanty je pro naše úvahy přibližně NA = 6,022×1023 mol−1 .
Hodnota Avogadrovy konstanty je nepředstavitelně velké číslo. Abychom si je poněkud přiblížili nabízím několik příkladů:
Mol je jednotka látkového množství. Používána je nejenom ve fyzice, ale rovněž v chemii a ve fyzikální chemii. V podstatě jde o vhodně definované množství látky, které bude tvořit jednotku.
Fyzika je věda moderní a neustále se vyvíjející. Mnozí si o ní myslí, že má ráda přesnost a pořádek. Dnes si ukážeme, že opak bývá někdy pravdou. Nejzavilejší zastánci nové vědy jdou tak daleko, že říkají, že dvacáté století je charakterizováno třemi zásadními teoriemi: relativitou, kvantovou mechanikou a teorií chaosu. Věří, že chaos se stává revolucí tohoto století v přírodních vědách.
Látky jsou složeny z částic: molekul, atomů a iontů. Částice se v látce neustále a neuspořádaně pohybují. Žádný ze směrů pohybu částice nemá přednost před ostatními směry pohybu. Také rychlosti pohybu jsou různé. Tento pohyb částic v látce se nazývá tepelný pohyb. Mezi důkazy potvrzující tento poznatek patří např. Brownův pohyb nebo difúze.
Kapalina je ve stavu beztíže velmi nebezpečná, protože může vniknout kamkoliv a v elektronice by mohla napáchat značnou škodu. Na mezinárodní kosmické stanici ISS si s kapalinou zafixovanou v drátěné smyčce pohrával astronaut Don Pettit v rámci svého výzkumu.
Stalo se vám někdy, že jste si do šálku vody vhodili sáček čaje a horká voda se za poměrně krátkou dobu bez míchání sama zbarvila? Tak to jste byli svědky difuze.
