Vikingové jsou stále považováni za legendární a tajuplné mořeplavce, kteří se dávno před Kolumbem dostali až na pobřeží severní Ameriky. Jejich navigační schopnosti bez používání kompasu zůstávají neustále opředeny záhadami. Jak se mohli na svých tisícikilometrových plavbách orientovat?  Za jasných nocí jim k orientaci musely sloužit hvězdy, během dne si jistě všímali pohybu slunce na obloze, plavby velryb nebo směru letu mořských ptáků. Ale co když byla mlha či bylo zamračeno  a podle objektů na obloze se nemohli orientovat? V 60. letech minulého století  přišel dánský archeolog Thorkild Ramskou s hypotézou, že se během zamračeného dne mohli Vikingové orientovat podle polarizovaného slunečního  světla. Používali k tomu krystal cordieritu, což je modrý, nazelenalý, nažloutlý případně i nahnědlý minerál, který vykazuje polarizační vlastnosti. Dánova teorie vychází především z literárních odkazů na "sluneční kameny," které se objevují v zachovaných norských epických básních o Sigurdovi.

V některých obchodech se můžete setkat se stěnou pokrytou zrcadlem. Možná netušíte, že za ním sedí vedoucí prodejny popřípadě pracovníci kontroly prodejny, kteří sledují dění v prodejně. Podobná zrcadlová stěna se používá v nemocnicích k nenápadné kontrole pacientů, v peněžních ústavech na sledování podezřelých klientů a pracovníků. Asi nejznámější použití je u kriminalistů, kteří tak sledují obviněné při jejich výslechu. Vyrábí se i jako izolační dvojsklo s výrazným tlumením zvuku. Jedná se o jednosměrné zrcadlo označované také jako polopropustné zrcadlo. Na jakém principu pracuje?

Vybrat si oblečení do televizního vysílání není vůbec snadné. Výběr je nakonec nejrůznějším způsobem omezený. Značka výrobce na tričku může způsobit problém s nedovolenou reklamou a její následné vyretušování. Vybrat si modré oblečení může způsobit splývání s naklíčovaným  pozadím v televizním studiu. Dalším problémem je košile či tričko s proužky či jiným drobným vzorkem. Diváci u televizorů pak místo proužků vidí pohyblivé barevné obrazce. Tak vzniká moaré (moiré).

Mezi nejznámější optické jevy v přírodě patří duha. Krásné barevné oblouky vznikají lomem a vnitřním odrazem slunečního světla na vodních kapkách. Voda má větší index lomu než vzduch, světlo se v ní láme, přičemž index lomu je různý pro různé vlnové délky světla. Světlo se rozkládá na okrajích dešťových kapek na jednotlivé barevné složky, které se odrážejí na vnitřní stěně a opouštějí pod různými úhly kapku. Kapky, které se nacházejí ve stejné úhlové vzdálenosti Slunce, se jeví tak, jako by měly stejnou barvu. Proto má duha tvar části kruhu, ve zvláštních situacích (z letadla) i tvar kruhu celého. Duhu můžeme pozorovat i když je světelným zdrojem sluneční světlo odražené v noci od  Měsíce.

Mnohé optické iluze využívají především nedokonalosti lidského zraku a také mozku, který signály vyhodnocuje. Po prostorových obrázcích, které před několika lety plnily obsahy stránek barevných časopisů, přišly na trh celé publikace prostorových obrázků. Stačilo se jen chvíli správně soustředit, zaostřit zrak  někam za rovinu obrázku a spatřili jsme v něm ukrytý prostorový vjem. Naprostým hitem je nyní pronikání iluzí 3D do televizních obrazovek a nebude to tak dlouho trvat a i u nás budou standardně prodávány mobily, fotoaparáty a videokamery s touto technologií. Největší novinkou je však 3D obraz na vozovce. Jak fungují 3D obrázky ?

Periskop je optický přístroj,  který je v tom nejjednodušším případě tvořen dvojicí zrcadel. První zrcadlo odráží světelný paprsek kolmo na původní směr a druhé zpět do původního směru, pouze posunutý o vzdálenost zrcadel. Tento typ periskopu má ale jen omezené použití, protože při větší vzdálenosti zrcadel omezuje zorný úhel. Jeho obvyklé použití je jako dětská hračka, složitější systémy periskopů se používají v bojových vozidlech nebo v ponorkách. Zajímavou možností je využití principu periskopu v motocyklistické helmě.

Černá barva předmětů je způsobena tím, že materiál, ze kterého je těleso vyrobeno, pohlcuje světlo všech barev. Ale pozor vždy dochází k částečnému odrazu světla i na černém povrchu. Například běžná černá látka trička  pohltí jen 90 až 95 % světla. Materiál vyrobený z uhlíkových nanotrubiček ale pohltí celých 99,9 %. Může být nějaká barva ještě černější než černá? Jeví se to poněkud podivně, ale vědci se z nejrůznějších důvodů snaží najít materiál, který je tím nejčernějším. Ať už se snaží zobrazit ten nejčernější odstín v LCD či plazmových obrazovkách, nebo hledají materiál, který by umožnil účinnější přeměnu solární energie na elektřinu. Dokonalé přírodní černé v podobě černé díry však dosud nedocílili.

Broušení diamantů je nejenom umění, ale i věda vytvářející nádherné klenoty ze surového diamantu. Výbrus diamantu představuje způsob, jakým byl vytvarovaný a leštěný od počáteční formy až po finální vzhled. Výbrus se často zaměňuje s jeho tvarem. S rozvojem výrobní technologie a znalostí optiky, se ve středověku přistoupilo k tabulkovému tzv. fasetovému broušení. Nejprve to byly jen dvě protilehlé plošky, během času ale začaly být fasety řazeny do pravidelných linií a objevily se klasické výbrusy. Nejkrásnější výbrus objevil koncem 17. století italský klenotník Vincenti Peruzziot. Je to briliantový výbrus, kterým se dodnes brousí většina diamantů. Diamant opracovaný touto metodou je kulatý a má 33 vybroušených plošek v hodní části a 25 plošek v dolní části. Úhly výbrusu jsou vypočítány přesně tak, že světlo vstupující ploškami se uvnitř láme a vychází vrcholem diamantu.

Jeden z největších vynálezů poslední doby je dálkový ovladač televize. Zmáčknutím tlačítka vyšleme směrem k televizi prostřednictvím infračervené LED diody povel, který se má vykonat. Přitom pochopitelně nemůžeme vidět blikání této diody očima, neboť LED diody dálkových ovladačů pracují ve velmi blízké infračervené oblasti (cca 0,85 – 0,95µm), kde lidské oko již není citlivé. Jak se přesvědčit, že dioda skutečně bliká v infračervené oblasti, Na pomoc si vezměme třeba videokameru, digitální fotoaparát nebo dokonce stačí i mobilní telefon s videosekvencemi

Zrakové klamy jsou nejenom zábavou, ale dokonce v některých případech umožňují pochopit jak funguje lidský mozek. Ve vytváření optických klamů dokonce existuje soutěž. s Best Illusion of The Year Contest. Je to soutěž, která je oslavou vynalézavosti a tvořivosti. Soutěžící z celého světa posílají nové vizuální iluze a mezinárodní porota z nich vybírá ty nejlepší a sestavuje každý rok jejich žebříček.