Halové jevy v atmosféře patří mezi optické jevy (fotometeory), které vznikají na ledových krystalcích za pomocí lomu nebo odrazu světla a projevují se jako kruhy, oblouky, sloupy či skvrny. Svůj název dostaly z řeckého halos - znamenající prstenec, neboť se nimi zabýval už ve 4. století př. n. l. Aristoteles. Fyzikálně je vysvětlil v 17. století francouzský filozof, matematik a fyzik René Descartes. První ucelená teorie halových jevů pochází od francouzského fyzika Edme Mariotta.  

Vědci ze Stanfordovy univerzity připravili pro země "třetího světa" jednoduchý a cenově dostupný mikroskop. Do 130 zemí světa zašlou během tohoto roku všem zaregistrovaným zájemcům jednoduchý skládací mikroskop Foldscope. Poskládají si jej podle obrázkového návodu z barevného kartonu papíru, podobně jako origami. Vědci tak otestují svůj vynález na spoustě praktických situací, kterými mikroskop vystaví jej nápadití uživatelé. Pokud se nápad osvědčí, dokážu si představit, že jej v budoucnu mohou distribuovat v rámci svého marketingu různé firmy v podobě papírového balení svých produktů.

Klasické žárovky s vyšším příkonem (měřeným ve wattech) jsou z rozhodnutí bruselských úředníků postupně vytlačovány z běžného prodeje – tedy pokud si zrovna nechcete koupit "tepelnou kouli". Nahradily je kompaktní "spořivé" zářivky a zejména LED diody. Při nahrazování starších světelných zdrojů novými, dělá lidem problém výběr podle počtu wattů, které mají nové zdroje nadsazený proti starším typů (např. 11 W úsporka má svítit jako 60 W žárovka). Pokud se nechceme spoléhat pouze na watty, můžeme porovnat světelný tok, který bývá na obalu světelného zdroje uváděn v lumenech.

Světlo z laseru je jednobarevné (monochromatické) a šíří se pouze v úzkém paprsku, který má velmi malou rozbíhavost. To znamená, že laser je optický zdroj emitující fotony v koherentní paprsek. Díky své vysoké koherenci a monochromatičnosti můžeme laserovým paprskem soustředit velké množství energie na malé ploše. Toho se využívá při řezání tkání v medicíně, při vrtání a řezání materiálů v průmyslu.  Pro svou malou rozbíhavost jsou laserové svazky používány při záznamech a snímání dat optických záznamových médií (CD, DVD) a také pro měřicí aplikace. Pro datové přenosy v optických vláknech se využívá zejména monochromatičnost a rychlá modulace polovodičových laserů. Jeho energii si můžeme ukázat na laserovém dominu sestaveném z nafukovacích balónků.  

Chemické složení atmosféry planety Venuše zkoumá už 8 let sonda evropské Evropské kosmické agentury (ESA) Venus Express. Data pořízená v červenci roku 2011, která nyní ESA zveřejnila, ukazují záběry optického jevu v její velmi husté atmosféře – hovoří se o tzv. gloriole.

Pondělní večer 10. března 2014 měl být obohacený pozorováním Jupiteru, který se kolem 20. hodiny nacházel v blízkosti Měsíce. Měsíc byl v sobotu ve fázi první čtvrti a stále dorůstá. Navíc se v těchto dnech nachází v tzv. odzemí – to je ve vzdálenosti přes 405 000 km od Země. Pondělní pohled směrem ke Měsíci však zaujal jev daleko vzácnější – měsíční halo. 

Je to, co vidíme, odpovídající skutečnému světu nebo si náš mozek vytváří svou vlastní představu? Zajímavým optickým klamem je Amesova místnost, která byla patrně postavená už v roce 1834 americkým lékařem – oftalmologem  Adelbertem Amesem. Jedná se o zvláštní místnost, která je vytvořena tak, že dvě stejně vysoké osoby se v ní od sebe rozejdou k opačným rohům v místnosti. V jednom z nich je osoba vysoká jako obr a dosahuje hlavou ke stropu, zatímco druhá osoba v opačném rohu vypadá jako trpaslík.

Tak jako trávu máme spojenou se zelenou barvou, oblohu s modrou a zralé jahody s červenou, tak mléko nám asociuje barvu bílou. Mléko je příkladem emulze, která obsahuje tuk, kasein, další sloučeniny vápníku a spoustu vitamínů. Žádná z jeho součástí nemá bílou barvu. Proč má tedy mléko bílou barvu?

V televizních studiích často stojí moderátor před jednobarevným pozadím, na kterém je pomocí klíčování doplněno požadované pozadí. A tak se může v natočených záběrech pohybovat před mapou České republiky a předpovídat počasí nebo debatovat ve studiu umístěném v přírodě či s výhledem na město... Této technice snímání obrazu se říká barevné klíčování (greenscreen, bluescreen, chroma key, color keying atd).  Skládá se v ní kompozice dvou obrazových vrstev do výsledného obrazu. Díky této technice  je v popředí jedné vrstvy (nasnímané zvlášť) před kamerou objekt na scenerii pozadí, které buď ve skutečnosti neexistuje nebo by natáčení na místě bylo příliš nákladné či úplněne vyloučeno. Před kamerou stojí objekt a za ním je jednobarevná nasvícená plocha určité barvy (klíčovací plátno), která slouží k vytvoření druhé vrstvy s výsledným požadovaným pozadím. Proč jsou klíčovací plátna pouze určitých barev?

Voda působením gravitačních sil teče vždy dolů, stéká z vyšších míst na zemském povrchu do nižších míst ve formě potoků či řek. Nejvíce je to patrné ve vodopádech, kde se při svém pádu přeměňuje polohová energie vody na pohybovou. Také z vodovodního kohoutku teče voda dolů do umyvadla,  při pití nám samovolně nápoje tečou do útrob. Jak je možné, že jednotlivé kapky vody mohou levitovat ve vzduchu? Ve videu sledujeme, jak kapky vody padají dolů, v jistém okamžiku levitují ve stejné výšce a pak dokonce se pohybují směrem vzhůru – proti zemské přitažlivosti. Zdá se, že jde o optickou iluzi.