Řada lidí kompenzuje svůj špatný zrak jednoohniskovými brýlemi. Jsou -li krátkozrací, pak potřebují brýle s rozptylkami, aby ostře viděli vzdálené objekty. Menší skupina lidí je dalekozrakých. Tito vidí dobře do dálky, ale aby si pohodlně přečetli text v knížce, potřebují v brýlích spojky. Přibližně po 45. roku věku však začíná mít oko akomodační problémy a začíná nezaostřovat  při čtení. Jde o věkem přirozený proces, který bychom neměli zaměňovat s předchozími refrakčními poruchami. Tato vada se nevhodně označuje jako stařecká vetchozrakost, lékaři ji odborně nazývají jako presbyopie. Příčinou bývá kromě únavy akomodačních svalů také i změna pružnosti oční čočky, která mění svou optickou mohutnost. Usazují se v ní látky bílkovinné povahy, které pružnost čočky snižují. Pro mnohé lidi vyvstává nutnost používání dvou brýlí: na blízko a do dálky. Nebo to lze řešit i jinak – multifokálními skly.

V zelených rostlinách probíhá neustále biochemický proces zvaný fotosyntéza. Rostlina při něm přijímá energii prostřednictvím fotonů slunečního světla a přeměňuje ji na chemickou energii v podobě energeticky bohatých sloučenin, jako jsou například cukry.  Rostliny z ovzduší přijímají vodu a oxid uhličitý, které prostřednictvím chloroplastů a dalších organismů složitým a komplikovaným způsobem přeměňují na kyslík, který vydechují do ovzduší. Absorbování slunečního záření zajišťuje chlorofyl – barvivo obsažené v zelených rostlinách, které jim propůjčuje svou barvu. Co však rostliny dělají s přebytkem slunečního záření?

Index lomu látky je měřítkem toho, jak rychle se pohybuje světlo v materiálu, když přechází z jedné látky do druhé. Jde o poměr rychlosti světla ve vakuu a rychlosti světla v daném prostředí. Při přechodu světla z opticky hustšího prostředí o větším indexu lomu do opticky řidšího s menším indexem lomu, se paprsek světla láme směrem od kolmice. Naopak při přechodu z prostředí opticky řidšího prostředí do prostředí opticky hustšího dochází k lomu ke kolmici. S indexem lomu jdou provádět zajímavé pokusy.

Nedávno se internetem šířil snímek šatů, které si vyfotila jednadvacetiletá Caitlin McNeillová. Na fotografii se její šaty jedné skupině lidí jeví v barevné kombinaci bílo-zlaté, zatímco druhá skupina lidí je přesvědčena o modro-černé kombinaci.  Na její nekvalitní fotografii se se skutečně jevily šaty bílo-zlaté, na jiných snímcích stejných šatů však šlo o modro černou kombinaci. Co způsobilo tento optický klam?

Částečné zatmění Slunce bylo dnes díky výbornému počasí krásně pozorovatelné z celého našeho území. I když nebylo úplné, přineslo celou řadu zajímavých zjištění.  Téměř 70 % zakrytí slunečního kotouče způsobilo podle našich školních měření pokles intenzity slunečního záření z 35 luxů až na 15 luxů. To že se setmělo, bylo viditelné i pouhým okem na okolní přírodě, která ztrácela barvy a začala získávat olovnatý nádech. Reagovali na to zejména svým zvýšeným řevem v parku právě hnízdící ptáci. Citelné však bylo ochlazení během největší fáze částečného zatmění. Teplota postupně klesla z 8,3° C až na 7,6 °C. Pocitově to bylo na přímém slunci hodně znát, že teplota neroste, ale postupně klesá. Ale největší překvapení přinesl cedník.

Zlaté prasátko patří v některých domácnostech k vánočním tradicím, které mají inspirovat především děti k dodržování štědrovečerního půstu. Kdo totiž vydrží celý Štědrý den se postit, uvidí navečer jako odměnu za své odříkání pověstné zlaté prasátko. My na své "barevné prasátko" čekáme i v jiné dny v roce, ale zrovna na Štědrý den se nám jej znovu podařilo uvidět.

Halové jevy v atmosféře patří mezi optické jevy (fotometeory), které vznikají na ledových krystalcích za pomocí lomu nebo odrazu světla a projevují se jako kruhy, oblouky, sloupy či skvrny. Svůj název dostaly z řeckého halos - znamenající prstenec, neboť se nimi zabýval už ve 4. století př. n. l. Aristoteles. Fyzikálně je vysvětlil v 17. století francouzský filozof, matematik a fyzik René Descartes. První ucelená teorie halových jevů pochází od francouzského fyzika Edme Mariotta.  

Vědci ze Stanfordovy univerzity připravili pro země "třetího světa" jednoduchý a cenově dostupný mikroskop. Do 130 zemí světa zašlou během tohoto roku všem zaregistrovaným zájemcům jednoduchý skládací mikroskop Foldscope. Poskládají si jej podle obrázkového návodu z barevného kartonu papíru, podobně jako origami. Vědci tak otestují svůj vynález na spoustě praktických situací, kterými mikroskop vystaví jej nápadití uživatelé. Pokud se nápad osvědčí, dokážu si představit, že jej v budoucnu mohou distribuovat v rámci svého marketingu různé firmy v podobě papírového balení svých produktů.

Klasické žárovky s vyšším příkonem (měřeným ve wattech) jsou z rozhodnutí bruselských úředníků postupně vytlačovány z běžného prodeje – tedy pokud si zrovna nechcete koupit "tepelnou kouli". Nahradily je kompaktní "spořivé" zářivky a zejména LED diody. Při nahrazování starších světelných zdrojů novými, dělá lidem problém výběr podle počtu wattů, které mají nové zdroje nadsazený proti starším typů (např. 11 W úsporka má svítit jako 60 W žárovka). Pokud se nechceme spoléhat pouze na watty, můžeme porovnat světelný tok, který bývá na obalu světelného zdroje uváděn v lumenech.

Světlo z laseru je jednobarevné (monochromatické) a šíří se pouze v úzkém paprsku, který má velmi malou rozbíhavost. To znamená, že laser je optický zdroj emitující fotony v koherentní paprsek. Díky své vysoké koherenci a monochromatičnosti můžeme laserovým paprskem soustředit velké množství energie na malé ploše. Toho se využívá při řezání tkání v medicíně, při vrtání a řezání materiálů v průmyslu.  Pro svou malou rozbíhavost jsou laserové svazky používány při záznamech a snímání dat optických záznamových médií (CD, DVD) a také pro měřicí aplikace. Pro datové přenosy v optických vláknech se využívá zejména monochromatičnost a rychlá modulace polovodičových laserů. Jeho energii si můžeme ukázat na laserovém dominu sestaveném z nafukovacích balónků.